"Tři roky ve Wake Forest a pak se sem snad vrátím," řekla osmnáctiletá golfistka v připomínce svých studií na univerzitě v Severní Karolině. Turnaj LPGA hrála jako amatérka na divokou kartu. Neuspěla, do finálové části neprošla. "Ale jsem spokojená," dodala s úsměvem, který ji identifikuje se slavným příbuzným. Je jen o poznání veselejší, mladší, bezstarostnější.
Stalo se to, když na návštěvě dědečka jako malá šmejdila v garáži a narazila na staré hole svého šestnáctiletého strýčka. Její otec Earl Junior, Tigerův nevlastní bratr, byl vůči golfové kariéře skeptický, ale Earl Senior mu údajně několik týdnů před svou smrtí řekl: "Ona dokáže velké věci."
Dva měsíce po pohřbu se Tiger a Cheyenne sešli v jednom týmu při Woodsově Poháru přátelství proti výběru Ernieho Else. Na jedné jamce zle zkazila drive, ale pak zvládla trouble shot a zahrála par ve woodsovském stylu. A to ji starý Earl netrénoval přímo, nýbrž po telefonu na ose Kalifornie - Arizona.
Ve stínu i na výsluní
Vyrůstala ve stínu nejlepšího golfisty světa, i se hřála v odlesku jeho slávy. Pověsila si na zeď jeho plakát a na poslední dny turnajů si brala červená trika jako on. "Ale to dělali všichni," směje se s odstupem. Podle blízkých lidí o strýci teď hovoří málo.
Kolem Wegmans musela. A hodně toho musela vyslechnout. Věděla, do čeho jde, když přijala sponzorskou pozvánku. Možná se připravovala na ještě větší publicitu, ta ale opadla s výsledkem. "Mým cílem bylo projít cutem, ale myslím, že z větší části jsem tu hrála dobře," komentovala své první vystoupení na LPGA. Nejlepší ženská série byla pro 93. hráčku amerického univerzitního žebříčku pro začátek příliš velkým soustem.
Možná by to bylo jiné, kdyby byl Earl Woods starší naživu. Jeho prvorozený syn z prvního manželství stejného jména na něj vzpomíná jako na sněhovou kouli, valící se po svahu, jako na řízené tornádo. "On byl sám sobě Mr. PR," řekl doslova Cheyennin otec. Přestože byli daleko od sebe, rodinné pouto nezničil ani rozvod, ani vzdálenost.
Cheyenne nikoho takového v zádech neměla. Když začala stoupat juniorským žebříčkem, rozvedli se i její rodiče. Matka Susan ale kvůli příjmení Woods na golf nezanevřela. A ozval se i Tiger. Pozval neteř k tréninku s koučem Hankem Haneyem. A při hře se strýčkem dostala tvrdou školu. Pětihodinový, deštěm promáčený trénink, na hřišti i drivingu, skončila naprosto vyčerpaná. "Kdyby mě to mělo stát kariéru, tohle nechci," prohlásila.
Mladá, ale vyzrálá
Reportéři od té doby popisují dvě tváře Cheyenne Woodsové. Ta první je podobná Tigerově. Hlad po vítězství, vůle bojovat v nepřízni, schopnost urvat ve hře, co se dá. Ta druhá je lidštější. "Bylo by hezké, být jedničkou, ale nevím, jestli celý můj život bude o golfu," řekla docela nedávno dívka, která na juniorském šampionátu USA nenechala soupeřku dohrát krátký pat a po velkém úsilí dotáhnout ji dobrovolně prohrála.
Woods uznal, že to by on neudělal. "Je vyzrálejší než já," ocenil mladou členku široké rodiny.
V Pittsfordu na Wegmans byla zcela soustředěná, vyrovnaná a víc mluvila o kvalitních soupeřkách než o neustálém srovnání se starším vzorem, jehož umí napodobit i v žonglování s holí a míčkem. A když se usměje do kamery, golfoví fanoušci mají pocit, že takhle vykrojená ústa už někde viděli.
