Kriminalisté prohledávají místo střelby u britské armádní základny Massereene v Severním Irsku, kde útočníci zabili dva vojáky (8. března 2009)

Kriminalisté prohledávají místo střelby u britské armádní základny Massereene v Severním Irsku, kde útočníci zabili dva vojáky (8. března 2009) | foto: Cathal McNaughtonReuters

V Severním Irsku po 12 letech umírali britští vojáci. Útočila Pravá IRA

  • 36
Severní Irsko zažilo první smrtelný útok proti britským vojákům od roku 1997. Dva z nich zemřeli při střelbě na armádní základnu v Massereene v hrabství Antrim severně od Belfastu. Čtyři další lidé - dva vojáci a dva civilisté - byli vážně zraněni. K útoku se přihlásila gerila Pravá IRA.

Jihoanrimští členové gerilové skupinky odpadlíků od Irské republikánské armády se k útoku přihlásili prostřednictvím kódového slova během telefonátu do redakce novin The Sunday Tribune, uvedla britská televizní stanice Sky.

IRA

Irská republikánská armáda (IRA) vedla desetiletí ozbrojený boj proti britské vládě v Severním Irsku a často se uchylovala k teroristickým útokům. Po uzavření mírové dohody v roce 1997 vyhlásila příměří. Část jejích členů ale s mírovým procesem nesouhlasí a utvořila odštěpenecké skupinky, jako je právě Pravá IRA.

Ozbrojenci z gerily Pravá IRA zaútočili z auta v sobotu ve 21:40 ve chvíli, kdy si vojáci přebírali u brány z dodávky firmy Domino's pizzu, objednanou dvacet minut předtím. Podle svědků útočníci vypálili na 40 kulek, které kromě lidí trefily i několik aut.

"Dvojice poslíčků za nic nemůže, sami byli zraněni," řekl BBC policejní vyšetřovatel Derek Williamson. Vyvrátil tak prvotní informace, že se útočníci maskovali právě dodávkou na rozvoz pizzy.

Střelci vypálili jednu dávku, a když jejich oběti padly k zemi, pokročili kupředu a začali do těl znovu střílet. "Není pochyb o tom, že to byl pokus o mnohonásobnou vraždu. Byli tam dva střelci s automatickými zbraněmi, třetí osoba řídila auto," řekl Williamson.

Mrtví vojáci měli odletět do Afghánistánu

Všichni zranění skončili ve nemocnici nedaleko místa čina. Jeden z mužů je v kritickém stavu, další tři ve vážném.

Během vyšetřování policie našla v blízkém městě Randalstown podezřelé auto. Někdo ho tam zanechal zhruba hodinu před půlnocí. Vyšetřovatelé nyní zjišťují, zda mohlo patřit útočníkům.

Oba zastřelení vojáci měli v nebližších dnech odletět na misi do Afghánistánu. Jsou prvními mrtvými členy britské armády zabitými v Severním Irsku od roku 1997, kdy odstřelovač IRA zabil svobodníka Stephena Restoricka.

Všechny politické skupiny útok odsoudily. Britský ministerský předseda Gordon Brown prohlásil, že útokem se nepodaří vykolejit mírový proces, který má podporu severoirského obyvatelstva. Slíbil zároveň, že jeho úřad v Downing Street udělá vše možné, aby se pachatelé dostali před soud.

"Vede nás to ke starým zlým časům, o nichž jsme si mysleli, že jsme je dávno nechali za sebou," řekl v televizi BBC poslanec nacionalistů Thomas Burns. Jeho kolega z řad unionistů Jeffrey Donaldson dodal, že zločin připomíná dědictví terorismu. "Měli jsme to tady v minulosti a nikdo nechce, aby se to v Severním Irsku znovu objevilo," zdůraznil.

Předseda probritské Demokratické unionistické strany Ian Paisley prohlásil: "V posledních asi deseti letech jsme si mysleli, že se u nás nemohou opakovat události, k nimž dochází v jiných zemích, v místech jako je například irácká Basra. Bohužel, mýlili jsme se, už to zase máme před svými dveřmi."

Britové versus radikální republikáni

V Massereene se střílelo poté, co se objevily zprávy o působnosti britských speciálních jednotek v Severním Irsku. Mají údajně sbírat informace o odštěpeneckých republikánech.

Nacionalističtí politici na tyto zprávy reagovali rozhořčeně. Severoirský policejní šéf Hugh Orde v pátek prohlásil, že jeho jednotkám pomáhají "specialisté". Vyloučil ale, že by šlo "speciální síly".

Před časem prý vzhledem k množícím se útokům na policisty požádal Londýn, aby vyčlenil pár zpravodajských odborníků, kteří by v Ulsteru pátrali po radikálních republikánech.

Občasné násilí navzdory mírové dohodě

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si v letech 1966 až 1998, kdy obě strany podepsaly mírovou dohodu, vyžádal na 3600 životů.

Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků.

Navzdory mírové dohodě přesto ojediněle dochází k násilí. V lednu bezpečnostní síly zneškodnily v obci Castlewellan 140kilogramovou bombu. K odpovědnosti za umístění trhaviny se podle Reuters přihlásila jistá odštěpenecká republikánská skupina.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue