Ministryně Kovářová chtěla Justiční areál v Brně pochválit, ale nemohla

  • 4
Necelé dvě miliardy korun spolkl brněnský Justiční areál, který byl slavnostně otevřen. Kvůli financím si stavba vysloužila sérii kritiky. Mimo jiné z řad Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého je areál předražený, ale také od antimonopolního úřadu.

Kritici poukazují hlavně na to, že investor stavby, Krajský soud v Brně, nehledal úspornější varianty a že několikanásobně překročil částku osmi set milionů korun, kterou měl komplex původně stát.

Slavnostní otevření Justičního areálu v Brně

Moderní komplex vyrostl u řeky Svratky v jižní části města, v ulici Heršpické. Dvě budovy budou využívat soudy a státní zastupitelství pro Brno-město a Brno-venkov, jejichž zaměstnanci se na místo přesunou do konce roku.

Většina prostor totiž zatím čeká na vybavení nábytkem, ještě však není ani dokončeno výběrové řízení na dodavatele. Od pondělí už však bude v novém komplexu, který patří mezi nejmodernější soudní budovy v Evropě, sídlit exekuční oddělení Městského soudu v Brně. Přestěhované už jsou sem také archivy, kterým patří podzemní podlaží.

Ministryně mluvila o porodních bolestech

Na problémy, které stavbu provázely, poukázala i ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která přijela slavnostně přestřihnout pásku. "Chtěla jsem mluvit jen pozitivně o tom, jak je to největší justiční stavba v Evropě, postavená za evropské peníze a podobně. Zjistila jsem ale, že to není až tak úspěšná záležitost, s hrazením stavby máme problémy," připustila Kovářová.

Slavnostní otevření Justičního areálu v Brně

"Doufám ale, že když minulost, výrobu a porod měla stavba tak obtížný, celý její život už bude jen dobrý," dodala.

Vedení krajského soudu, který měl stavbu na starosti, však kritiku odmítá. Nesouhlasem s ní byla ostatně ovlivněna i celá slavnostní řeč předsedy krajského soudu Jaromíra Pořízka.

Slavnostní otevření Justičního areálu v Brně"Stavbu zatím provázely jen jednostranné a negativní zprávy, které čerpaly pouze z jednoho zdroje, ten navíc prováděl kontrolu ještě před dokončením stavby," kritizoval postup kontrolního úřadu Pořízek.

"Zapomeňme na to, že tento areál mohl někdy stát osm set milionů korun, to vychází z naprosto nepodložených údajů, šlo o původní odhad provedený jen na základě architektonické studie. Cenu stavby lze ale určovat až po vypracování úplné projektové dokumentace a výběrovém řízení na zhotovitele. V něm jsme vybrali nejnižší nabídku, firmu IMOS, s níž jsme uzavřeli smlouvu na 1,4 miliardy korun," dodal Pořízek.

Podle zástupců firmy IMOS byla původní smlouva sepsaná jen na větší budovu soudů, dalších 230 milionů pak stála ještě sousední menší budova, v níž budou sídlit státní zastupitelství.

Takzvané "vícepráce" přišly na 126 milionů korun, ministerstvo je po jednání se stavařem snížilo na 103 milionů. Ty zaplatí až příští rok, z letošního rozpočtu totiž už za stavbu zaplatilo miliardu korun a žádné další peníze v rozpočtu nemá.

Trestní oznámení Františka Dohnala

Financování kontroverzní stavby přesto nyní zkoumá Vrchní státní zastupitelství v Praze. Kvůli trestnímu oznámení, které po kontrole v Brně podal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal na neznámého pachatele. Zakázkami soudu na vybudování areálu se zabýval i antimonopolní úřad. Ten zrušil výběrové řízení na nábytek pro Justiční areál a krajskému soudu za porušení zákona o veřejných zakázkách uložil dvousettisícovou pokutu.

Antimonopolní úřad zrušil výběrové řízení na nábytek pro Justiční areál

Krajský soud v Brně podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže chyboval

Zda ji krajský soud zaplatí, zatím není jasné. Proti rozhodnutí si totiž podal rozklad a o něm musí rozhodnout nový předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Kdy to udělá, to zatím nikdo netuší.

Policie prošetří drahou výstavbu brněnského justičního areálu

Trestní oznámení podal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal

Stavba nového Justičního areálu byla podle představitelů justice nezbytná. Soudy a státní zastupitelství sídlily na různých místech, často v pronajatých prostorách, kde instituce platily vysoké nájmy. Jen na nich by se po sestěhování všech mělo ročně ušetřit přes 12 milionů korun.

Více prostoru také získají zaměstnanci Krajského soudu v Brně, který bude i nadále sídlit ve staré budově Justičního paláce v Rooseveltově ulici. V ní se nyní tísní spolu s většinou pracovníků městského soudu.

Stavba nového justičního areálu byla podle představitelů justice nezbytná. Soudy a státní zastupitelství sídlily na různých místech. Například většina pracovníků městského soudu se tísnila s kolegy z krajského soudu ve staré justiční budově v Rooseveltově ulici.