Zatímco loni úředníci vyrazili až poté, co MF DNES odhalila, že v soukromé pražské léčebně Chittussiho týrají seniory, letos už ministerstvo uspořádalo kontrolu z vlastního rozhodnutí. Je to splnění jednoho ze slibů, které loni politici učinili: že kontroly zařízení pro seniory budou častější.
Podobně voňavý jako hospic Štrasburk je i Domov svatého Karla Boromejského. Vrchní sestra Vlasta Křemečková však na pokoje vchází bez klepání a dveřmi dokořán otevřenými na chodbu kdokoliv vidí, jak pacienti spí nebo obědvají. Soukromí? Tady na něj zapomeňte.
Zato tu klienti nemají nouzi o zábavu. "Máme člověka, který se stará jen o kulturu, takže jsou tu i čtyři různé akce do týdne - koncerty, výstavy či tance," vypráví sestra.
Včerejší kontrola ve všech navštívených zařízeních dopadla dobře. Mnohem horší byla odhalení loňských inspekcí Všeobecné zdravotní pojišťovny ve všech LDN v Česku. Ukázalo se, že mnoha léčebnám chybí personál a na pacienty nemají čas.
Potrestaná sestra dělá kariéru
"Jsem ráda, že MF DNES ten problém otevřela. O špatném chování léčeben se mluvilo dlouho. A my na kontrole nezjistíme tolik, jako když tam někdo pracuje," říká Barbora Kolářová z odboru zdravotně sociálních služeb ministerstva.
Problém je, že vrchní sestra z LDN Chittussiho Milada Appeltová sice byla potrestána - přišla o funkci viceprezidentky České asociace sester. Jenže po roce se ukazuje, že dál dělá kariéru. O víkendu se v nemocnici na Homolce chystá školení s názvem "Sestra ve specializované ambulanci", jehož garantem je právě tato sestra, která přiznala, že falšovali dokumentaci pacientů.
Některé další sliby, které loni politici vyslovili, se už splnily. Například léčebny a hospice dostávají více peněz od pojišťoven. "Máme o pětašedesát korun za den a lůžko víc," říká ředitel hospice Štrasburk Josef Heller. I tak však ošetřování pacienta stojí na den a lůžko 1 960 korun, a oni dostávají od pojišťoven zhruba polovičku: 1 065 korun. "Zbytek si musíme vyprosit na dotacích a od dárců," říká Heller.
"Potíž je, že letos všechny radnice, ministerstva i pražský magistrát šetří, takže jsme dostali méně. Týden před výplatou stojíme před situací, z čeho zaměstnance zaplatit," posteskl si Martin Lejsal, šéf třetího domova pro seniory Sue Ryder, kam vyrazila ministerská kontrola.
O zlepšení situace se snaží i ministerstvo práce a sociálních věcí. Směr, kterým míří, je umožnit seniorům, aby mohli co nejdéle zůstat doma navzdory zdraví. Chystá se proto balíček zákonů pro seniory.
"Poskytované služby by měly vést k udržení maximální soběstačnosti klienta v jeho přirozeném prostředí," vysvětluje mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Jenže zákony zabývající se kupříkladu financováním podobné péče teprve vznikají.
Z demografického vývoje je přitom jasné, že během deseti let výrazně vzroste poptávka po dlouhodobé zdravotně sociální péči, neboť bude sílit populace osmdesátiletých a starších lidí. Už dnes je jich v Česku podle čerstvých dat téměř 350 tisíc. A například lůžek v hospicích je pouhých 350 v celé zemi.
"I domov pro seniory se dá vést tak, aby to byl výdělečný podnik. A bez toho, že by tam klienti platili zlatem nebo se šetřilo na lécích a jídle," podotýká ekonom Miroslav Zámečník.
