K útoku došlo ve vesnici Bilge v provincii Mardin. Ozbrojenci byli vybaveni automatickými zbraněmi a náložemi. Podle svědků byli útočníci čtyři a do domu, kde se konala svatební slavnost, vtrhli v maskách. Vražedné řádění trvalo asi patnáct minut.
Na oslavě bylo v tu dobu asi dvě stě lidí. Ozbrojenci stihli uniknout dříve, než policie obklíčila vesnici. "Osm lidí i se zbraněmi už bylo zadrženo," oznámil později ministr vnitra Besir Atalay.
Turecké agentury uvedly, že nevěsta, která střelbu nepřežila, byla dcerou vesnického starosty Hamita Celebiho. Starosta a deset členů jeho rodiny jsou mezi oběťmi, zemřel také ženich. Mezi mrtvými je šestnáct žen a šest dětí, celkem bylo zabito 44 lidí. Šest zraněných odvezly sanitky do nemocnice.
"Žádná tradice nemůže ospravedlnit takové zabíjení," řekl v Ankaře turecký premiér Erdogan.
Rodiny páru patřily k dobře vyzbrojené vesnické gardě, státem podporovaných milicím, které na jihovýchodě Turecka válčí s kurdskými separatisty, uvedla státní agentura Anatolian.
Ministr: Nešlo o teroristický čin
První zprávy spekulovaly o tom, že útočit mohla zakázaná separatistická organizace Strana kurdských pracujících (PKK), Atalay to však vyloučil s tím, že šlo s největší pravděpodobností o krevní mstu mezi rodinami. Také turecká televize uvedla, že ve vesnici docházelo k násilí mezi rodinami už v minulých letech.
"Žádné důkazy zatím nenasvědčují tomu, že by se jednalo o práci teroristů, nicméně vyšetřování ještě pokračuje," uvedl Atalay. Spolu s ministrem spravedlnosti Sadullahem Erginem a dalšími oblastními politiky se dnes chystá vesnici navštívit.
Pondělní střelba je podle agentur jedním z nejhorších útoků na civilisty v turecké moderní historii.
Na jihovýchodě Turecka, kde vládnou silné feudální tradice, se spory mezi obyvatelstvem často řeší se zbraní v ruce. Rodiny tak legitimně brání svou čest. Důvody bývají různé: spor o půdu, nesplacený dluh nebo zasnoubení či útěk mladé dívky s nežádoucím mladíkem.
Oblast osídlená převážně Kurdy je současně místem častých etnických střetů. Ozbrojená kampaň, kterou kurdští separatisté vedou od roku 1984, si vyžádala už přes 44 tisíc lidských životů. PKK usiluje o nezávislost oblasti na ústřední vládě v Ankaře.
