Příběh žije svým vlastním životem v různě dlouhých videozáznamech a sestřizích. I Česká televize vysílala britský dokument, kde je horrorový závěr major turnaje zdokumentován fakticky i emocionálně.
Kdo by snad nevěděl: Francouzský profesionál hrál tenkrát v Carnoustie skvěle a po čtyři dny držel soupeře na zádech, ba unikal jim. Tiger Woods daleko vzadu, s ním všichni Američané, domácí Britové, celá elita. Van de velde přišel v neděli odpoledne na odpaliště číslo 18 s náskokem a mohl si na čtyřparu dovolit double bogey, vyhrál by i tak. Místo toho připsal hrůzyplné číslo 7.
Jean van de veldeNarozen: 29. května 1966 |
Už nikdy v životě to nebude jeho šťastné číslo. Otázku "Co se vám vybaví při vzpomínce na British Open 1999" dostal už asi desetitisíckrát. "Osmnáctka, co jiného," odpovídal po léta s různou mírou podráždění, odevzdanosti, sebeironie i smíření.
Když se předloni British Open vrátilo na stejné hřiště, prozradila jeho manželka Brigitte" Stále ještě jsou noci, kdy se probudí s křikem." Sám Jean ale odmítá, že by "velká prohra" přibrzdila jeho kariéru. Později se totiž potýkal se sérií různých zranění.
Sám sebe charakterizuje jako člověka "latinského" naturelu. "Nejsem klaun, ale vím, co je život. A vím, že golf není otázkou života a smrti," reagoval v jednom z nesčetných interview. V jednom z kol turnaje, jímž se později tak proslavil, poslal balon za rampu s televizní technikou. "Co když zabiju kameramana?" žertoval tehdy, aniž tušil, co přijde na závěr.
Co se stalo na jamce, zvané "Home", dobře dokumentují původní záběry. Australan Craig Parry mu údajně před bunkerem řekl, že mu rychle půjde z cesty. A rovnou z písku poslal balon do jamky, tedy přesně to, co nešťastný Francouz potřeboval. Tomu se ovšem unikátní rána nepovedla.
Van de Velde měl před deseti lety ještě možnost zvednout nad hlavu Claret Jug v tříčlenném play-off, ale netrefil ani ne dvoumetrový pat a vítězem se stal Paul Lawrie. Skotského hráče jako by výhra zablokovala, už nikdy se od té doby takovému výsledku na majorech nepřiblížil.
