Sarah Bernhardtová (1844-1923), jejíž plakáty z dílny Alfonse Muchy jsou stále v kurzu, přišla o pravou nohu v roce 1915. V nemocnici v Bordeaux jí museli končetinu amputovat nad kolenem kvůli gangréně. Amputovaná noha pak byla ve fakultním "muzeu kuriozit", píše francouzský list Le Monde.
V letech 1977 a 2000 se fakultní instituce dvakrát stěhovaly, a o noze už nebylo slyšet. Když ale loni nový děkan fakulty rozhodl zahájit práce v bývalém sídle ústavu soudního lékařství, požádal anatomickou laboratoř o roztřídění exponátů a "objevila se noha, která údajně patřila Sarah Bernhardtové".
NOHA SARAH BERNHARDTOVÉ
(s francouzským komentářem fotografa Richarda Zéboulona)
"Skutečně tam nějaká noha je a je u ní štítek s písmenem 'S'," říká bordeauxský fotograf a spisovatel Richard Zéboulon, kterému v prosinci fakulta dovolila, aby si ji vyfotil. Na snímku je dosti silná a krátká noha bez palce. Byla prý mu prezentována jako noha slavné herečky.Pravá, nebo levá?
Bývalý profesor univerzity v Bordeaux Michel Bénézech má ale jiný názor. Měl prý tu nádobu deset let na očích, fotografii viděl a kategoricky prohlašuje: "Je to levá noha uřezaná pod kolenem. Nemůže to být noha Sarah Bernhardtové, která byla pravá, dlouhá a štíhlá."
Bénézech má svoji teorii: když v roce 1977 přišlo stěhování, požádali zřízence jménem Emile, mezitím už zemřelého, "darebu, který občas neviděl úplně jasně", aby nějakou bezcennou nohu vyhodil.
"A on se zmýlil, spálil nohu herečky, a když si uvědomil, jakou udělal hloupost, určitě nalepil správnou etiketu na špatnou nohu."
SARAH BERNHARDTOVÁ V NĚMÉM FILMU KRÁLOVNA ALŽBĚTA (1912)
(Role panovnice patří k hereččiným největším úspěchům.)
Rektor univerzity Bordeaux II byl tímto obratem věcí uveden do rozpaků, ale nehodlá proto dělat test DNA nebo povolávat experty. Pochyby tak trvají, ale jedna jistota tu je. Múza Victora Huga a Edmonda Rostanda stále probouzí fantazii, napsal Le Monde.
Kdo je SARAH BERNHARDTOVÁVlastním jménem Henriette-Rosine Bernardová se stala hereckou hvězdou své doby. Její účinkování na divadelních prknech a ve snímcích z rané éry kinematografie jí přineslo titul Božská Sarah. "Je nejnádhernější bytostí s hlasem zpívajících hvězd," říkával o ní Oscar Wilde. Její život veřejnost spojovala se skandály, románky, prohrami, ale i vítězstvími. Jedním z nich je jistě nejvyšší francouzské vyznamenání. Už v březnu 1914 byla totiž Bernhardtová jmenována rytířem Čestné legie. Stala se průkopnicí němého filmu, v němž debutovala v roce 1900. Herectví věnovala vše, naposledy si zahrála týden před smrtí. Zemřela v devětasedmdesáti letech na selhání ledvin. |
