Ministr vnitra Ziad Baroud už ohlásil oficiální výsledky, podle kterých Harírího prozápadní koalice získala v parlamentu 71 křesel, zbylých 57 míst obsadily prosyrské strany. Hlasování se podle ministerstva vnitra zúčastnilo přes 50 procent oprávněných voličů.
"Prohráli jsme volby," citovala v neděli agentura Reuters vysokého politika blízkého bloku tvořeného šíitskými hnutími Hizballáh a Amal a jejich křesťanským spojencem, Svobodným vlasteneckým hnutím bývalého generála Michela Aúna. "Akceptujeme výsledek jako vůli lidu."
Představitelé Hizballáhu dnes prohru ještě oficiálně nekomentovali, čeká se na projev šéfa hnutí, šajcha Hasana Nasralláha.
Volby se konaly za mimořádných bezpečnostních opatření. Ojedinělým incidentům se ovšem zabránit nepodařilo. Libanonský list An-Nahár napsal, že v sobotu explodovala nálož pod automobilem nezávislého kandidáta Abdala Kádira Šamího.
Volby hlídaly dvě stovky mezinárodních pozorovatelů, mezi nimi i bývalý prezident Spojených států James Carter. "Pokud jde o volby, nejsem znepokojen. Důležité je, aby Libanonci respektovali výsledek," řekl Carter před jednou z volebních místností v Bejrútu.
V předvolebních průzkumech měla mírný náskok koalice libanonských šíitů a křesťanů před sunnitskými stranami a jejich křesťanskými spojenci. Hrozilo, že by se do čela Libanonu mohl dostat šíitský Hizballáh, který má za sebou podporu Íránu a Sýrie, bojuje proti Izraeli a na Západě je řazen k teroristickým organizacím.
Výsledky hlasování proto potěšily Izrael, kde očekávají, že nová vláda zabrání tomu, aby byl Libanon použit k jakémukoli útoku na židovský stát ze severu. Izraelský prezident Šimon Peres však prohlásil, že Hizballáh zůstává bez ohledu na volební výsledek "státem ve státě", což kalí naděje na zlepšení ekonomické situace Libanonu.
Kladnou odezvu vyvolaly volby v USA. Podle prezidenta Obamy znamenají výsledky v "mírovém hlasování odpovědnost libanonského lidu vůči demokracii".
V Libanonu nikdo nevládne sám
SITUACE V LIBANONULibanon se potýká s dlouhodobou politickou krizí. Na jejím počátku byl v únoru 2005 atentát na Rafíka Harírího. Pak se k moci dostala volbami prozápadní koalice a odpůrci vlivu Sýrie. Ta musela v roce 2005 z Libanonu stáhnout po devětadvacetileté přítomnosti své vojsko a všeobecně se jí připisuje odpovědnost za Harírího smrt, jež dosud nebyla objasněna a jíž se zabývá mezinárodní speciální tribunál. |
Analytici nicméně nepředpokládali, že by se Libanon v případě úspěchu Hizballáhu ze dne na den změnil v islámskou republiku. Od minulých voleb v roce 2005 mají v parlamentu většinu sunnitské prozápadní kruhy sdružené kolem Saada Harírího, syna zavražděného expremiéra Rafíka Harírího.
"V Libanonu nikdo nemůže vládnout sám, potřebujeme konsenzus a koaliční vládnutí. Vítězství Hizballáhu bude spíš symbolické," řekl profesor islámských studií Josef Alagha.
Hizballáh a jeho spojenci měli v dosavadní vládě 11 ministrů a právo veta. V předvolební kampani hnutí zvolilo smírný tón a ujišťovalo, že jeho nástup k moci Libanonu nepřivodí bojkot Západu jako v případě vlády palestinského Hamasu.
Hizballáh na sebe obrátil zrak mezinárodního společenství v roce 2006, když vedl proti Izraeli měsíční válku, která stála životy 1 300 Libanonců. Hizballáh se po ní vyhlásil za vítěze, avšak jeho odpůrci poukazují na cenu, jakou za boje zaplatili obyvatelé libanonského jihu.
Šedesát procent Libanonců vyznává islám, přičemž jsou z poloviny rozděleni na sunnity a šíity. Zbytek obyvatel jsou křesťané. Část křesťanů sympatizuje se šíity, tedy s Hizballáhem, část se sunnity.
