Když zazněla závěrečná siréna sedmého utkání finále, spadla ze Sidney Crosbyho obrovská tíha. Stal se z něj v jedenadvaceti letech nejmladší kapitán v historii NHL, jenž dovedl svůj tým k zisku Stanley Cupu.
V rozhodujícím klání ovšem Pittsburghu příliš nepomohl. Po střetu u mantinelu s Johanem Franzénem si totiž kanadský forvard s číslem 87 na zádech pochroumal levé koleno a většinu utkání pak odseděl pouze na střídačce, odkud mohl obdivně sledovat skvělé výkony spoluhráčů.
Vytáhli se zejména útočník Maxim Talbot a gólman Marc-Andre Fleury.
Považte sami:
Pětadvacetiletý Talbot nasázel v 75 zápasech základní části jen dvanáct branek. V play-off přitom dokázal překonat brankáře soupeřů osmkrát, z toho dva zásahy si schoval na rozhodující finále.
Brankář Fleury měl pro změnu nelichotivé statistiky z venkovních zápasů na ledě Detroitu. V tom nejdůležitějším střetnutí však zazářil naplno. Kryl 23 střel Red Wings a v klíčových okamžicích si počínal velice klidně.
"Jestli chcete být šampion, podobné zákroky musíte předvést. Z mého pohledu to byl těžký zákrok, nejdůležitější mé kariéry," připomněl Fleury nebezpečnou dorážku Nicklase Lidströma ze závěrečné vteřiny utkání.
"Když jsem vstupoval do NHL, vůbec jsem netušil, za jak dlouho budeme mít opravdu silný tým. Všem jsme teď ale potvrdili, že jsme to dokázali tak brzo, jak jen to šlo," řekl zámořským novinářům šťastný Crosby. Jeho Penguins se stali prvním týmem soutěže od Edmontonu Oilers z ročníku 1984, který dokázal po roce oplatit stejnému soupeři porážku ve finále Stanley Cupu.
