Zajímavých strategií není nikdy dost. Konec konců, to se dá říci o zástupcích všech žánrů. Battleforge je do značné míry něčím, co by se do zmíněného paklu dalo zařadit. Byť nepřináší celoplošnou revoluci, tak obohacuje současné strategie o zajímavý nápad, kterým je využití hracích karet.
Ano, naše jednotky budeme vyvolávat jednoduše pomocí kartiček, které připomínají tolik populární „Magicy“. Pokud však na hru narazí člověk, který s touto karetní hrou nikdy nepřišel do styku, tak nemusí zoufat – základy nejsou nic složitého.
Pro mnohé jistě odepíšu následující řádky, nebudou je číst a mnou začnou opovrhovat, ale já jsem nikdy velkým fandou Magic: The Gathering nebyl (kupodivu nevím proč, protože jiným mániím jsem podlehl). Nabídnu tak pohled člověka, který sice vždy obdivoval kouzlo oněch kartiček, ale to spíše kvůli obrázkům, které se na nich nachází.
První krůčky v betaverzi pro mne nebyly zrovna nejjednodušší. Naštěstí se jednalo jen o ty úplně prvotní. Prakticky ihned po projití tutoriálu jsem totiž věděl, jak věci ve hře fungují, a po dalším krátkém rozkoukání jsem se vrhl do víru bitev.
Ovšem záhy jsem zjistil, že mnou vytvořený deck (pakl karet, se kterým hrajete) je k ničemu (nechtěl jsem vybírat z přednastavených). Zde vyvstala jedna ze zajímavých vlastností – bitva může být rozhodnuta už před svým začátkem – stačí „lemplovsky“ odfláknout tvorbu balíčku, s nímž vyrážíte do boje.
Vrátil jsem se tak na začátek a to stejné v podstatě dělám i teď, v tomto textu. Je to nutné a potřebné – bez základního představení herních principů nemá cenu pokračovat dále.
Ano, středobodem všeho dění jsou karty, a těmi také začnu. Ve hře se vyskytují čtyři druhy tohoto stavebního kamene – led (modrá), příroda (zelená), oheň (červená) a stín (fialová). Zde začíná velmi důležitá alchymie, jejímž cílem je nalezení ideálního decku.
Na každé kartě jednotky najdeme, kolik nás bude stát vyvolání energie, kolik monumentů k tomu potřebujeme, a jak je na tom daná potvora s útočnou a obranou silou. U kouzel je potom popis toho, co dělá, jak důkladně to provádí, a jak dlouho to trvá. Ještě ke všemu pak nebudou chybět všemožné booster packy, které naše bojovníky a čáry ještě vylepší.
| Spellforce |
|
O hře jsem se v celém textu nezmínil, a proto to napravuji zde. Battleforge mají totiž na svědomí ti stejní vývojáři - EA Phenomic (tehdy ještě bez EA na začátku) - kteří nám předložili povedenou strategii Spellforce i s druhým pokračováním. My se teď podíváme, co jsme vlastně o pokračování svého času napsali. „Celkové hodnocení druhého dílu SpellForce není vůbec jednoduché. Mohli bychom jej bez mrknutí oka smést ze stolu za zmiňované bugy či nedostatky a vychvalovanou grafiku i hudební doprovod označit za pouhé pozlátko, které po pár hodinách beztak omrzí. Mnohem radši mu však dáme šanci, neboť jde o výjimečný a vysoce nadprůměrný titul, který rozhodně má co nabídnout a na rozdíl od většiny ostatních se s ním nerozloučíte po tradičních desíti hodinách pařby." Čtěte více v dobové recenzi. |
Zde alchymie pokračuje… Vlastně až tady začíná. Každá karta, potažmo každá jednotka či kouzlo má své výhody i nevýhody – některé z karet mají speciální vlastnosti, ať už příjemné nebo nepříjemné (např. jednotce ubude při bojové nečinnosti každou sekundu určitý počet HP).
Nutné je hledat ty, které se vám hodí v poměru cena/výkon. Obří přírodní monstrum, které běžné nepřítele drtí s grácií tunového trezoru je sice fajn, ale pokud k němu potřebujete tři monumenty stejné barvy, tak už jeho účinnost tolik nepotěší.
Obzvlášť, když obdoba od zmrzlíků potřebuje čtyři monumenty jakýchkoliv barev – samozřejmě je nutný jeden modrý, bez něj nevyvoláme ani slabounkého lučištníka.
Když jste si jistí, že víte, co chcete, můžete se pustit do skládání kýženého balíčku. Každá ze čtyř karetních stran má svou charakteristiku, takže zatímco „Frost“ jsou spíše obranáři, tak „Fire“ patří mezi útočnější sortu. Mně se jeden čas osvědčil deck právě těchto barev. Následně jsem ale zjistil, že balíček udělaný ze zbylých dvou stran měl také své nesporné výhody.
Vskutku je milé, že tvorba decků nepatří mezi jednorázovku, kterou si odbudete na začátku a pak se k ní nikdy nevrátíte. Postupem hrou totiž získáváte nové karty, ať už plněním misí nebo nakupováním v aukcích, a tak je poté vždycky zajímavé sledovat, jak vám nová kartička do ideálního decku zapadne.
Tvorba balíčku je tak skutečně polovinou úspěchu. Můžete si jich klidně udělat několik, každý na jiný herní mód a válcovat pak soupeře pokaždé s jinou armádou.
Poté, co je všechno toto míchání a vybírání našich favoritů u konce, tak můžeme přistoupit k samotné bitvě. Zde se teprve ukáže, jestli je námi vytvořený balíček boje-schopný, nebo jestli spíše připomíná dort pejska a kočičky.
Ve hře budeme mít možnost hrát jak bodované, tak nezávazné PvP a hlavně si budeme moci zahrát kampaň, a co je lepší, že kooperativně. Ano, zde tkví velká naděje hry jako takové, aneb – ve dvou se to lépe táhne. Jenomže tady to nekončí dvěma, ale dvanácti.
Jako u všech kooperativních příležitostí bude záležet na vašem spoluhráči. Nešika není taková tragédie jako člověk, který odmítá dělat, co je mu určeno.
Kampaň nabízí ale i mise pro samotáře. A rozhodně se nejedná o procházku růžovou zahradou pro romantiky s čajíčkem v ruce. Hra je od začátku pořádně tuhá a po nezdaru jsem si uvědomil, že s tímto deckem bych neporazil ani stádo krav na řetězu. Konec konců, toto jsem avizoval již na začátku článku.
| Wallpapery |
   |
Bude ale daleko zajímavější popsat si, jak zde věci fungují. Vše se točí okolo výše zmíněných monumentů a zařízení, která produkují energii. Oba tyto elementy jsou nesmírně důležité. Zatímco monumenty vám s jejich přibývajícím počtem dovolují stavět lepší jednotky, tak ony „studnice síly“ zajišťují, abyste na kýžené vyvolání měli šťávu.
Každopádně komu čest, tomu čest. Během misí jsem se velmi dobře bavil, a pokud člověk vychytá, kdy je dobré na bojiště metat kouzla a jednotky, tak má vyhráno. Novou kartu lze vyvolat kdekoli, poblíž vaší pozemní jednotky, avšak jen pokud ji vyložíme u studny síly či monumentu, tak začíná s plným zdravím.
Velmi se mi také zalíbil grafický kabátek, vizuální stránka je totiž dostatečně „kouzelná“ a na druhou stranu ani nepůsobí kýčovitě.
Určitě se máme na co těšit. Battleforge slibuje velké a zábavné bitvy a doufejme, že nakonec vše dopadne tak, jak si představujeme. Navíc bude mít každý z hráčů odlišný pohled na tvorbu decku a díky tomu se můžeme těšit na variabilní PvP i Coop. To vše navíc už brzy – hra má totiž vyjít začátkem března.
