Americký prezident Barack Obama při projevu v Nové ekonomické škole v Moskvě ( 7. července 2009) | foto: Reuters

Obama v projevu vysvětloval Rusům, jak je důležité spojit se s USA

  • 105
Zbavit svět jaderných zbraní je výzvou pro 21. století, prohlásil v Moskvě americký prezident Barack Obama. USA podle něj mají zájem na silném, mírovém a prosperujícím Rusku, které dokáže víc, když se navíc spojí s Amerikou. Studená válka je pryč, je třeba spolupracovat. A je to hlavně na vás, mladých, řekl šéf Bílého domu v projevu na ekonomické univerzitě.

Obama je v Rusku poprvé od svého lednového nástupu do funkce. Včera se sešel s prezidentem Dmitrijem Medveděvem, dnes posnídal s premiérem Vladimirem Putinem, podle expertů skutečným vládcem země, načež se odebral do budovy Nové ekonomické školy, aby přednesl projev.

Na úvod řeči ocenil ruské umění a vědu, řekl, že ruský vliv se dotkl každého místa na světě, včetně jeho vlastní země. Zmínil spisovatele a básníky, malíře a vědce. Citoval z Puškina (nedávno v projevu k muslimskému světu citoval z Koránu).

A zažertoval. Jmenoval ruského hokejistu Alexandra Ovečkina, hrajícího v kanadsko-americké NHL. "Jsme rádi, že ho máme ve Washingtonu," prohlásil.

V tu chvíli obecenstvo propuklo v smích. Po zbytek Obamovy řeči ale zůstalo zticha. Americký prezident tentokrát neslyšel v průběhu řeči žádný "dílčí" potlesk, na nějž je zvyklý a jehož se mu dostalo třeba i při zmiňovaném projevu k muslimům v Káhiře.

Obama a Putin společně snídali

naservírovali si poklony

Šéf Bílého domu zopakoval, že svět, jaký byl za studené války, je už pryč. S koncem studené války podle něj přišla "velká očekávání, obrovské ambice a nekonečné možnosti". Ne vše se samozřejmě naplnilo. "V roce 1993, krátce po založení této školy, jeden z jejích studentů řekl reportérovi: 'Skutečný svět není tak racionální jako na papíře,' " řekl Obama.

Na projev Baracka Obamy v moskevské ekonomické škole dorazil i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov (7. července 2009)

Na projev Baracka Obamy v moskevské ekonomické škole dorazil i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov (7. července 2009)

Mluvil hlavně o jaderných zbraních. Jejich šíření je potřeba zastavit, zopakoval. Svou vizi světa bez jádra představil počátkem dubna při projevu na pražském Hradčanském náměstí. - o pražském projevu si přečtěte zde

"V krátkém čase od konce studené války už jsme byli svědky jaderných testů Indie, Pákistánu i Severní Koreje. Opravdu někdo z nás věří, že i bez zásadní změny příští dvě desetiletí nepřinesou další šíření jaderných zbraní?" prohlásil dnes Obama.

"Právě proto je Amerika tak odhodlána šíření jádra zastavit," řekl. Připustil, že to nebude hned. Ale i tak je prý důležité tento cíl sledovat a prosazovat, neboť to je "morální a legální základ, aby se zastavilo šíření a případné použití jaderné zbraně".

Kromě KLDR zmínil i Írán. Když tyto dvě hrozby zmizí - a na tom by měly Moskva a Washington spolupracovat - bude zbytečné stavět v Česku a Polsku základny, řekl Obama, který včera s Medveděvem podepsal smlouvu o snížení jak jaderných hlavic, tak nosičů.

Barack Obama a Dmitrij Medveděv

Obama s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem
(6. července 2009)

USA a Rusko mají podle amerického prezidenta společné zájmy, tak důležité pro spolupráci. Kromě zastavení šíření jádra (USA a Rusko vlastní dohromady 95 procent světových jaderných zbraní, připomněl deník The New York Times) je to třeba boj proti Al-Kajdě v Afghánistánu a Pákistánu či snaha vypořádat se s klimatickými změnami.

LAVROV: ŠTÍT BY OHROZIL ODZBROJOVACÍ DOHODY

Ruský ministr zahraničí Sergej LavrovNa pondělní dohodu o snížení počtu jaderných hlavic, kterou spolu uzavřeli prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv, dnes reagoval i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

"Je jasné, že protiraketová obrana je strategický systém. Pokud se naši partneři rozhodnou vytvořit americkou protiraketovou obranu v globálním rozsahu, nepochybně to povede k velkému otazníku nad perspektivami dalšího snižování strategických útočných zbraní," řekl ministr zahraničí v ruské televizi.

"To (Američané) jasně chápou a na rozdíl od Bushovy administrativy nechtějí trvat na jednostranně přijatém rozhodnutí o vytvoření základen v Česku a Polsku, chtějí tento projekt podrobit analýze a toto vyhodnocení završit během dvou tří měsíců," dodal Lavrov.                                        autor: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video