Lidovci se zbavili Čunka, do čela strany se vrací Cyril Svoboda

  • 643
Novým předsedou KDU-ČSL se stal exministr Cyril Svoboda. Ve druhém kole volby na sjezdu porazil europoslance Jana Březinu. Stranu již kdysi vedl. Hned v prvním kole vypadla Michaela Šojdrová a dosavadní lídr Jiří Čunek. Ten se po prohře rozhodl nekandidovat už ani do předsednictva strany.

SJEZD KDU-ČSL ON-LINE

Videopřenos a reportáž minutu po minutě najdete ZDE

Předchozí dění na sjezdu lidovců jsme sledovali ZDE

Komentář politologa k výsledku sjezdu čtěte ZDE

Kandidátský projev Cyrila Svobody přinášíme ZDE

Ve druhém kole získal Cyril Svoboda 157 hlasů, evropský poslanec a někdejší hejtman Jan Březina 127. První kolo přitom skončilo pro tuto dvojici opačně - Březinu podpořilo 112 delegátů, Svobodu 91. Toho ale před druhým kolem podpořili oba neúspěšní - Čunek a Šojdrová.

Jim počet hlasů na postup do druhého kola nestačil - Čunek jich posbíral 61, Šojdrová pouze 33. Pro úspěch Cyrila Svobody ve druhém kole hovořilo i to, že je politicky bližší Čunkovým příznivcům.

Šojdrová se večer stala první místopředsedkyní. Post obhajoval Roman Línek. Do 2. kola ale postoupili Šojdrová a dosavadní místopředseda David Macek, který však z boje odstoupil ve prospěch Šojdrové, již si za statutární zástupkyni přál nový šéf strany Cyril Svoboda.

Podle kuloárních informací Svoboda Šojdrové místo svého statutárního zástupce slíbil, když ho poslankyně podpořila v 2. kole volby předsedy.

Místopředsednické posty obsadili Pavel Svoboda, Jiří Carbol, David Macek a Pavel Horák. Do úzkého vedení strany se nedostali Vladimír Říha, Marián Hošek, Roman Línek ani Jiří Koliba.

Svoboda seděl ve vládách ODS i ČSSD

Dvaapadesátiletý Svoboda se vrací do čela strany po více než pěti a půl letech. Patří mezi nejzkušenější české politiky, má na svém kontě dlouhou řadu vládních i stranických funkcí a jako jediný dokázal být ministrem ve vládách ODS i ČSSD.

Adié, bratři a sestry

Na sjezd KDU-ČSL ve Vsetíně dorazil i Miroslav Kalousek. (30.5.2009)

Exministr financí a bývalý šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek po zvolení Cyrila Svobody do funkce předsedy potvrdil, že z KDU-ČSL odejde. Učiní tak po evropských volbách. ČTK řekl, že se tak rozhodl bez ohledu na výsledek sjezdu.

Před sjezdem rozjel intenzivní volební kampaň a osobně hovořil s většinou delegátů sjezdu. Mezi svoje programové priority zařadil progresivní daň, boj proti lichvě či znovuzavedení společného zdanění manželů. KDU-ČSL podle něj potřebuje předsedu, na kterého může být hrdá a se kterým se může identifikovat - Svoboda v této souvislosti použil analogii s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Vítězství Cyrila Svobody ale není příliš oslnivé. Jen o pár hlasů překročil nadpoloviční většinu potřebnou pro zvolení. Přitom právě on by teď měl rozklíženou partaj sjednotit a zvrátit upadající přízeň voličů, která KDU nedává jistotu, že se i po dalších volbách dostane do Sněmovny.

Mezi prvními přivítal Svobodův úspěch šéf ČSSD Jiří Paroubek. "Vzhledem k jeho kandidátskému projevu, kdy odmítl rovnou daň a volal po společném zdanění manželů, vnímám jeho volbu do čela strany jako distancování se od angažmá KDU-ČSL v Topolánkově vládě a návrat druhé nejstarší české strany zpět do politického středu," vzkázal.

Předseda zelených Martin Bursík vyjádřil obavy ze spolupráce se Svobodou. "Jeho zvolení je doklad toho, že se KDU-ČSL spíš zeleným vzdálila, než přiblížila," řekl ČTK. Doplnil, že jako ministr životního prostředí měl se Svobodou, který vedl ministerstvo místního rozvoje, potíže při prosazování ochrany přírody.

