Celkové náklady na krizová opatření budou podle Kalouska tvořit dvě procenta z HDP. Jedno procento přitom představuje zhruba 40 miliard korun. "Volili jsme ale taková opatření, která mají své velké multiplikační efekty. Motivují banky k tomu, aby poskytly úvěry, a soukromé investory k tomu, aby ke státním příspěvkům přidali vlastní peníze," dodal Kalousek.
Samotný protikrizový plán bude stát rozpočet 41,5 miliardy korun. Na druhou stranu pomůže v ekonomice vytvořit stimul za 80,1 miliardy korun.
"Jsou jen tři kanály, kudy peníze do ekonomiky pustit. Soukromý investor, banka, která půjčuje cizí peníze, a státní systém. Soukromý investor je opatrný, banka se bojí a státní systém nemá žádnou likviditu, musí si půjčit. Snažíme se proto volit takové nástroje, aby iniciovaly ty další dva zdroje, banky i soukromé investory," vysvětlil Kalousek.
Topolánek: Plán není politický
Topolánek také uvedl, že krizový balíček nemá politický podtext a pouze čistě reaguje na ekonomickou situaci ve světě. To si ale nemyslí například hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann. České televizi řekl, že Topolánek se stejnými názory vystupoval už v době, kdy žádná krize nebyla.
"Představuji vám plán, na který jsem hrdý. Je to plán, který je na rozdíl od mnoha jiných zemí prost populismu a politických úplatků, které bychom do něj mohli propašovat pod hávem krizové situace. My jsme se to rozhodli neudělat," uvedl Topolánek.
Vládní návrh počítá například se snížením odvodů na sociální pojištění, státní garancí za úvěry podnikatelů či rychlejším vracením DPH. Navrhuje také financování infrastruktury. Naopak neobsahuje šrotovné nebo zavedení švarcsystému, tedy zaměstnávání pracovníků na živnostenský list.
Novinkou ve vládním návrhu je, že místo vrácení daní by malé podniky neměly platit v roce 2009 zálohy na daně. - čtěte více o vládním návrhu
ČSSD přišla do Sněmovny s vlastním návrhem už včera.
