Lavrov prohlásil, že případné rozmístění raket v Kaliningradské oblasti není žádná výhrůžka Západu, ale "naprosto nezbytný vojensko-technický krok".
Od počátku jsou protiMyšlenku umístit v Evropě prvky americké protiraketové obrany Rusko odmítá od počátku. Nevěří ujišťování USA a jejich spojenců, že projekt má sloužit výlučně k odstrašení raketového útoku ze zemí, jako je například Írán. |
Evropu v Moskvě reprezentovali český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová, vysoký představitel pro zahraniční politiku Javier Solana a také švédský ministr zahraničí Carl Bildt, jehož země v polovině roku převezme od Prahy předsednictví.
Schwarzenberg na tiskové konferenci znovu ujišťoval, že plánovaný americký radar v Brdech není namířen proti Rusku, ale proti Íránu, který úspěšně rozvíjí raketový program. Lavrov ale zdůraznil, že skupina států si nemůže zajišťovat bezpečnost na účet jiných.
Lavrov ocenil Obamovu vstřícnost vůči Íránu
Schwarzenberg přiletěl do Moskvy z Washingtonu, kde se setkal s novou americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Ta poprvé připustila, že radarová základna by v Česku nemusela vyrůst. Pokud se Írán změní, Američané prý záměr stavět v Evropě základny ještě přehodnotí. - o jednání Schwarzenberga s Clintonovou si přečtěte zde
Washington je pod vedením Baracka Obamy k Íránu vstřícnější. Prezidentovi lidé zkoumají možnosti, jak zahájit přímý dialog, což Obamův předchůdce George Bush rezolutně odmítal. Sergej Lavrov výroky Baracka Obamy uvítal. "Svěží přístup" nového prezidenta a přímý dialog s Teheránem by podle něj pomohly vyřešit spor o íránský jaderný program.
Ruský ministr také vyjádřil ochotu pomoci při přepravě zásob pro síly NATO v Afghánistánu. Zmínil už uzavřenou dohodu o přepravě civilního nákladu a dodal, že možné jsou i další kroky. Třeba i využití ruských vojenských nákladních letadel, vratí-li se vztahy mezi Ruskem a NATO do normálního stavu, v jakém byly před rusko-gruzínským srpnovým konfliktem.
