Zeman s přáteli podávají kvůli kůrovci trestní oznámení na Bursíka

  • 133
Někdejší premiér a šéf ČSSD se pustil do boje s kůrovcem a úředníky. Sdružení přátel Miloše Zemana podává trestní oznámení na bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a na šéfa Národního parku Šumava Františka Krejčího. Viní je z toho, že nezasáhli proti kůrovci, a přispěli tak k rozsáhlým škodám v parku.

Zeman také napsal otevřené dopisy prezidentovi, premiérovi a předsedům poslaneckých komor, ve kterých je upozorňuje na údajné mnohamiliardové škody ve státních lesích v šumavském národním parku a žádá je, aby je svými pravomocemi zastavili.

Ředitel správy parku František Krejčí kritiku odmítá, u lidí nezasvěcených do problematiky jsou podle něj podobné reakce běžné.

"Hlavní podstatou výzvy je zabránit dalšímu ničení přírodního bohatství, dalším mnohamiliardovým škodám v šumavských lesích napadených kůrovcem a zastavení nesmyslného experimentu samoléčby," vysvětlil na tiskové konferenci někdejší Zemanův ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Podle něj hrozí, že se Rakušané budou žalobou domáhat náhrady za lesní porosty poničené kůrovcem v pohraničí.

Deset let trvající rozsáhlý výzkum v národním parku, představený v lednu jeho správou, naopak ukázal, že nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí.

Nový ministr: Přirozená obnova je úspěšná

Proti zásahům člověka je i nový ministr životního prostředí Ladislav Miko. "Sledování horských smrčin na Šumavě přesvědčivě ukazuje, že zde přirozená obnova bez lidských zásahů probíhá velmi úspěšně."

Podle Mika není možné posuzovat hodnotu horských smrčin cenou dřeva. "První zóna národního parku je oblastí, která slouží laikům i vědcům k poznání toho, jak sama příroda pracuje. Volá-li Miloš Zeman po tom, abychom ke všem šumavským lesům přistupovali jako k lesům hospodářským, měl by ale také dodat, že by tím Česká republika přišla o svůj největší národní park," dodal.

V českých lesích letos hrozí kůrovcová kalamita srovnatelná s velkou kalamitou z první poloviny 90. let minulého století. Ta je přitom považována za největší kůrovcovou kalamitu v Česku vůbec. Riziko kalamity se zvýšilo i tím, že se kůrovci letos začali rojit nejméně o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé.

Národní park Šumava s 16 827 hektary spolu s Národním parkem Bavorský les s 5 843 hektary horských smrčin představují největší souvislý areál tohoto typu lesa ve střední Evropě. Na Šumavě lze smrkové horské lesy staré 150 a více let vidět například v okolí hory Poledník, v oblasti Tříjezerní slatě, v okolí Březníku a u pramenů Vltavy.

Kůrovci

Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

KůrovecKůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužnině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin, nebo dokonce ve vzdušných kořenech rostliny mangrove. Mnozí z nich dokážou žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.

Strom napadený kůrovcemV lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový, zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Dřevokaz čárkovaný škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový, který žije pod kůrou ovocných stromů, a drtník ovocný, který žije přímo ve dřevě.

Zdroj: Wikipedia


, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video