VIDEO: Pes alergik bývá nejčastějším pacientem veterinárního dermatologa

  • 1
Každý pes se občas podrbe. Pokud si ale začne ohryzávat packy nebo si třeba škrábe uši do krve, evidentně máte zaděláno na problém. Můžete ho zkusit řešit u běžného veterináře, nebo zajít rovnou za specialistou, veterinárním dermatologem.

Kožní problémy často vypadají jako malichernost. A to i u lidí, natož u zvířat. Přesto dokáží značně znepříjemnit život, a to opět oběma skupinám. Obíháte-li se psem, kterému například vypadává srst nebo nezvykle zapáchá, běžné veterinární ordinace, jste po několika návštěvách a zkoušení nejrůznějších mastí a vodiček často stejně na začátku.

Speciální problém řešte se specialistou

Je to podobné, jako kdybyste chtěli své kožní problémy řešit s praktickým lékařem. Ten rozumný uzná, že to chce specialistu. Teď mají tuto možnost i "praktičtí" veterinární lékaři.

Veterinární klinika, kde na své pacienty nonstop čeká řada specialistů, funguje v pražských Řepích od letošního února. I když špičkové veterinární dermatology s patřičnou licencí a zahraniční praxí máme v republice zatím jen dva: Jana Rybníčka a Lucii Panákovou. V červnu oba úspěšně složili zkoušky Evropské College veterinární dermatologie a od září mohou za jménem používat titul Dipl. ECVD, podle kterého poznáte diplomovaného specialistu příslušného oboru.

Veterinární dermatoložka Panáková má za sebou sedmiletou praxi na veterinární dermatologické klinice v Německu, teď ordinuje u nás i na Slovensku. "V Německu je naprosto běžné, že majitelé psů a koček hledají veterinárního specialistu pro daný problém. Věříme, že se to naučí i chovatelé u nás, protože pro své pacienty se snažíme udělat všechno podle nejvyšších standardů a nejnovějších poznatků," říká Panáková.

Specifika návštěvy u veterinárního dermatologa

Podstatnou součástí dermatologického vyšetření zvířete je poměrně dlouhé povídání s majitelem. Dermatolog se zajímá o to, jaké zvíře prodělalo choroby, o složení jeho stravy, zvyky, změny v chování a další faktory, které mu napomohou ve stanovení diagnózy a volbě vhodné léčby.

Pro správnou diagnózu je nutné vyšetřit vzorky získané z kůže pacientaPro správnou diagnózu je většinou nutné vyšetřit i vzorky získané z kůže pacienta. Ty se nejprve patřičně ošetří, mj. obarví, aby je bylo možné vyšetřit pod mikroskopem. A za pár minut je většinou příčina problému jasná.

"Naším nejčastějším pacientem je alergik, který trpí sekundární bakteriální nebo kvasinkovou infekcí na kůži, často v oblasti uší na zvukovodech. Takové zvíře se pak drbe, otírá si hlavu o cokoliv, válí se na zádech," popisuje dermatoložka. Pro dermatology je častý i problém s vypadáváním srsti, se zápachem způsobeným nějakým kožním onemocněním nebo s nejrůznějšími boláky po těle. Vzácnější jsou pacienti s autoimunitním onemocněním.

Přitom čím vzácnější problém, tím je pro specialistu zajímavější, protože právě tyto případy posunují medicínu vpřed. "Jakmile mohu takový případ vyřešit a publikovat své poznatky, má to úžasný přínos pro všechny další pacienty," říká s nadšením Panáková. Na takovéto speciální pacienty si ale musí i specialista počkat, někdy měsíce, někdy i roky.

Konkrétní případ typického pacienta

Mladý Jack Russell nakráčel do ordinace doktorky Panákové na pražské klinice Jaggy naprosto suverénně. Na první pohled bezproblémové zvíře. Kdyby nebylo ohryzaných pacek, které mu evidentně hodně znepříjemňovaly život.

Dermatoložka zvíře prohlédla a následovala smršť otázek na majitelku. Ukázalo se, že neznala rodiče zvířete, že štěně koupila na inzerát. Přitom je důležité alespoň tušit, jestli podobné problémy zvíře nemá v příbuzenstvu.

Odpovědi na otázky ohledně prodělaných nemocí, užívaných léků či očkování či typu stravy už měla chovatelka v malíčku. Dermatoložku zajímal i životní rytmus zvířete, zdali pes někdy nebyl v zahraničí, zda neběhá v čerstvě posekané či naopak vysoké trávě, tedy věci s postiženými packami zdánlivě nesouvisející.

Veterinární dermatoložka MVDr. Lucia Panáková při mikroskopickém vyšetřování vzorků Po prohlédnutí kožních stěrů pod mikroskopem měla lékařka jasno. "Jedná se o typickou pruritickou pododermatitidu, sekundárně komplikovanou bakteriální infekcí. Prvotní příčinou je ale s největší pravděpodobností alergie, která spustí svědění, a k zanesení infekce do kůže už pak není daleko."

Majitelka zvířete si odnesla recept na antibiotika, bez kterých se v tomto stádiu léčba už neobejde, a antibakteriální šampon. Aby se problém řešil systémově i lokálně. Po přeléčení nezbývá než čekat na případnou další epizodu, aby se mohl začít hledat alergen, který problém primárně způsobuje.

Jak předcházet kožním chorobám

"Pokud s podobnými kožními problémy svého zvířete skončit ve veterinární ordinaci, předcházejte jim důslednou prevencí," radí MVDr. Panáková. To znamená:

- Ošetřením zvířete vhodnými antiparazitiky předcházejte kousnutí klíštětem i jinými parazity.

- Pokud opravdu nemusíte, neberte zvířata na dovolenou do Španělska či jiných jižních krajů, mohou ho tam napadnout paraziti, kteří dokáží způsobit vleklé problémy (např. leishmanióza). Případně před cestou konzultujte s veterinářem, jak tato rizika minimalizovat.

- Pokud patříte mezi chovatele, nerozmnožujte zvířata s geneticky podmíněným kožním onemocněním. Do jisté míry tak ovlivníte výskyt těchto onemocnění v příštích generacích. Týká se to například alergie.