Abeceda komunistických zločinů: Kulaci přišli o život, statky i perspektivu

  • 752
Jaroslav Melkus vkládá dopisy postupně do obálek. Jeden je pro syna, druhý pro manželku, třetí píše mamince. Dává si na nich záležet. "Milý Jaroušku, synáčku drahý můj! Loučím se s tebou, posílám ti své otcovské požehnání," psal synovi. Žádný další už v životě nenapíše. Jaroslav Melkus byl druhý den popraven. Je březen 1953.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

Sedlák z Vícenic Jaroslav Melkus totiž doplatil na to, že se zapojil do protikomunistického odboje, a byl navíc schopný soukromý zemědělec.
Tedy kulak, jak by řekli hanlivě komunisté, kteří se na takové, jako byl on, začátkem padesátých let zaměřili.

"Otec věděl, že to dopadne špatně. Když komunismus zvítězil, řekl: Je to hotové. Jsme pohřbeni," vzpomíná jeho syn Jaroslav. Ten syn, který měl dostat jeden z těch tří posledních dopisů. Jenže nedostal.

Žádný z dopisů nebyl nikdy doručen, až po pádu komunismu byly nalezeny v archivu. Jaroslav Melkus mladší si tak dopis od otce přečetl v roce 1995. Maminka a manželka si dopisy nepřečetly nikdy. "Ten dopis jsem samozřejmě obrečel. Už jako starý chlap," říká Jaroslav Melkus.

On sám navíc dlouho nevěděl, zda byl jeho otec opravdu popraven. Žádnou oficiální zprávu rodina v době popravy nedostala. Naopak, šířily se fámy, že otec byl odvlečen do Ruska... Tak tomu věřili.

ZADRŽENÉ DOPISY

Těsně před popravou napsal Jaroslav Melkus tři dopisy na rozloučenou: synovi, mamince a manželce. Dopisy však nikdy nebyly odeslány, zůstaly uloženy v archivu, kde byly nalezeny až v roce 1995. Doručeny byly Jaroslavu Melkusovi mladšímu.

Trpí celá rodina

"Dopadlo to, jak to dopadlo," říká dnes Jaroslav Melkus. Jenže současně s otcem byla postižena celá rodina. Zatčena byla manželka. Odsouzena byla na čtyři a půl roku za to, že neudala svého muže. Syn byl vyhozen z gymnázia a nasazen jako krmič prasat. A hospodářství, o které se Jaroslav Melkus starší pečlivě staral, převzal státní statek. A jeho ředitel se nastěhoval přímo do jejich bytu.

Jaroslav Melkus ml. jako kočí u pomocných technických praporů

Melkusovi byli opravdu ve špatnou dobu na hodně špatném místě. Na jaře 1951 se zpřísnilo tažení proti takzvaným vesnickým boháčům. Tedy kulakům. Tito sedláci byli opakovaně šikanováni a postihováni za údajné neplnění předepsaných dodávek.

"Pokuty otec dostával, bylo to 50 tisíc za to, že nesplnil to či ono. A když splnil, dostal jinou pokutu. Obrana nebyla," vzpomíná Jaroslav Melkus mladší.

KDO JE jaroslav melkus ml.


Jeho otec
Jaroslav Melkus starší byl sedlákem ve Vícenicích. Po válce byl v obci starostou, po komunistickém převratu začal mít těžkosti, v roce 1951 byl zatčen. Zapojil se totiž do odbojové skupiny Gustava Smetany, která byla kontrolována a vyprovokována StB. V roce 1953 byl popraven. Pronásledováni byli i další členové rodiny. Jeho syn Jaroslav Melkus mladší se o otcově smrti dozvěděl s ročním zpožděním.

Vyprovokovaný odboj

Jaroslav Melkus se svým synemNavíc Jaroslav Melkus starší se zapojil do odbojové skupiny Gustava Smetany z Litohoře, jejíž činnost byla ovšem kontrolována, a dokonce i vyprovokována agentem a příslušníkem tajné policie Františkem Marečkem, který působil v okolí Babic na Třebíčsku.

"Masivní kampaň proti vesnickým boháčům se postupně rozšířila. Tito vesničtí boháči jsou označováni za hlavní původce nedostatku masa a dalších potravin na trhu. Celou situaci vyhrocuje ještě babická událost v červenci 1951," říká historik Václav Ruml.

Komunisté totiž tehdy využili útoku ve škole v Babicích, při němž byli zastřeleni tři funkcionáři, a rozpoutali v kraji krvavé represálie. Při nich byli zatýkáni další vesničtí boháči a soukromí zemědělci, ale i kněží. Odsouzeno bylo více než sto lidí, z toho jedenáct k trestu smrti.

MÝTY A REALITA

Říká se: čeští sedláci byli zazobaní a škudlili, jak mohli. Navíc hospodařili nemoderně, každý na svém a nedokázali spolupracovat. Teprve komunisté je donutili vstoupit do zemědělských družstev.
Skutečnost: první družstva zakládali sedláci už dlouho před válkou. Sdružovali se v nich ti, kteří se složili společně třeba na určité strojní vybavení, které by si jednotlivec nemohl dovolit. Vše však bylo zcela dobrovolné.

Od soudu jsem utekl

"Já jsem otce naposledy viděl ráno, když jsem jel do školy. Potom samozřejmě ještě u soudu... Ale když jsem tam viděl tu smečku lidí... byli jako hyeny. Připomínalo mi to cirkus ve starověkém Římě, když se do arény vpustí lvi. Utekl jsem, to se nedalo vydržet," popisuje Jaroslav Melkus mladší.

Soud se tehdy konal v Moravských Budějovicích, v sále sokolovny. Všechno ostatní už bylo přísně tajné. Rodina o popravě nebyla informována.

Komunisté sedlákům samozřejmě zabavovali majetky. "Zpravidla to bylo tak, že polovina, kterou vlastnil odsouzený sedlák, propadla státu, druhá patřila manželce či potomkům. Na tuto polovinu byla uvalena národní správa, což znamená, že to bylo dáno do nájmu či bezplatného užívání JZD či státního statku," popisuje Ruml.

Podobný osud měl i statek Melkusových ve Vícenicích. Poté, co ho převzal státní statek, byla na majetek uvalena národní správa. A v roce 1959 statek převzalo místní jednotné zemědělské družstvo – JZD a do statku se nastěhovala jedna z místních rodin.

TAŽENÍ PROTI SEDLÁKŮM

Komunistický režim šikanoval i otevřeně pronásledoval takzvané vesnické boháče – kulaky. Předepisoval jim nesplnitelné dodávky, sedláci často končili ve vězení, hospodářství byla zabavena ve prospěch státních statků či JZD. Jedním z nejhorších trestů byly deportace – vystěhování z domova do předepsaného místa – zpravidla v pohraničí. Kolik rodin v tehdejším Československu bylo přesídleno, není dodnes jasné. Podle odhadů šlo o dva až čtyři tisíce sedláckých rodin.

Když se později Melkusovi směli vrátit, stav nemovitosti je samozřejmě šokoval: "Na stodole bylo spadlé půl střechy, bytové prostory, devastované stáje byly v takovém stavu, že se tam nedalo vůbec vstoupit. Vrata dokořán, nářadí žádné, všechno bylo rozkradené. Když jsme cokoli potřebovali, museli jsme si půjčit od sousedů," popisuje Jaroslav Melkus.

Začali si opravovat zdevastovaný dům, i když na opravy neměli peníze. "Byli jsme členové JZD, takže plat byl malý. Dům jsme postupně vybavovali. Ten byl ale stále v majetku JZD." Teprve v uvolněném roce 1968 získali svůj vlastní dům zpátky. Mezitím se Jaroslav Melkus oženil a dozvěděl se smutnou pravdu o svém otci.

Dotaz prezidentovi

V roce 1954 začal totiž Jaroslav Melkus mladší plánovat svatbu. Ale nevěděl, co je s tatínkem, nikdo mu nedokázal dát zprávu. Nevěděl, zda žije, byl popraven, či odvlečen do Ruska. Měl jedinou možnost: Požádal prezidentskou kancelář o informaci. "Napsali, že tatínek byl popraven 28. března 1953," říká Jaroslav Melkus mladší. Nemohli se s ním ani rozloučit. "Co to bylo za lidi?" ptá se.

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video