Opravit vojenský vrtulník v nepříliš příznivých podmínkách afghánské mise bylo donedávna neřešitelným problémem. Řada součástí takového stroje je značně choulostivá a musí se s nimi pracovat v relativně čistém a bezprašném prostředí. Tento problém bylo nutné vyřešit poměrně rychle, neboť se plánovalo nasazení českých vrtulníků Mi-171š v mírové misi právě v Afghánistánu.
Už v červenci minulého roku tak armáda připravila požadavky na speciální mobilní pracoviště, kde by se mohly bezpečně takové opravy provádět. Doposud bylo nutné na opravy létat zpět do Česka, což z evropských misí například v Kosovu ještě bylo možné, z Afghánistánu však již ne.
Vše se vejde do sedmnácti kontejnerů
Finální rozhodnutí padlo na montovanou halu typu UT firmy POLAK CZ, s.r.o., Opatov divize EUROHALY. Celý komplex je přitom možné převážet v 17 standardních přepravních kontejnerech ISO 1C.
Sedm z nich slouží pro přepravu vlastní haly a jejího příslušenství a zbylých 10 kontejnerů tvoří mobilní opravárenské pracoviště. K samotné hale patří i souprava osvětlení a elektrorozvodů, stejně jako klimatizace a topení.
Co obsahují jednotlivé kontejnery 1. Řídící pracoviště
|
Opravárenským pracovištěm jsou ocelové zateplené kontejnery se zabudovanou základní technologií a pracovním hermetizovaným prostorem s vnitřní výbavou.
Rozměry haly Délka užitného prostoru: 35,5 m Maximální šířka: 25,0 m Vnitřní šířka: 23,2 m Maximální délka: 37,0 m Rozpětí mezi jednotlivými oblouky: 2,0 m Maximální výška vnější: 10,2 m Minimální výška vnitřní: 9,3 m |
Samotná kostra haly je tvořena lehkým příhradovým rámem. Všechny konstrukční spoje jsou plně demontovatelné a schopny opakované montáže. Veškeré ocelové části konstrukce jsou opatřeny antikorozní ochranou žárovým zinkováním.
Plášť haly je vyroben z vysoce pevného nánosovaného polyesteru. Tvoří ho čelní stěny a strop a boční stěny haly. Strop a boční stěny haly jsou složeny ze dvou částí spojených z vnitřní strany haly.
"Kompletní stavba a zprovoznění haly zabere nejvýše tři týdny a jediné zařízení potřebné ke stavbě, které si budou muset půjčit vojáci od místních, je autojeřáb," vysvětluje major Ing. Josef Žižka, který má tuto jednotku na starosti.
Ten využijí právě na stavbu rámové konstrukce, kterou následně potáhnou pláštěm. Pokud je k dispozici místní zdroj elektrické energie, připojí se hala k němu, jinak využije vlastní generátory.
Poté se do haly navezou jednotlivá pracoviště v kontejnerech a zapne se klimatizace, případně topení.
"Hala zvládne provoz od -20 do 45 °C a odolá i větru o rychlosti 40 metrů za sekundu a sněhu do 150kg na m2," uzavírá Žižka.