Odpovědi Aleny Činčerové najdete zdeRežisérka odpovídala on-line na dotazy čtenářů iDNES.cz |
Kinoautomat: Člověk a jeho dům je první interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. Film se vždy v určitém napínavém momentě zastaví, na jeviště před plátno vyjde moderátor a vyzve diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh dále pokračovat.
"Většinou jsou reakce publika dost podobné bez ohledu na rovnoběžky a poledníky," řekla v on-line chatu Činčerová, která s projektem v posledních měsících objela svět.
Film je pojat jako situační komedie a jeho zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, přičemž hlavní hrdina, pan Novák (Miroslav Horníček), je pro publikum zároveň i průvodcem příběhu.
K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i herec Miroslav Horníček, představitel hlavní role.
"Táta byl génius. Od malinka jsem ho obdivovala. Tehdy jsem ještě nedokázala přesně docenit jeho profesní úspěchy, ale i pro mě jako pro dítě neustále vymýšlel hry, pohádky, legraci. Když jsem dorostla, začala jsem s ním spolupracovat, jezdili jsme po světě, točili filmy, dělali výstavy, no nádhera... Dokázal vyřešit každý problém, nikdy pro něj neexistovala žádná překážka. Naučil mě všechno! Bylo pak těžké se trochu odloučit, abych mohla jít i svou cestou," řekla o svém vztahu k otci Činčerová.
V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další. Kinoautomat byl poprvé veřejnosti představen na Světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu a okamžitě vzbudil nadšení jak laické, tak odborné veřejnosti.
Pražská premiéra Kinoautomatu se konala o čtyři roky později v kině Světozor a slavila velký úspěch. V roce 1972 byl Kinoautomat jako "ideologicky nepřípustný" rozhodnutím shora zakázán a zařadil se tak na několik desítek let do pomyslného trezoru mezi řadu jiných vynikajících filmů takzvané nové vlny.
O nové verzi Kinoautomatu už se jednalo. "Kdybychom čistě teoreticky točili remake původního scénáře, mohl by být hlavním hrdinou Jirka Macháček nebo Ivan Trojan. A taky Petr Čtvrtníček, ten by se pak asi dokázal vyřádit i na jevišti. Toho jsem dokonce oslovovala, aby moderoval naši zrekonstruovanou verzi, byl sice nadšen myšlenkou, ale nedali jsme to dohromady časově," dodala režisérka desítek dokumentů.
Aleně Činčerové, dceři Radúze Činčery, se projekt podařilo vrátit na filmové plátno nejprve v roce 2006 v Britském Filmovém Institutu v Londýně. V květnu roku 2007 se ho po 40 letech dočkali i čeští diváci v pražském kině Světozor. Podrobnější rozpis jednotlivých představení je uveden na adrese www.kinoautomat.cz nebo na webu kina Světozor.
Svět chce další vynálezy
Svět ale jevil o Kinoautomat zájem i dál: na seznamu destinací, kam Činčerová vynález vezla ukázat, byl Řím nebo Madrid, ale například i Spojené státy, kde ho diváci viděli v dubnu.
Zájem je navíc i o další režisérovy nápady. Patří k nim třeba sférický kaleidoskop pro Vancouver, kaleidoskopické divadlo v Granadě či projekt Cinelabyrinth z Ósaky. Poslední Činčerova práce zůstala doma: multimediální historická show pro staropražský kostel sv. Michala.
