VIDEOREPORTÁŽ: České extremistické strany zřejmě vznikly podvodem

  • 674
Pokud by úředníci dělali, co měli, dvě české krajně pravicové strany – Dělnická a Národní – by zřejmě vůbec nevznikly. MF DNES zjistila, že první z nich pravděpodobně zneužila podpisy, které původně sbírali republikáni. A na podpisových arších druhé jsou stovky jmen sepsány stejným rukopisem.

Republikánem je Miloslav Chudáček ze středních Čech už třináct let. Je na to patřičně hrdý. Přesto je jeho podpis na archu, díky kterému vznikla před sedmi roky Dělnická strana. Tehdy ještě pod názvem Nová síla.

Chudáček říká, že s Dělnickou stranou, která organizovala třeba protiromské pochody v Janově a mnozí její členové patří k neonacistům, nemá nic společného.

"Tomáš Vandas nám prostě sebral archy, které jsme měli připravené pro případ, že by republikány rozpustili. To se ale nestalo," dodává Chudáček. MF DNES mluvila i s dalšími republikány, kteří mají stejnou zkušenost.

Pochybnosti vzbuzuje i založení dalšího krajně pravicového politického uskupení – Národní strany. Jeden z jejích zakladatelů MF DNES pod podmínkou zachování anonymity řekl, že část jmen na podpisových arších je smyšlených.

"Nepodařilo se nám sesbírat dost jmen, proto jsme to zkusili takhle. A vyšlo to," říká dnes člen strany.

My jsme to kontrolovali

jak založit stranu

– Založit stranu mohou nejméně tři občané ČR starší 18 let.
– Ministerstvu vnitra podají zakladatelé písemný návrh na registraci se svými iniciálami.
– Předloží petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana vznikla. Ministerstvo ověří, zda v petici nejsou nesrovnalosti.
– Ministerstvo provede registraci do 15 dnů.

Zdroj: Zákon o politických stranách, MV

Jak Dělnická, tak i Národní strana vznikly na konci roku 2002. Stačilo, aby zakladatelé předložili ministerstvu vnitra stanovy a podpisové archy, které podepsalo minimálně tisíc lidí. Takové podmínky určuje zákon.

Sehnat tisícovku podpisů je poměrně problém. Zakladatelé Dělnické strany to měli jednoduché. Stačilo, aby vzali podepsané archy, které v tu dobu ležely v trezoru v sekretariátu republikánské strany Miroslava Sládka.

Pro republikány byly dokumenty pojistkou, aby si mohli rychle založit novou stranu, kdyby je stát nechal zrušit. Jenže je využil někdo jiný – Tomáš Vandas, tehdy šéf republikánského sekretariátu.

Na ministerstvu vnitra neměl nynější předseda Dělnické strany Vandas s archy žádný problém. Několik neúplných jmen sice úředníci neuznali, ale po jejich doplnění Novou sílu zaregistrovali.

Jestliže úředníkům nepřišly divné archy Nové síly, protože jsou až na výjimky sepsané stejnými lidmi, v případě Národní strany zřejmě kontrolovali archy poslepu. Strana totiž předložila přes 40 archů (více než 400 jmen), které nejspíš vyplnilo jen asi pět lidí.

Argument pro zrušení?

I zdroj z ministerstva potvrdil, že dokumenty na první pohled vzbuzují nedůvěru. Třeba ve formátech rodných čísel. "Kontrolovali jsme to obvyklým způsobem," říká přesto mluvčí vnitra Vladimír Řepka.

zrušení strany

Vláda může podat soudu návrh na zrušení strany z těchto důvodů: – strana porušuje ústavu a zákony
– jejím cílem je zničení demokracie
– nemá správně ustanovené orgány
– potlačuje rovnoprávnost občanů
– její program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobody občanů
– zřizuje ozbrojené složky
– nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu

Zdroj: Zákon o politických stranách, MV

Co to znamená? V podstatě jen to, že se sečetl počet jmen a neúplná se vyhodila. Nic jiného se nekontrolovalo. "Chyba je na straně úředníků, kteří měli být důkladnější," říká právník Jakub Drábek.

Kvůli ledabylosti úředníků už dnes ani jednu stranu nejde jednoduše zrušit. Vnitru tuto možnost zákon nedává. A soud by z takového důvodu také politickou stranu zřejmě nerozpustil.

"Nedá se to považovat za dostatečný argument pro zrušení. Politickou stranu nelze trestat zpětně za to, že úředníci nedělali dobře svou práci," míní jeden ze soudců, který se specializuje na správní právo.

Ve spojení s dalšími důkazy by však pochybnosti o legálním založení mohly soud přesvědčit. Vnitro nyní připravuje nový návrh na zrušení Dělnické i Národní strany.

"Nedá se to považovat za hlavní argument žádosti, ale může to posloužit v kontextu chování obou stran. Nejenže podle mě porušují práva menšin, ale už jejich vznik byl protizákonný," dodal právník Drábek.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video