Muzikál Bídníci, který měl v sobotu druhou premiéru na hudební scéně Městského divadla Brno, na své pouti světem získal nesčetně superlativů. Londýnská inscenace Les Misérables je po 23 letech nejdéle uváděným muzikálem v historii hudebního divadla.
O zápis do Guinnessovy knihy rekordů se zase postaralo 16 produkcí titulu uváděných naráz po celém světě. Celkem Bídníky vidělo na 50 milionů diváků ve 39 zemích. Autory divácky zbožňovaného díla jsou Alain Boublil a Claude-Michel Schönberg, kteří muzikál uvedli poprvé roku 1980 v Paříži.
O pět let později přišla zlomová inscenace v Londýně, která z Bídníků udělala světoznámé dílo. "Kouzelný paradox. Dva francouzští autoři dobyli anglofonní svět hudebního divadla," poznamenává dramaturgyně brněnské inscenace Pavlína Hoggard.
Jak se zničit láskou či revolucí
V Brně byla k Bídníkům dlouhá, ale pozoruhodná cesta. Kolosální dílo, které podle Pavlíny Hoggard stírá hranice mezi muzikálem a operou, neútočí na diváka líčením půvabu a spěchu. Tedy proprietami, které bývají muzikálu jako nenáročnému žánru často vyčítány. Jenže revoluční příběh z barikád zhudebněný podle románu Victora Huga může také lehce upadnout do oparu přesládlé romantiky.
"My se tomu chceme vyhnout a zabývat se motivy, které dílo proslavily. Budeme hrát o vášni nebo – chcete-li – o způsobech, jak se zničit láskou či revolucí," konstatuje režisér Stanislav Moša.
Hlava Městského divadla dodává, že Bídníci byli pro jeho soubor jen otázkou času. "Máme už tak disponovaný soubor, že nemusíme role obsazovat hosty." Brno si však muselo počkat, až se žádaný hit dohraje ve druhé pražské produkci. Producent a majitel práv Cameron Mackintosh nechtěl dát svolení, aby se v jedné malé zemi uváděly dvě velké produkce Bídníků. Britská agentura muzikálového magnáta však brněnské čekání osladila: Mošovu souboru a principálově režii svěřila v českých premiérách muzikály Oliver! a Čarodějky z Eastwicku.
Navíc v Brně nyní nemusí dělat producentem dříve striktně vyžadovanou přesnou repliku londýnské inscenace, ale získali volnost pro vlastní řešení. I tak museli do Londýna ke schválení zaslat například miniatury scénického řešení.
Německý scénograf Christoph Weyers zůstal vizuálně "věrný" ději, tedy pozadí bouřlivého července 1830, kdy v Paříži vyrostly barikády. Příběh uprchlého galejníka Jeana Valjeana otevře před divákem monstrpodívaná z kamenolomu. Trojrozměrné kulisy se dělaly ve filmových ateliérech na Barrandově, inscenátoři však použijí i projekce. A výpravnost inscenace podpoří na 500 dobových kostýmů Andrey Kučerové.
Do Londýna na zkušenou
Celosvětový úspěch Bídníků odstartovala 8. října 1985 v londýnském Barbicanu dosud (byť dnes již v jiném divadle) uváděná inscenace. I o ni se v Brně vlastně trochu otřou. "Viděl jsem ji třikrát. Vím, proč tato perfektně svícená inscenace sesbírala mnoho významných divadelních cen za světelný design," říká představitel Valjeana Petr Gazdík, který úlohu alternuje s Janem Ježkem.
Na britské ostrovy vyslal Moša na zkušenou i další lidi. "Naši zvukaři a osvětlovači se jeli do Londýna nadechnout atmosféry a podívat se na finesy této do detailů cizelované inscenace," přiznává. Bídníci v Brně zazní v českém, již dříve uváděném překladu Zdeňka Borovce. Přestože Městské divadlo Brno s muzikály už léta brázdí západní a jižní Evropu, verzi v originále nechystají.
"Máme práva jen na české uvádění. Předpokládáme přinejmenším stovku repríz. A zájem diváků tomu už teď nasvědčuje. Do konce března je prakticky vyprodáno," uvedl Moša. A vzápětí se vyznal z lásky k předloze i nesčetným zpracováním téže látky. "Knihu jsem četl několikrát už jako dítě, propadl jsem filmu s Jeanem Gabinem. Muzikál jsem viděl v Londýně čtyři roky po premiéře, shodou okolností z první řady, a byl jsem zcela fascinovaný," řekl a zdůraznil, že se s touto inscenací nechce nijak srovnávat ani soupeřit.
