Gobliiins 4: tři skřítci zachraňují krále

Návrat k legendární klasice sice nedopadl podle představ, ale úplně špatné to také není.

Gobliiins 4

Jsou tři, každý umí něco jiného a společně řeší sérii hádanek v rámci jedné herní obrazovky. Pamětníkům se jistě vybaví první díl z této série, který vyšel v roce 1991 a okamžitě si hráče získal svým humorem a kreslenou stylizovanou grafikou. Následoval ještě druhý díl okleštěný o jednoho skřítka a třetí, v němž už zbyl pouze jeden.

Čtyřka se, alespoň počtem skřítků, vrací ke kořenům. Nicméně jako celek v nás zanechala spíše smíšené pocity.

Nebudeme chodit okolo horké kaše. První, co vás udeří do očí, bude pravděpodobně grafické zpracování; a to v tom špatném slova smyslu. Člověk by čekal, že když se někdo rozhodne oživit legendu, učiní tak ohledem na dobré jméno série. Bohužel, čtyřka byla plánována jako hra, která se nebude prodávat za plnou cenu, což se nejčastěji projeví právě v audiovizuálním zpracování. A to rozhodně neodpovídá požadavkům na dnešní hry.

K tomu si připočtěme, že hra jde spustit pouze v jednom rozlišení (1024x768), které nelze měnit. Paradoxně tak hra vypadá lépe na starších monitorech s nižší úhlopříčkou. Na první pohled jsou také zřetelná všechna aktivní místa, protože nemají vyhlazené obrysy a do prostředí zcela nezapadají. Hmm.

Ale abychom byli fér, po této katastrofě musíme přiznat, že animace nejsou vůbec špatné a hlavně – je jich docela dost.

Nic není ztraceno. Ono pokud Gobliiins 4 nakonec dáte šanci, možná zjistíte, že vás řešení docela vtipných hádanek i baví. Hra začíná v detektivní kanceláři Zvídavá mysl, v níž se seznamujeme s prvním skřítkem, Hejbalem. Ten jako jediný umí sbírat předměty a používat je. Dal by se charakterizovat jako mozek celého týmu. Právě on se, jako první, dozvídá, že král si žádá naší pomoci.

Teď ještě najít své dva kamarády. Záhy se k nám připojí skřítek Troup, který sice mnoho rozumu nepobral, ale využijeme jej všude tam, kde je potřeba hrubá síla. V třetí obrazovce tým uzavře mág Cherubínus. Jeho přínos spočívá v očarování předmětů a jeho specialita je urychlení růstu rostlin. Když se konečně dopracujeme k návštěvě krále, dozvídáme se, že jeho oblíbený hrabáč Drápek vzal do zaječích a na našem triu samozřejmě je jej vystopovat.

Na hráče čeká celkem šestnáct obrazovek k pokoření a to včetně té bonusové. K té se dostanete pouze v případě, že se vám v prvních třinácti obrazovkách (v každé zvlášť) podaří nalézt zlatý zub. Zatímco v těch prvních je docela dobře viditelný, časem se jeho objevení stává nemalou výzvou a to včetně tolik ne(oblíbeného) pixel huntingu.

Dělba práce: ten umí to a ten zas tohle

Cherubínus – Mág, jenž dokáže očarovávat předměty. Sluší se dodat: s nejistým výsledkem. V podstatě jedinou jeho jistotou je urychlení růstu rostlin, po jejichž stonku následně šplhá silák Troup do míst, kam se jinak dosta nelze.

Hejbal – Mozek celého týmu, jenž jako jediný umí sbírat věci a následně je používat. Hodí se také k aktivaci různých prvků na obrazovce.

Troup – Někdo to má v hlavě, někdo ve svalech. Troup je ten druhý případ. Pokud je třeba využít hrubé síly, přichází na řadu právě tento skřítek.

Pokud ale zuby sesbíráte, odměnou vám bude setkání se stvořitelem... hry, samozřejmě. Šestnáct obrazovek není nijak závratný počet, ovšem po rychlém rozjezdu se připravte na vypečené kousky, kdy i přehlédnutí maličkosti může znamenat dlouhé zakysnutí. Ale tak už to někdy chodí.

Pochvalu zaslouží design úrovní. Některé sice mají dobrý nápad (úroveň odehrávající se na titulní stránce novin), ale pohřbívá je nezáživné provedení. Většina úrovní je nápaditá a často i překvapivě chytrá. Skřítci spolu musí nejenom spolupracovat, ale jelikož je možné je ovládat simultánně, mnohé akce je třeba i správně časovat. Úkony ve hře jsou vesměs logické, byť občas je třeba naladit se na tu správnou „gobliiins“ vlnu - tj. svým způsobem logické :).

Pokud jde o svébytný humor celé série, nechybí ani zde. Nemohu napsat, že by hra byla prošpikována vtípky, ale občas vás některé situace pobaví. Teď mě napadají třeba peníze od krále na výdaje, které nikde neplatí. Ale to je spíše výjimka, humor je více založen na škodolibosti a vtipných animacích. Nechybí ani pár milých odkazů, třeba hned v úvodní kanceláři se na zemi povaluje originálka hry Woodroof (modří již vědí, červení nechť využijí strejdu Googla). Nebo získávání kódů pro každou úroveň je slušný retro úlet. Pro pořádek: autosave nechybí.

Závěr: Gobliiins 4 by bylo velmi snadné odsoudit, zmačkat a hodit do koše. Pokud to uděláte, možná se ani moc nestane. Nicméně pokud hře dáte šanci, třeba zjistíte, že vás tohle dobrodružství celkem chytlo a budete jej chtít dohrát do konce.

Jádro je dobré, obal špatný. Buddha by dodal: smiřte se s tím a všechno bude dobré. V rozhodování vám může pomoci i velice příjemný bonus v podobě přiložených prvních třech dílů, které jsou také v češtině a upraveny tak, aby šly spustit i na dnešních počítačích.