V Iráku, kam Američané a jejich spojenci vpadli v roce 2003, aby svrhli režim Saddáma Husajna, působí dnes zhruba 140 tisíc amerických mužů a žen ve zbrani. "Podstatná" část z nich se podle Obamy podívá na příští ročník Super Bowlu už doma.
Iráčané jsou prý už připraveni převzít víc zodpovědnosti za vlastní zemi, což podle Obamy dokazují i sobotní provinční volby. Byly nejklidnější od americké invaze. - přečtěte si Volil každý druhý Iráčan, Málikí vzal provincie šíitským konkurentům
"Jsme v pozici, abychom začali Iráčanům předávat více odpovědnosti, a to nejsou dobré zprávy jen pro jednotky v poli, ale i pro jejich rodiny," prohlásil prezident v interview pro NBC.
Nejhorší je podepisovat listy pozůstalým
Barack Obama nastoupil do Bílého domu 20. ledna. Po Georgi Bushovi, jenž odcházel coby nejméně populární prezident v dějinách, zdědil kromě Iráku ještě válku v Afghánistánu. Už v předvolební kampani Obama sliboval, že pokud se stane prezidentem, stáhne - "postupně a zodpovědně" - vojáky z Iráku do šestnácti měsíců od převzetí moci. Což by znamenalo odchod jedné až dvou brigád za měsíc.
I kdyby tak ale neučinil, musejí USA odejít nejpozději do roku 2011. Stanovuje to smlouva, již Washington a Bagdád podepsaly loni v prosinci.
Obama teď nechává detailně přezkoumat možnosti své armády v Iráku a také strategii v Afghánistánu, kde chce naopak vojenskou přítomnost skoro zdvojnásobit. Minulý týden se kvůli tomu sešel se Sborem náčelníků štábů. V Afghánistánu je teď asi 36 tisíc vojáků, což podle prezidenta nestačí. radikálové z Al-Kajdy a Talibanu totiž poslední dobou opět sílí, přibývá násilností. Militanti z Talibanu prakticky denně útočí na pozice vojáků NATO.
V Afghánistánu zemřelo od invaze v roce 2001 asi 640 amerických vojáků, v Iráku přes 4 200. Obama v rozhovoru pro NBC řekl, že podepisovat dopisy rodinám mrtvých mužů patří k nejhorším chvílím jeho prezidentství.
