Aleš Valenta projíždí cílem | foto: Petr Topič, iDNES.cz

Nebylo to ani tak prudké jako můstek, tvrdil po jízdě v ledovém korytu Valenta

  • 8
Od začátku vedl a při průjezdu cílem si na oslavu dovolil předvést elegantní roznožku. Akrobatický lyžař Aleš Valenta se ledového koryta na pražském Vyšehradě nezalekl. "Nebylo to ani tak prudké jako je můj můstek," tvrdil Valenta po závodě osobností, v němž porazil herce Martina Dejdara a Sagvana Tofiho a moderního pětibojaře Michala Sedleckého.

Závod osobností byl součástí sobotní akce Red Bull Crashed Ice, na níž se bruslaři pustili do koryta s  třicetiprocentním sklonem, v němž závodníci jedou i sedmdesátikilometrovou rychlostí.

"My jsme tak rychle zdaleka nejeli," říkal 35letý Valenta v cíli. "Je to zábava a všichni to tak brali."

Olympijský vítěz v akrobatických skocích ze Salt Lake City v roce 2002 si při samotné jízdě počínal hodně neohroženě.

Bál jste se té dráhy? Přece jen, je to docela prudké.
Vůbec. Očekával jsem totiž něco jiného, protože mi řada lidí říkala, že jsem blázen, když do toho jdu. Jenže když jsem viděl tu dráhu, tak jsem si uvědomil, že to není ani prudké jako můj můstek. Takže obavy jsem neměl vůbec žádné. Naopak jsem věděl, že na ledě je vždycky příjemnější upadnout, protože člověk se klouže. Pokud nenapálí hlavou do mantinelu, jinak se mu nemůže nic stát.

Aleš Valenta

Od začátku jste vedl, byla to taktika?
Ne, ale kluci říkali, že budou brzdit. jenže já říkám: Vždyť brzdit neumím, takže já pojedu pořád rovně. Jediná taktika byla neupadnout. Což se podařilo, ale lidi zas asi víc baví ty pády.

Co skokánky, nepřemýšlel jste nad nějakým akrobatickým skokem?
Měl jsem strach, že když spadnu, tak někdo přepadne a zraní mě a poraní se i on sám. Takže akrobatické prvky jsem vynechal.

Nelákalo by vás zkusit si i závod?
Asi jo, ale velké šance si nedávám.

Zkusíte si projet ledové koryto ještě někdy v budoucnu?
Určitě, nadchlo mě to. Očekával bych ale, že to bude příště prudší. A náročnější. Že bude víc sjezdu než bruslení. Tady byly hodně rovné části a hodně do kopečka, bylo prostě moc bruslení. Bylo by zajímavější, kdyby to bylo prudší.

očima herce

Martina Dejdara

"Nejtěžší pro mě bylo odrazit se a sjet šikmou plochu na startu. Když jsem tam stál v pátek při tréninku poprvé, říkal jsem si, že jsem blbej. Téměř jsem se zhroutil."

Trénoval jste na to nějak?
A kde? (smích) Není kde. My jsme si to v pátek třikrát zkusili, tím to hasne. Šlo by to jedině v korytu pro bobisty, ale na to já nemám čas.

A vy bruslíte hodně?
Bruslil jsem, když jsem byl malý. Ale přestal jsem. Hokej jsem začal znovu hrát dva roky zpátky. Teď jsem na ledě tak třikrát čtyřikrát týdně.

Jak byste bruslení v ledovém korytu porovnal s lyžováním?
Na lyžích jste stabilnější. Na lyžích když dopadnete do patky nebo do špičky, tak to ještě nějak zachráníte. Na bruslích je to náročnější, to jdete buď na držku nebo na zadek.

A vy jste aspoň v tréninku spadl?
Já ne, ale (plzeňský hokejista) Martin Straka několikrát. Ale to je jak u sjezdů v lyžování nebo na kole. Dokud má člověk určitou rychlost, tak je to relativně bezpečné. Když se to překročí nebo je rychlost malá, tak je to na hranici pádu.

Prohlédněte si ukázku jízdy závodníků a rozhovor s Martinem Dejdarem.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž