Těžko uvěřit, že od vydání hry Mafia od českých Illusion Softworks uběhlo už sedm let. Tato herní perla se usadila v srdcích mnoha hráčů jako ta nejlepší hra všech dob a pokud ji nedohrají alespoň dvakrát do roka, jejich svět přestává existovat.
Takovým úspěchem se může pochlubit jen málokterá hra, a proto není divu, že si jí všimli i v Electronic Arts. Přeci když má takový úspěch hra z ušmudlané zemičky někde v Evropě, ta jejich ji musí s přehledem trumfnout, ne? The Godfather ale neměl ani zdaleka takový úspěch, jaký si EA přálo a vinu na tom mělo hlavně zastaralé technické zpracování a nevábná hratelnost. A protože Illusion Softworks už nějaký pátek kutí druhý díl Mafie, gigant EA si chce opět přihřát svoji polívčičku. The Godfather 2 vychází dříve než konkurence a vypaluje tak Mafii 2 rybník. Nebo ne? Ale kdeže...
Přestože se nám placka s Godfatherem 2 válí v redakci už pěkných pár měsíců, recenzi vám servírujeme až nyní, kvůli embargu, které bylo na hru uvaleno. Původně měla vyjít recenze už v únoru, ale hra byla z ničeho nic téměř o dva měsíce posunuta a my si bláhově mysleli, že tento čas vývojáři z EA využijí k 
opravení bugů, kterých byla hra plná. Ale ve výsledku na ni ani nesáhli.
Co se týká příběhu, budou mít znalci filmové trilogie výhodu. Ale není to podmínkou, protože kromě několika postav a drobností se hra od filmů zcela liší. Hlavní roli má Dominik, který dříve sloužil pod Aldem Trapanim, známým z prvního dílu. Protože je Dominik zcela neznámý člobrda, bude jen na vás, jak bude vypadat a jaké bude nosit oblečení.
První momenty ve hře tedy strávíte tvorbou postavy a zdobením svého virtuálního já. Druhý díl začíná na Kubě, kde Hyman Roth rozděluje 
území mezi spřátelené rodiny. Bohužel v tu chvíli vypukne v zemi převrat a při útěku na letiště je Aldo zabit. Dominik je tedy povýšen na Dona celé rodiny a hra může začít.
Hned z počátku hry se dostanete ke zcela nové vychytávce, zde zvané Donův pohled. Na interaktivní mapě města se vám zobrazí, které lokace vlastní vaše rodina, které nepřátelská, počet žoldáků, kteří dané místo hlídají a spousty dalších věcí. Jedním z prvních úkolů bude získat několik podniků pod vaši nadvládu.
To funguje vždy stejně: zajet na dané místo a majitele přesvědčit, že odteď jste vy 
ten hlavní kápo a ať kouká solit prachy. Samozřejmě to neprobíráte nad sklenkou brandy, ale s pomocí pěstí a jiných zastrašovacích prostředků.
Buď můžete do nebohého majitele (či majitelky, což už nám moc nesedlo) mlátit tak dlouho, dokud se ukazatel jeho bolesti nepřehoupne přes určitou hodnotu, což je sice spolehlivé, ale musíte dbát na to, abyste ho neumlátili. Nebo na něj můžete vytasit triumf v podobě jeho fóbie. Na někoho platí začít ničit v obchodě zboží, někdo se bojí pistole, jiný zase škrcení. Po úspěšném přesvědčování bude obchod váš a další denní zdroj příjmů je na světě.
Tato pohoda ale neplatí věčně. Do obchodu je třeba najmout dostatečné množství stráží, protože nepřátelské rodiny si to nenechávají jen tak líbit a budou o ztracená 
místa bojovat. Tohle se bohužel vcelku brzo zvrhne do stereotypu a neustálé hlídání, zda je všude dost stráží či získávání stále stejných míst zpět pod vaši nadvládu, leze brzo krkem.
Naštěstí jsou tu i další vychytávky, které motivují k pokračování ve hře. Pokud například vlastníte všechna klenotnictví, získáte neprůstřelnou vestu pro sebe a všechny své lidi, pokud zase máte všechny opravny automobilů, získáte přístup o obrněným autům apod. Pokud ale kdykoliv během hry přijdete byť jen o jedno místo, efekt se okamžitě projeví a ztratit neprůstřelné vesty uprostřed přestřelky není zrovna nic příjemného.
Následuje jedna z největších změn, Dominik už na všechno není sám. V průběhu hry budete potkávat nové borce, jimž lze nabídnout vstup do rodiny. V zásobě jich 
můžete mít několik, s vámi ale mohou chodit maximálně tři. Co je ale nejlepší: každý parťák má nějakou specializaci. Někdo je expert na otevírání zámků a trezorů, jiný zase na výbušniny, třetí na pěstní souboje a čtvrtý je medik. V průběhu hry lze také některé borce povýšit, čímž jim můžete vybrat specializaci navíc.
Sestavení vhodného týmu je tak klíčovou záležitostí. Další skvělá věc je postupné vylepšování vlastností hlavního hrdiny i jeho parťáků. Pokud máte dostatek peněz, není problém si zvýšit regeneraci zdraví, přesnost s některými zbraněmi apod. Pokud máte dobrý tým, můžete dojet na místo určení, s technikem odstřihnout telefon, aby nikdo nemohl zavolat posily, vyhodit do vzduchu zadní vchod, vymlátit osazenstvo obchodu a ještě vybrat trezory.
Nepřátelské rodiny mají ale úplně to samé, stejné postupy a také stejnou hierarchii. 
V průběhu hry budete na ulicích potkávat lidi se symbolem klíče nad hlavou. Tito lidé po vás budou chtít nějakou tu službičku (rozmlácení obchodu konkurenta, zbití či zabití nepohodlné osoby apod.) a pokud to splníte, dozvíte se, kde se nachází člen nepřátelské rodiny a jaká je jeho slabost, kterou ho vyřídíte jednou pro vždy.
Pokud byste k němu totiž jen tak naběhli a prohnali mu hlavou kulku, bude od něj klid pouze na nějaký čas a pak se vrátí. Pokud ho ale zabijete způsobem, kterého se bojí (hození z velké výšky, uškrcení, upálení Molotovem atp.), bude mrtvý na dobro.
Hra se odehrává v New Yorku, na Floridě a Kubě. Každá země vypadá samozřejmě 
jinak, ale rozloha každého města je vcelku malá. Dohromady tyto tři lokace dávají jedno větší město, ve kterém se bez problémů vyznáte po pár hodinách hraní. Jeho design je víceméně průměrný a nenabízí nic, co bychom už neviděli jinde.
Co je bohužel absolutně podprůměrné, je grafické zpracování. Celá hra působí po grafické stránce jako špatný vtip, protože něco tak hnusného jsme už dlouho neviděli. Vývojáři zřejmě zaspali dobu a myslí si, že máme doma všichni maximálně GeForce 4 MX, protože tuhle hrůznost by rozjel snad i babiččin šicí stroj. Většina objektů se objevuje maximálně pár metrů před vámi a auta jsou ucházející, 
pouze pokud stojíte tak metr od nich, protože jinak jsou to odporné jednobarevné několika polygonové krabice.
Aby toho nebylo málo, pokud někde něco zničíte, zmizí vše dřív, než si to vůbec stačíte prohlédnout. Mizející mrtvoly zřejmě nepřekvapí nikoho, ale pokud vrazíte do pouliční lampy, ta se většinou rozplyne, ještě než dopadne na zem. Většina postav nosí pouze jednobarevné kalhoty a jednobarevné tričko a jakákoliv rozmanitost chybí. Zde to Kmotr 2 projel asi nejvíc.
Pochválit naopak musím vynikající namluvení, kterého se zhostili opravdoví 
profesionálové. Ve hře je samozřejmě spousta slangu, takže pokud nevládnete perfektní angličtinou, zajisté nepohrdnete českými titulky. Ty jsou, jak už je v poslední době u EA zvykem, standardně ve hře přímo z výroby a přestože překlad obstál vcelku dobře, korektur moc nepobral, takže se připravte na perly typu "staroch začal být matku" či opačné rody a chyby ve shodě podmětu s přísudkem.
Spousta chyb je i v umělé inteligenci. Pokud přiskočíte k nepřátelskému hlídači a začnete ho škrtit, jeho parťák sice občas vystřelí vaším směrem, ale to je tak všechno. Pokud proti vám nebude stát skutečně drtivá přesila, máte většinou bez problémů vyhráno. Rovněž chodci na ulicích jsou trochu přihlouplí, protože mají stále tendenci vám skákat pod auto.
V průběhu hry mě také iritovala chyba s mizejícím zaměřovačem a vypadávajícími 
zvuky, na kterou vždy pomohlo až hru vypnout a zapnout. Zasekávání postav a objektů ve zdech je zde také na denním pořádku.
Ve výsledku je Godfather 2 ostuda, protože velký tým, jaký si Electronic Arts může dovolit, by měl být za dva roky práce schopen přijít s něčím daleko lepším než jen s napodobeninou Mafie v deset let staré grafice. Ano, hra obsahuje některé zajímavé vychytávky, chvílemi skutečně baví, ale opravdu odporná grafika, stereotyp a bugy z ní dělají pouze průměr. Pokud jste si chtěli zpříjemnit čekání na Mafii 2, zkuste to ještě chvíli vydržet.