Cyril Svoboda a Jan Březina na vsetínském sjezdu KDU-ČSL (30. května 2009)

Čunek: Prohru uznávám, ale...

Končící předseda Jiří Čunek uznal v rozhovoru s ČT porážku. "Je to prohra," řekl, nicméně chybu nevidí v sobě. Řada straníků by ho prý ráda volila, ale báli se, že by pokračovala "honba" na jeho osobu, jak Čunek nazývá zájem médií o jeho finanční poměry a kauzu údajné korupce.

Svoboda mu v první řeči po svém zvolení poděkoval. Připomněl, že se Čunek postavil do čela strany v době, kdy se tam nikomu moc nechtělo. Bývalý vsetínský starosta už nikdy nebude "řadovým členem", řekl.

Březina v. Svoboda

Očima politologa Pavla Kopeckého

Jan Březina
Má zkušenosti z regionální politiky a posledních pět let působí jako člen europarlamentu, kde aktivně bojoval například za olomoucké syrečky... Pro volbu předsedy KDU-ČSL nasadil caesarovskou, tedy vůdcovsky velkorysou taktiku. Ještě před oficiálním projevem dal totiž jasně najevo, že on své protivníky nevidí jako nepřátele. Bylo to nezbytné také proto, jelikož inklinuje k menšinové pravicové větvi partaje. Při dynamickém vystoupení před delegáty vyzdvihl slavné tradice devadesátileté strany, ale především zdůraznil svou schopnost hrdého a silného vedení pokulhávající strany v měnícím se světě. Nastolil jakousi konzervativní cestu změny.

Cyril Svoboda
Někdejší, dosti úspěšný předseda strany a tradiční představitel partajní levice, jež má relativně blízko k sociální demokracii. Jeho nevýhodami v měření sil je bezesporu otevřená podpora Václava Klause při poslední prezidentské volbě nebo hmotně motivovaná soudní pře s náboženskou charitativní organizací. Volitelům předložil líbivé heslo "odhodlání, vize, zkušenost a týmovost". Hovořil o nezbytném plamenném nadšení, utužení stranické disciplíny a nastolil velmi ostrou polaritu "dne D", z nějž vzejde buď politické přežití či smrt Křesťanskodemokratické strany.

Jméno nového předsedy, který určí další směřování strany, bude mít nepochybně vliv i na to, kolik spolustraníků svým odchodem strhne Miroslav Kalousek. Pro toho je vsetínský sjezd rozlučkou, z KDU-ČSL odchází a zvažuje založení vlastní partaje.

Potvrzoval to třeba šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa, který se podle výsledku sjezdu rozhodne, zda neodejde za Kalouskem. U lidovců by ho udrželo, kdyby vyhrál Březina a nové stranické vedení deklarovalo, že nechce spolupracovat na socialismu a zadlužovat příští generace.

K hrozbě odchodu většího počtu členů se na tiskové konferenci vyjádřil Cyril Svoboda. "Nedoufám, že dojde k masovému ochodu, a pokud ano, tak to povede jen k očistě strany," komentoval problém.

Kandidátské projevy: nejasné vize i sebelítost

Před volbou dostali kandidáti prostor pro projev. První vystoupil Jan Březina, který svou kampaň vedl pod heslem: Energie pro klidnou sílu.

"Mým cílem je skoncovat s rozdělením strany a navrátit KDU-ČSL tvůrčího ducha. Chci být předsedou výrazně pozitivní změny, předsedou dialogu," prohlásil Březina. V pozici lídra by chtěl obnovit důvěru "vnitrostranickou i celospolečenskou" nebo výrazně zlepšit prezentaci výsledků lidovecké práce na veřejnosti.

Po Březinovi si stoupl za řečnický pultík Jiří Čunek, dnes už potřetí. Znovu se vrátil ke svému oblíbenému tématu "diskreditační kampaně" proti straně i proti své osobě. Díky ní prý pochopil myšlenku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka "Nebát se a nekrást".

"Nekrást není těžké, k tomu nepotřebujete žádné úsilí, ale nebát se, je pro politika velmi těžké. Poznal jsem velmi málo statečných, kteří se nebojí bojovat proti klientelismu," konstatoval s tím, že nejdůležitější je trvat na křesťanských hodnotách.

