"Trénovat s nejlepšími hráči světa a zahrát si v Madison Square Garden, to pro mě bude zážitek na celý život a obrovská zkušenost," říká Martin Kříž.
Získal ji díky tomu, že se zúčastnil Jordan Brand Classic Campu, basketbalové akce pro talenty ve věku 15 či 16 let. Nejprve prošel kempem ve Vilniusu, kde se sešlo 40 evropských hráčů. Učili se třeba posilování a rozcvičení vlastním tělem, které dělával Michael Jordan. Z videa zkoumali jeho přednosti. "Taky jsme dělali jeho finty před zahájením úniku," líčí Kříž.
Nakonec si vybraná dvacítka zahrála All Star Game. Z ní pak experti vybrali deset hráčů (Kříž mezi nimi patřil k nejlepším), kterou vyslali na závěrečný zápas do New Yorku. "Nevěřil jsem tomu," praví ještě teď trochu vyděšeně.
Před několika dny však v New Yorku poznával luxusní svět NBA zblízka. Mladí basketbalisté byli ubytovaní v hotelu nedaleko Times Square. "Měli jsme vlastní patro s obrovskou místností, kde jsme se radili o programu," popisuje Kříž. K tomu patřila i jídelna, tři počítače, playstation.
Na seznamovacím večeru při bowlingu se potkal s Vincem Carterem z New Jersey. V kancelářích NBA si vyslechl přednášku o cestě na vrchol. A jako jeden ze 16 talentů vybraných z celého světa si zahrál mezinárodní zápas v rámci Jordan Brand Classic, jehož vrcholem je klání zámořských středoškolských hvězd. V Madison Square Garden!
Když Kříž vstoupil do šatny v proslulé hale, našel tam dres s českou vlaječkou a místo se svým jménem. "Vůbec jsem to nečekal. Úžasný pocit," vydechne. "Chtěl bych si tam ještě někdy zahrát."
Na palubovce Madison Square Garden jej nejprve objala nervozita, nakonec si však připsal 13 bodů a 14 doskoků. "To je z hlediska statistik mimořádný výkon," říká reprezentační trenér Michal Ježdík, jenž celou akci v New Yorku sledoval.
Co může pár dní v zámoří znamenat pro Křížovu kariéru? "Je to odměna za práci pro něj a jeho trenéry. Taky motivace do další práce, otevření očí," vypočítává Ježdík. "A Martin bude mezi talentovanými hráči z celého světa, kteří už budou stále sledovaní všemi složkami basketbalu, od NBA přes univerzitní basketbal až po profesionální evropské kluby."
Aby toho nebylo málo, Kříž se nakonec potkal i s mužem, jehož jméno akce nese. "Vůbec jsme nevěděli, jestli Michael Jordan přijde, bylo to padesát na padesát. Když dorazil, byl to obrovský zážitek. Podle mě už se to nestane," praví Kříž.
Jeho první dojem z šestinásobného vítěze NBA? "Svalovou hmotu pořád má. Je to osobnost," řekne. "Měli jsme možnost ptát se ho, na co jsme chtěli, ale nesměli jsme fotit a žádat ho podpisy." Snímky mohli pořizovat jen profesionální fotografové. "Takže s ním máme jen týmovou fotku, ještě mi nepřišla." Kříž neváhal basketbalové hvězdě položit otázku. "Ptal jsem se, jaká byla jeho nejcennější výhra. Odpověď byla, že jich bylo mnoho. Pak odněkud zaznělo: a co prohra? On říkal, že moc neprohrával."
Když se Kříž vrátil do Česka, den ve škole nedělal nic jiného, než povídal o svém výletě. Aby ne. "Svět NBA mě nadchnul. Servis, co tam hráči mají a který jsme dostali i my v patnácti letech, byl neuvěřitelný."
K basketbalu přivedl pardubického hráče kamarád. "Je to asi pět nebo šest let. Když jsem tam přišel, nečekal jsem, že bych se mohl dostat tak daleko." Reprezentační kouč Ježdík jej vidí takto: "Jeho silné stránky jsou velmi dobrý pohyb po hřišti, rád hraje jeden na jednoho, nebojí se kontaktu. Ale má i slabiny: musí zlepšit výbušnost, basketbalovou rychlost, stabilizovat střelbu, zlepšit hru pravou rukou a obranu," říká kouč.
Typově by jej zařadil mezi Luboše Bartoně a Jiřího Welsche. "Taky jsem o tom slyšel," řekne Kříž. "Pro mě je to obrovská pocta. Budu se snažit neudělat tomu přirovnání ostudu."
