Ať si Palestinci vládnou sami, řekl v USA Netanjahu. Slovo „stát“ nepadlo

  • 58
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v Bílém domě sešel s americkým prezidentem Barackem Obamou. Bavili se o izraelsko-palestinském konfliktu, íránském jaderném programu i izraelských osadách na Západním břehu Jordánu. Obama znovu podpořil myšlenku samostatného palestinského státu, Netanjahu mluvil opatrněji.

Oba politici se setkali v Oválné pracovně Bílého domu. Před novináři pak americký prezident zopakoval, že USA hodlají při řešení izraelsko-palestinského konfliktu prosazovat vznik samostatné Palestiny.

"Mluvili jsme o obnovení vážného jednání o izraelských a palestinských záležitostech. Je zájmem obou stran dosáhnout dvojstátního řešení," prohlásil Obama. Připomněl také Netanjahuovi šest let starý závazek Izraele nerozšiřovat osady na Západním břehu Jordánu.

Barack Obama s Benjaminem Netanjahuem v Oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu (18. května 2009)

Netanjahu byl ve svých vyjádřeních opatrnější. "Nechceme vládnout Palestincům. Chceme, aby si vládli sami," prohlásil, aniž by zmínil sousloví "palestinský stát". Taková představa totiž značně pobuřuje část izraelské veřejnosti.

Schůzka budila velká očekávání

Čekalo se, že novopečený izraelský premiér po jednání s Obamou naznačí, jak chce židovský stát řešit konflikt s Palestinou. Zatímco Washington je dlouhodobě pro vytvoření nezávislého palestinského státu v sousedství Izraele, Netanjahu je znám jako tradiční odpůrce mírových smluv s Palestinci a k podpoře Palestiny jako samostatného státu se ještě nepřihlásil.

Naopak od zdrojů blízkých izraelskému premiérovi prý už zaznělo, že bude proti vytvoření "ozbrojeného palestinského státu". Při setkání s Obamou nicméně prohlásil, že je připraven zahájit okamžitě mírová jednání. Palestinci však musí uznat Izrael jako židovský stát.

Netanjahu přiletěl do USA

S Obamou si má vyjasnit spory ohledně Blízkého východu

Jedním z hlavních problematických bodů v izraelsko-palestinském konfliktu je výstavba židovských osad na Západním břehu Jordánu. Spojené státy i EU považují osady budované židovským státem na okupovaném území za překážky k dosažení míru mezi Palestinci a Izraelci. Netanjahu ale vždy býval zastáncem budování osad.

S budováním osad na obsazeném území začaly v Izraeli levicové vlády, za vlád pravicového Likudu pak došlo k velkému rozmachu osadnictví. Mezinárodní právo nicméně civilní osady na okupovaném území nepřipouští.

Smír je pro Obamu důležitý i kvůli Íránu

Pro novou americkou administrativu, která se o Blízký východ zajímá mnohem více než vláda George W. Bushe, je stejně jako pro Izrael důležitým tématem íránský jaderný program. I na ten přišla při setkání obou politiků řeč. Oba politici shodně zdůraznili, že Írán se v žádném případě nesmí stát jadernou mocností.

Spojené státy i další západní země podezřívají Írán, že se snaží vyvíjet jaderné zbraně, a žádají, aby zastavil obohacování uranu. Teherán prohlašuje, že jeho jaderný program je mírový. Obama se na rozdíl od Bushe snaží s Íránem jednat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijíždí k západnímu křídlu Bílého domu k jednání s Barackem Obamou (18. května 2009)

Washington nicméně už dříve pohrozil, že pokud Írán odmítne vyjednávat o jaderném programu, bude čelit "velmi tvrdým sankcím." Americký prezident nyní odmítl stanovit na jednání s Teheránem časový limit, ale pokrok by rád viděl "do konce roku". USA chtějí podle Obamy přivést Írán do mezinárodního společenství. "Nebudeme ale jednat věčně," ujistil včera Obama.

Netanjahu v otázce Íránu už déle požaduje rychlé a rázné řešení a média spekulují, že by Izrael mohl na Írán zaútočit. Britský deník The Times informoval v dubnu o chystaném mohutném vzdušném útoku na íránská jaderná zařízení. - přečtěte si Izraelský útok na Írán jaderný program zřejmě nezbrzdí, tvrdí studie

Izraelský premiér přiletěl do Washingtonu v neděli. Kromě jednání s Barackem Obamou ho ještě čeká setkání s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a ministrem obrany Robertem Gatesem.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video