Bouřky a déšť dávají Česku zabrat, vlhko je větší než na Floridě

V nemocnicích přijímají znatelně víc pacientů s kolapsem. Lesy jsou plné hub včetně vzácných letních lanýžů, které jinak rostou v Itálii a Francii. Přemnožili se komáři, slimáci a další škůdci. Za to vše "může" počasí.

Zahrádkáři musí častěji sekat bující trávu a nevědí si rady s plísní na zelenině. V kempech chybějí stany dovolenkářů i tradiční kouř od grilů. Když prší a fouká vítr, řidiči sotva udrží auta na silnici.

Lidé v debatách v práci, autobuse nebo na internetu neřeší nic jiného: Sakra, co je tohle za červenec?!

Meteorologové a klimatologové potvrzují, že ve srovnání s jinými začátky prázdnin letos opravdu více prší, častěji se mění tlak, jsou četnější lokální bouřky i přívalové deště. A hlavně je mnohem větší vlhkost.

Sauna jako na Floridě

Právě vlhkost dělá lidem největší problémy. Středoevropané jsou zvyklí v tuto dobu na zhruba 60procentní vlhkost vzduchu. Jenže hlavně po ránu je teď až devadesát procent.

To je víc než na Floridě. Na takovou saunu - zvlášť když trvá už několik týdnů v řadě - prostě není Středoevropan zvyklý. Kardiakům buší srdce, astmatikům se hůře dýchá. Z těla se neodpařuje pot, takže není dobře ochlazováno.

Česko zkropí o víkendu vydatný déšť

Meteorologové: Pozor na kroupy a silný nárazový vítr

"Na interně máme asi o pětinu víc pacientů kvůli kolapsům z horka a dehydrataci. Stejný nárůst pacientů s dýchacími obtížemi je také na plicním oddělení," říká mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová.

Co se tedy děje s počasím? Náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz vysvětluje, že za to může neobvyklý úkaz. Už na konci června začal do Česka proudit vzduch z východu, nasycený vlhkostí ze Středozemního moře.

Za povodně může vzduch z východu

Běžně přitom ve střední Evropě převažuje západní proudění. Vzduch z východu nadělal povodně a pak postupně dorazil přes celou Evropu až nad Atlantik. Tam znovu nasál vlhkost, otočil se - a už v tradičním západním proudění dorazil zpět nad Česko.

Tady už několik dní zápasí se vzduchem z protisměru, od jihovýchodu. "Jsme na hranici dvou stojících vzduchových hmot, teplé a chladnější. Frontální rozhraní je doprovázeno výraznými srážkami," říká meteorolog Jaroslav Rosa.

výstraha meteorologů

Do neděle hrozí bouřky, kroupy a silný nárazový vítr

V oblasti zvlněné studené fronty se budou vytvářet bouřky, které budou dnes později odpoledne a večer v západní polovině Čech místy doprovázeny přívalovými srážkami, kroupami a silným nárazovým větrem (lokálně až 90 km/hod). Během noci na sobotu budou tyto nebezpečné jevy postupovat přes východní Čechy na Moravu a postupně se bude jejich četnost snižovat a intenzita slábnout. V důsledku očekávaných intenzivních srážek může docházet ke vzestupům a kolísání hladin menších vodních toků.

zdroj: ČHMÚ

Výsledkem jsou bouřky, přívalové deště a krupobití. "Ty jsou dramatické svou intenzitou. Myslím ale, že celostátně budou červencové srážky nakonec průměrné, padnou spíše lokální rekordy," míní Radim Tolasz.

To poznali v noci ze středy na čtvrtek lidé na jižní Moravě a Vysočině, kde bouřky vytopily sklepy a lámaly stromy. Ze tří dětských táborů dokonce evakuovali děti. - čtěte Bouře vyplavila tábory, Brno zachránila před potopou přehrada

Klid přitom nebude ani v následujících dnech. Už v noci na zítřek se má prudce ochladit. A hrozí silné deště i bouřky.

Pokažený začátek prázdnin

Podobně rozmarné a deštivé léto bylo podle meteorologa Jaroslava Rosy naposledy na přelomu tisíciletí - v letech 1999, 2000 a 2001. "Kvůli relativnímu teplu, častým bouřkám a vysoké vlhkosti se tehdy také chodilo do lesa s nůšemi na houby," vzpomíná Rosa.

Ve střední Evropě ovlivňují letní počasí hlavně dva jevy. "Od západu je to vliv Atlantiku, který přináší vlhčí a chladnější počasí. Naopak z východu k nám může pronikat tlaková výše, která způsobuje déletrvající sucho a vysoké teploty," vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová. Letos se tyto dva "proudy" nad Českem už několik dní drží a přetlačují se spolu.

Podobně jako si letos lidé stěžují na pokažený začátek dovolených a prázdnin, naříkali i před třemi lety. Ovšem tehdy to bylo z opačného důvodu - nevěděli, kam už se schovat před spalujícím sluncem.

Červenec 2006 se do historie zapsal jako jeden z nejteplejších a srážkově nejchudších letních měsíců. "Celkem přinesl devatenáct tropických dní do Čech. Na Moravu a Slezsko dokonce jedenadvacet," říká Honsová.

	Aktuální předpověď počasí: pocasi.idnes.cz