Sonda Kepler vyrazila do vesmíru hledat vzdálený život

Z floridského mysu Canaveral odstartovala družice Kepler. Jako první sonda v dějinách je určená k pátrání po planetách podobných Zemi, které se nacházejí u vzdálených hvězd. Objev takových planet by podpořil tvrzení, že v dalekém vesmíru může existovat život.

Kepler odstartoval z floridského Mysu Caneverel. | foto: ČTK

Sonda odstartovala přesně podle plánu před pátou hodinou ranní středoevropského času. Kepler se sice nepouští "tam, kam se dosud nikdo nevydal", jak praví klasika žánru sci-fi, nové světy ale hledat bude.

Na rozdíl od jiných sond, které pro případ setkání s mimozemským životem nesly pasivní informaci (jako například plakety Pioneerů) totiž Kepler zůstane na oběžné dráze kolem Slunce - oběhne ho jednou za 372,5 dne, tedy téměř za stejnou dobu jako Země.

VÍCE O MISI KEPLER

Přečtěte si, jak bude teleskop hledat planety, a vyzkoušejte si jeho práci v simulaci

Planety, které by mohly nést život, bude hledat pomocí výkonného teleskopu. Ten se zaměří na krátkodobé poklesy jasnosti hvězd - signál, že se mezi hvězdu a teleskop dostalo cizí těleso. Tedy planeta, která ho obíhá.

Vědci vědí už o 342 planetách, které krouží kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Dosud ale nacházeli spíše plynné obry, tedy planety podobné například Jupiteru či Saturnu. Na těch život, jak ho známe, existovat nemůže.

Infografika: Z čeho se Kepler skládá

Od Keplera si NASA slibuje, že k dosud nalezeným planetám přidá téměř 900 dalších, z toho kolem 50 o velikosti srovnatelné se Zemí. Pracovat má nejméně 3,5 roku, při dobrém fungování půjde jeho životnost prodloužit na šest let.

U nalezených planet bude Kepler zjišťovat, jak daleko od hvězd obíhají. Příliš blízké planety jsou pro život moc horké, příliš vzdálené moc chladné. A jsou i další kritéria: malé planety si neudrží atmosféru, velké mají příliš velkou gravitaci a jsou plynnými obry.

První výsledky hledání očekávají vědci už letos, objevy planet zemského typu až později.

HLEDÁNÍ ŽIVOTA VE VESMÍRU

Ačkoliv lidstvo dosud nemá žádný široce uznaný důkaz o existenci mimozemských civilizací, myšlenka, že ve vesmíru nejsme sami, lidi fascinuje. Počítají s ní i vědci konstruující družice či sondy mířící na cizí planety.

V letech 1972 a 1973 vyslala NASA sondy Pioneer 10 a 11 s plaketou, na níž je vyobrazen muž a žena a pozice Země ve sluneční soustavě. Obě sondy už ji opustily a míří do hlubokého vesmíru, kontakt s nimi už vědci nemají.

Dvojice sond Voyager z roku 1977 zase nese záznamové zlaté desky, na kterých je nahrané obrazové i zvukové poselství případným vzdáleným civilizacím. Obsahuje pozdrav v desítkách jazyků včetně češtiny, záznam morseovky, zvuk traktoru, ale i polibku.

Existují i projekty, které se zaměřují na radiovou komunikaci - v roce 2008 takto například lidstvo vyslalo poselství AMFE ke 20 světelných let vzdálené hvězdě Gliese 581.