Obama přijal posádku Apolla 11, která před 40 lety přistála na Měsíci

Spojené státy si připomněly 40. výročí vylodění amerických astronautů na Měsíci. Prezident Barack Obama při té příležitosti přijal v Bílém domě Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina, posádku z vesmírné lodě Apollo 11.

Prezident Barack Obama s posádkou Apolla 11, která před 40 lety přistála na Měsíci | foto: Reuters

"Země stále čerpá inspiraci z toho, co jste udělali," složil Obama poklonu trojici bělovlasých sedmdesátníků. "Jsme vám za to vděčni," dodal na adresu bývalých astronautů, které podle agentury AP označil za tři americké hrdiny.

Po návštěvě Bílého domu se astronauti společně objevili na tiskové konferenci. K oslavám významného výročí v dějinách dobývání vesmíru se připojilo i Kennedyho vesmírné středisko na floridském misu Canaveral, odkud 16. července 1969 posádka odstartovala.

Speciální program přichystalo i Johnsonovo vesmírné středisko v texaském Houstonu. Tříčlenná posádka se po dlouhé době sešla už v předvečer oslav ve washingtonském Národním leteckém a vesmírném muzeu.

Astronaut Buzz Aldrin 20. července 1969 na povrchu Měsíce

Americká vesmírná agentura NASA připravila na 40. výročí obří dort. Takzvaný "moon pie" (měsíční koláč) měří v průměru jeden metr, na výšku má 15 centimetrů a váží 25 kilo. Snědli ho pracovníci NASA a návštěvníci Kennedyho vesmírného střediska. V amerických obchodech se ale prodává zmenšenina široká asi 10 centimetrů. 

Další mise by měla být na Mars, řekli astronauti

Buzz Aldrin a Michael Collins při té příležitosti vyzvali, aby se vesmírný program zaměřil na dobývání Marsu namísto nové mise na Měsíc. Tu by chtěla americká vesmírná agentura NASA uskutečnit do roku 2020.

PŘENESTE SE O 40 LET A SLEDUJTE, JAK APOLLO 11 LETÍ K MĚSÍCI

Psal se 16. červenec 1969, když se Apollo 11 s astronauty Armstrongem, Aldrinem a Collinsem vydalo na historický let na Měsíc. Vraťte se o 40 let zpět a poslechněte si komunikaci mise s řídícím centrem. Misi si lze na internetu připomenout krok po kroku. - více čtěte zde

"Někdy jsem si myslel, že letím na špatné místo. Mým snem byl vždy Mars a je až dodnes," poznamenal Michael Collins s tím, že by Mars měl být v centru zájmu dobývání kosmu.

Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na Měsíci 20. července 1969 ve 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času.

SPIKLENECKÉ TEORIE

Podvod: Američané na Měsíci vůbec nepřistáli. Nebo ano?

Armstrongovo oznámení: "Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!" se všeobecně považuje za první slova z povrchu Měsíce, ačkoli fakticky to byla Aldrinova slova "hladké přistání", která vyslovil poté, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu tohoto satelitu Země.

V paměti milionů lidí jsou ale zlatým písmem zapsána Armstrongova slova: "Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo." U rozhlasových a televizních přijímačů tehdy jeho památnou větu poslouchalo půl miliardy lidí. - podívejte se: NASA digitálně vyčistila videa z přistání na Měsíci

Zajímavosti okolo americké mise na Měsíc

- oficiální znak mise Apolla 11, v němž americký orel usedá na povrch měsíce, jeden ze tří jejich astronautů - Michael Collins. Původně měl orel olivou ratolest (symbol míru) na zádech, ale drápy podle NASA vypadaly příliš agresivně a válečně. Ratolest tak nakonec skončila právě v pařátech.

- na úspěšném návratu posádky Apolla 11 se podílelo i desetileté dítě. Greg Force byl synem Charlese Force - ředitele kontrolní stanice NASA na ostrově Guam v Tichém oceánu. Anténa na této stanici udržovala s modulem Apolla kontakt před dopadem na zem. Roozbilo se jí ale těsnění a na opravu nebyl čas - technici se tak rozhodli těsnění promazat. Nikdo z dospělých k němu ale úzkou mezerou neprostrčil ruku. Charles Force zavolal desetiletého syna, který důležitý úkol zvládal, píše server CNN.

- v misích Apollo se dostala na povrch Měsíce i česká (resp. československá) vlajka. Při výstupu na povrch si ji vzal roku 1972 astronaut Apolla 17 Eugene Cernan. Jeho babička pocházela z Nuzic u Tábora a dědeček z Kysuc na Slovensku. Cernan je také posledním člověkem, který na Měsíci stanul.

Přistání Američanů na Měsíci bylo uprostřed studené války důležitým a prestižním úspěchem v zápolení s tehdejším Sovětským svazem. Zpátky na Zemi přistáli astronauti 24. července na hladině Tichého oceánu.

DOBÝVÁNÍ VESMÍRU a jeho náklady

- Americký program přistání člověka na Měsíci vyhlásil v roce 1961 prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Projekt realizovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400 tisíc lidí. Hned na počátku ho postihlo neštěstí.

- Apollo 1 zničil ještě na rampě požár, zahynuli tři astronauti. Několik následujících letů proto bylo bezpilotních. Nakonec se však v letech 1969 až 1972 na Měsíc podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu.

autor: ČTK