Papež navštívil Zeď nářků, za projev o holokaustu sklidil kritiku

  • 169
Papež Benedikt XVI. se na Blízkém východě zastavil na posvátných místech islámu a judaismu. Jako vůbec první papež vstoupil do mešity Skalní dóm, kde ho uvítal její velký muftí. Papež navštívil také Zeď nářků. Izraelský tisk zveřejnil kritické reakce na papežův projev, který včera pronesl v památníku holokaustu.

Chrámová hora s mešitami Skalní dóm a Al-Aksá je po saúdskoarabské Mekce a Medině třetím nejposvátnějším místem islámu. Muslimové věří, že právě odtud se vznesl na nebesa prorok Mohamed při mystické noční cestě popsané v Koránu.

Na znamení respektu si papež před vstupem do mešity zul své červené boty, jak to předepisují zvyklosti v muslimských svatostáncích. U vchodu ho přivítal jeruzalémský velký muftí Muhammad Husejn. Benedikt XVI. v krátkém proslovu zdůraznil, že na tomto místě se stýkají cesty tří velkých monoteistických náboženství, "což nám připomíná naši pospolitost".

Papež Benedikt XVI. u jeruzalémské Zdi nářků (12. května 2009)

Nejvyšší představitel římskokatolické církve označil spravedlnost a mír za společný cíl všech náboženství. "Neúnavně pracujeme na spasení lidských srdcí od nenávisti a myšlenek na pomstu," uvedl papež.

VATIKÁN POPŘEL PAPEŽOVO ČLENSTVÍ V HITLERJUGEND

Vatikán: Papež nikdy nebyl v Hitlerjugend, nikdy, nikdy, nikdy

Svatý otec poté rozjímal u Zdi nářků, která je pozůstatkem někdejšího Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu. Zeď na jihozápadní straně Chrámové hory je nejuctívanějším posvátným místem judaismu, kam chodí židovští věřící oplakávat zničení prvního chrámu judaistické víry.

Papež Benedikt XVI. u Chrámové hory v Jeruzalémě (12. května 2009)

Papež na místě pobyl několik minut se sepjatýma rukama, pak podle tradice vložil do štěrbiny mezi starobylými kameny zdi papírek s poselstvím, jako to udělal i jeho předchůdce Jan Pavel II. v roce 2000.

Papežův vzkaz ve Zdi nářků

Podle Vatikánu nese papežovo poselství ve Zdi nářků úryvek
z Knihy Pláče (3;25): "Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje". Dále v něm prosí "Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, aby vyslyšel nářek trpících, vystrašených a oloupených; seslal boží mír na Svatou zemi, na Blízký východ a na celou lidskou rodinu".

Svatý otec - zesnulý v roce 2005 - se ve svém vzkazu obrátil s prosbou k Bohu, aby odpustil lidem, kteří v dějinách působili Židům utrpení. Jeho poselství bylo vyňato a stalo se trvalou součástí expozice v památníku obětí holokaustu Jad Vašem.

Benedikt XVI. se poté setkal v jeruzalémské Velké synagoze s oběma izraelskými vrchními rabíny, které ujistil "nezvratnou oddaností" katolické církve usmíření křesťanů s Židy.

Papežův projev pod palbou kritiky

Benedikt XVI. vystoupil včera v památníku Jad Vašem s projevem, který vzbudil v Izraeli nevoli. Historikům a náboženským autoritám vadilo, že papež, který je původem z Německa, ve své řeči nezmínil vinu nacistů na holokaustu.

Papež si je podle izraelského historika Toma Segeva vědom své obzvláštní odpovědnosti jako Němec a křesťan, "ve svém pondělním projevu ale řekl, že Židé byli 'zabiti', jako kdyby šlo o politováníhodnou nehodu," napsal Segev.

Papež Benedikt XVI. si před vstupem do mešity Al-Aksá zul boty (12. května 2009)

Zklamání z papežova projevu vyjádřil už v pondělí ředitel památníku rabín Jisrael Meir Lau, který přežil koncentrační tábor Buchenwald. "Něco v tom chybělo. Nezmínil se o nacistech ani o Němcích, kteří se na těch jatkách podíleli. A nezazněla ani omluva," řekl.

Benedikt XVI. je na Blízkém východě od pátku. Cestu začal v Jordánsku, do Izraele dorazil v pondělí. Dnes se má ještě sejít s jeruzalémskými vrchními rabíny a odpoledne svůj program ukončí mší, kterou bude sloužit v údolí Jóšafat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video