Sám se v projevu dopustil určité sebekritiky: "Nezvládal jsem ji (politickou kariéru, pozn. red.) tak profesionálně, jak bych chtěl," řekl. Žádnou vizi ale delegátům nenabídl, jako by se už smířil s tím, že post předsedy ve Vsetíně zřejmě neobhájí.

Cyril Svoboda, který stál v čele strany již v letech 2001 až 2003, představil vizi se třemi prioritami, jimiž jsou bratrství, bezpečí, spravedlnost. "Již dnes začíná kampaň do předčasných voleb," apeloval na spolustraníky a vyzval je, aby mu dali svůj hlas a aby všichni naplno pracovali pro úspěch ve volbách. "Zdař Bůh," ukončil svou suverénně pronesenou řeč ve stylu západních politiků. - celý projev Cyrila Svobody si můžete přečíst zde

Jan Březina na vsetínském sjezdu KDU-ČSL (30. května 2009)Michaela Šojdrová na vsetínském sjezdu KDU-ČSL (30. května 2009)

Michaela Šojdrová se vymezila vůči dosavadnímu vedení strany pod Jiřím Čunkem, kterému podle ní chyběla "schopnost řídit stranu a mít autoritu". Jedním dechem ale dodala, že lidsky byla na Čunkově straně a chápe, že byl pod velkým tlakem.

Lidovci podle ní musí dělat sociálně orientovanou, solidární politiku. Vyslovila se proti privatizaci zdravotnictví, úsměvy se na tvářích v sále objevily, když hovořila o potřebě investic do výzkumu, vzdělanosti, dopravy či venkova. "Jsem připravena," vyvracela pochybnosti, zda by unesla tlak, kdyby byla zvolena předsedkyní.

Na předsedu byl nečekaně nominován také exministr Pavel Svoboda, kandidaturu ale na rozdíl od čtveřice předchozích odmítl, před sjezdem oznámil, že se chce ucházet o funkci řadového místopředsedy. V půl čtvrté se delegáti odebrali zaškrtnout jedno z jmen na hlasovacím lístku.

Podaří se podle vás Cyrilu Svobodovi sjednotit lidovce a oslovit nové voliče?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 13. června 2009. Anketa je uzavřena.

NE
NE 17662
ANO
ANO 2376

Předchozí dění na sjezdu

Co se dělo ve Vsetíně dopoledne si můžete přečíst ZDE

- sjezd zahájila česká hymna

- hosté nedorazili; omluvili se Klaus, Topolánek i Paroubek - více zde

- Jiří Čunek v hodinovém sjezdu shrnul, co se povedlo a co ne

- Čunek se ostře vyhranil vůči Kalouskovi, který stranu opouští

- zazněly zprávy o činnosti poslanců, senátorů a europoslanců

Cyril Svoboda

Cyril Svoboda

poslanec, 52 let
nezískal podporu žádné krajské konference

Narodil se 24. listopadu 1956 v Praze. V lednu 1998 se na půl roku stal ministrem vnitra ve vládě Josefa Tošovského.

Poslancem je od v června 1998 a po volbách v roce 2002 se stal na čtyři roky ministrem zahraničních věcí. Od ledna 2007 byl dva roky ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády, po personálních změnách v lednu letošního přešel na ministerstvo pro místní rozvoj.

Členem KDU-ČSL se stal v listopadu 1995. Od května 1999 do ledna 2001 byl prvním místopředsedou strany, v květnu 2001 se stal předsedou KDU-ČSL a od listopadu 2003 do dubna 2005 byl místopředsedou strany. Místopředsedou byl opět zvolen v listopadu 2005 a o rok později v srpnu rezignoval. Je ženatý, manželka je lékařka. Mají čtyři syny.

V současné době se soudí s charitativní organizací o činžovní dům v pražských Dejvicích, který mu v roce 1992 odkázala jeho známá Marie Kaprálková. V roce 2004 před svou smrtí však sepsala nový testament, v němž majetek rozdělila mezi charitu a své vzdálené příbuzné. Svoboda se snaží dokázat, že Kaprálková před smrtí trpěla duševní poruchou a k sepsání nové závěti byla donucena.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue