Džeko a Grafite z Wolfsburgu rozpoutali fotbalovou útočnou smršť

Díky trefám dvou kanonýrů Grafiteho a Džeka stačí fotbalistům Wolfsburgu za pár dní jediný bod v posledním kole doma s Brémami a bude senzačním německým mistrem.

Edin Džeko | foto: Reuters

Jeden prodával od třinácti let v rodné Brazílii po domech pytle na odpadky, druhý prožil dětství ve válečném Sarajevu.

Teď společně nastartovali tažení, s nímž nejspíš dobudou fotbalové Německo. Grafite má na kontě 26 ligových gólů a Edin Džeko, někdejší hráč Teplic, jen o zásah míň.

"Grafite a Edin jsou našimi lokomotivami na góly. Klobouk dolů, co ti dva dokázali," říká Jan Šimůnek, český stoper bundesligového lídra.

Připomeňte si, jak Wolfsburg znemožnil fotbalisty slavného Bayernu Mnichov

"Jsou zkrátka fenomenální," má jasno trenér Felix Magath.

Fenomenální, to je správné slovo. Kdyby dali Grafite a Džeko o víkendu Brémám dohromady tři branky, což není při jejich současné formě nemožné, překonali by rekord legendárních Gerda Müllera a Uliho Hoenese.

Útočné dvojice, která dala v sezonách 1971/72 a 1973/74 společně 53 gólů.

Sám Džeko sahá po dalším primátu: za jaro nastřílel 20 gólů v šestnácti zápasech, víc jich dali pouze Dieter Müller (21 v ročníku 1976/77) a opět Gerd Müller (23 v sezoně 1971/72).

Ti dva jsou mimo hřiště každý jiný. Svědčí o tom i scéna z konce dubna, kdy Wolfsburg po deseti vítězstvích překvapivě klopýtl 0:2 v zachraňující se Chotěbuzi.

Zatímco Grafite se vzdor porážce uvolněně po zápase bavil s novináři, Džeko kolem nich prošel strojenou chůzí s kamennou tváří sfingy.

Jsou každý jiný do doby, než vyběhnou na trávník. Tam se báječně doplňují. V houštině obránců hledají shodně jedinou cestu – tu nejkratší ke gólu.

Grafite je netypický Brazilec: s míčem se nemazlí, chce jím napnout síť. Jedno, jakým způsobem. "Má zabijácké geny," říká o něm jeden z šéfů klubu Stephan Grühsen.

Džeko je komplexní hráč s výbornou technikou, který navíc při své výšce zapracoval na dříve slabší hře hlavou, takže dal tímto způsobem v sezoně 9 gólů, nejvíc z bundesligy.

"Je to světová třída," píše o něm renomovaný magazín Kicker. "Dokonale umí využít volnosti, kterou na hřišti má."

Dva střelci si možná po triumfální sezoně řeknou sbohem.

Grafite má tento týden prodloužit v klubu smlouvu do roku 2013, zato Džeko připouští odchod: těžko se odolává velkému zájmu, mluví se dokonce o AC Milán, Arsenalu či Manchesteru. Rozloučí-li se dva útočníci skutečně, zůstane po nich kromě vzpomínek i lavina gólů.

Džeko je dítě Sarajeva, říká trenér Plíšek, jeho objevitel

Potkali se na prvním vzájemném tréninku a od té doby jsou svázáni dosud. Současný teplický kouč Jiří Plíšek a jeho největší objev, kanonýr Edin Džeko.

"Krátce po převzetí klubu jsem měl s Edinem zajímavou příhodu," vzpomíná český trenér na angažmá v Železnjičaru Sarajevo, kde střelec působil.

Co to bylo za příhodu?
Od začátku bylo vidět, že Edin je velmi talentovaný hráč. A ti mají zpravidla všechno zadarmo, odpouštějí se jim různé věci okolo tréninku a podobně. Edin měl nadání, ale chyběly mu návyky nutné pro profesionální fotbal. Několikrát jsem ho upozornil na jeho přístup k tréninku, chtěl jsem, aby byl k sobě tvrdší.

Poslechl vás?
Právě že ne a došlo to tak daleko, že jsem ho vyřadil z kádru, poslal do béčka a nevzal ho na zápas Poháru UEFA. Vzbudilo to hodně nevole, nelíbilo se to novinářům, ale hlavně samotnému Edinovi a jeho rodičům. Svolal jsem sezení do klubové síně slávy – vidím to živě, jako by to bylo dnes – a tam jsem rodičům a Edinovi řekl, že pokud nepochopí, co po něm chci, nikdy z něj nic nebude. A že když naopak na mé požadavky přistoupí, tak mi jednou poděkuje. Ještě tak 14 dní to Edin nesl hodně nemile, ale změnil přístup k fotbalovému životu, a to bylo podstatné. I proto je teď tam, kde je.

A poděkoval vám?
Děkuje mi tím, jak na sobě pracuje, jak mi naslouchá. Poděkoval mi i tím, že mi uvěřil a šel za mnou do druholigového Ústí nad Labem, i když už tehdy měl nabídky ze Západu. Edin je velmi inteligentní člověk, který dokáže pochopit a rozlišit, co je pro něj dobré a co ne. Tato inteligence mu kromě velkého talentu také velmi pomáhá.

Nejste přesto překvapený, jak daleko to dotáhl? Vždyť na jaře střílí góly ve zběsilém tempu.
Mám svědky, jak jsem tvrdil, že v Edinovi cítím něco velkého. Proto jsem přesvědčil teplického šéfa Hrdličku, aby do něj vložil 2 miliony, a kdyby to neudělal, snad bych si ty peníze někde sám půjčil, tak moc jsem mu věřil. Edin přitom stále není ještě jako fotbalista dodělaný, je nedobroušený.

Jak bude řádit, až bude dobroušený?
Vždycky záleží především na štěstí: do jakého mužstva půjde, jaké chytne spoluhráče, trenéra... Zatím mu všechny postupné kroky vycházely.

Dalším krokem je velkoklub?
Tak dva měsíce zpátky se mi pro něj zdál ideální ještě jeden mezistupeň, to znamená klub tak ze čtvrtého až pátého místa v top ligách. Ale tím, jak se na jaře ukázal, nebude asi tenhle mezistupeň reálný. Ve velkoklubu to bude mít těžké, ale je to komplexní hráč, který se může chytit v Anglii, Španělsku a Itálii.

Sám Džeko občas zmiňuje, že mu v kariéře pomohlo těžké dětství ve válečném Sarajevu. Víte o tom něco?
Slyšel jsem lidi v Sarajevu vyprávět o válce. O obleženém městě zásobovaném pouze tunelem. O tisících granátů, které na ně denně dopadaly. Když tohle jako dítě prožijete a přežijete, musí to na vás zanechat stopy: jinak přemýšlíte, jinak vnímáte svět. I proto, že má tohle za sebou, má Edin předpoklady stát se pro Bosňany nefalšovaným hrdinou. On je dítě Sarajeva.