Čtrnáctiletý Daley se loni stal nejmladším mistrem Evropy mezi dospělými. Na olympiádě v Pekingu byl sedmý, říkalo se mu Zlatíčko her. Je britskou nadějí pro hry v Londýně, úspěšným závodníkem. Taky mladou sportovní celebritou s roztomilou tváří pro marketing. Kvůli tomu teď poznává nehezkou stránku popularity: školní šikanu.
Posměšné přezdívky začal Daley slýchat už po návratu z olympiády. Snažil se tehdy výkřiky starších studentů školy v Plymouthu ignorovat. "Myslel jsem si, že je to přestane bavit. Ale kdepak. Teď se k nim přidávají i mladší děti," líčil Daley pro The Times. "Dostal jsem se do situace, kdy si říkám: nechci jít do školy."
Ale chodil do ní. O přestávkách však většinou nevycházel na školní dvůr, raději seděl ve třídě, aby neprovokoval. Často s ním zůstával někdo ze čtyř dobrých přátel. "Anebo jsme se snažili jít do vzdáleného rohu dvora, aby nás nikdo neviděl."
Otec Rob potíže řešil s vedením školy, ale neuspěl tak, jak si představoval. Nakonec Toma ze školy dočasně vzal, aby se tolik nestresoval. Mladého skokana totiž čekaly závody v Sheffieldu a na Floridě.
"Srazili Toma k zemi, ve třídách po něm házeli pera a tužky. Někdo mu hrozil zlomením nohou, což byla poslední kapka. Tohle už je mnohem víc, než jen utahování si z někoho. A Tom ví, že kdyby se pomstil, bude to ve všech novinách," uvedl Rob Daley.
Pokud se poměry ve škole nezmění, dá syna na studia jinam. "Škola nemůže být odpovědná za studenty, ale mohla by být aktivnější v řešení šikany," pronesl. Podle ředitelky Katriny Borowské byli někteří studenti disciplinárně potrestáni.
Britský plavecký svaz nabídl svému talentu i pomoc psychologa, bude-li ji chtít. Daley si posteskl: "Mám spoustu fanoušků mimo školu, ale v ní je to naopak. Tam mě nenávidí."
