Pojďme si nejprve ukázat, které běžky, jak a jakými vosky je třeba mazat.
Na trhu je dnes několik základních typů běžeckých lyží:
- běžky se šupinami - ty není třeba většinou mazat stoupacími vosky, ale určitě se vyplatí na špičky a patky nanášet parafín. To proto, aby lépe klouzaly
- běžky s hladkou skluznicí na klasický styl
- na klasiku - mají pod patou tzv. mazací komoru, kam se nanášejí stoupací vosky. Na zbytek lyže se pak dávají parafíny, aby běžky dobře jely
- na bruslení (skate) - mažou se celé jen parafíny
- běžky combi - univerzální, které lze používat na oba způsoby lyžování a podle toho se také musí mazat
Tyto základní kategorie běžek se pak ještě dál dělí na turistické, sportovní, či závodní.
Jaké jsou hlavní druhy vosků
1) Stoupací vosky pro dobrý odraz
- tuhé - hlavně na minusové teploty nebo teploty kolem nuly
- tekuté (klistry) - především na plusové teploty
2) Kluzné parafíny pro dobrý skluz
Co je ještě třeba k základní úpravě skluznice mít?
- dobrý korek
- stěrku na klistr
- žehličku na zažehlování vosků
- tvrdou plexisklovou škrabku na stržení zažehleného parafínu
- nejlépe kombi-kartáč (půlka měď, půlka silon) na finální úpravu skluzných částí lyže
Jaké vosky používat
Největší alchymií pro obyčejné turisty, ale i sportovní běžkaře je mazání stoupacích vosků na klasický běh na lyžích - na klasiku. Řídíme se jednak teplotou sněhu, jednak jeho kvalitou. Zjednodušeně řečeno, když je ve stopě prašan, mažeme tuhé stoupací vosky. Když je ve stopě mokrý nebo zmrzlý firn - hrubozrnný sníh, nebo naopak čerstvě napadaný mokrý prašan, tzv. vata, mažeme tekuté klistry.
Běžný lyžař vystačí se čtyřmi tuhými vosky do minusových teplot. Klistry pak většinou stačí dva až tři do plusových teplot (jeden ale určitě na přemrzlý firn či ledovou stopu).
Doporučujeme například následující sadu vosků od u nás nejrozšířenější firmy Swix. Tuhý červený speciál + fialový + modrý extra + modrý, případně ještě zelený. Tekutý červený + univerzál + žlutý na čerstvý mokrý sníh.
Jak je nanášet
Stoupací vosky se nanášejí výhradně do tzv. stoupací komory lyže. Přibližně se jedná o prostor skluznice, který končí tam, kde končí pata boty. Odtud dopředu ke špičce lyže (nikdy ne dolů za patu) se pak maže asi 65 - 70 cm. Stoupací komoru se vyplatí trochu zdrsnit (po směru jízdy) smirkem o hrubosti asi 280 - vosk pak lépe na lyži drží.
Zlaté pravidlo říká, že vždy je lepší mazat v několika tenčích vrstvách (první vrstvu lze i lehce zažehlit), než v jedné tlusté. To proto, že v tenčích vrstvách vosk na lyži lépe drží, tlustá vrstva vosku může navíc drhnout a jízdu zpomaluje.
I stoupací vosky se někdy zažehlují. Zejména tehdy, když plánujeme delší výlet a příliš nepočítáme s tím, že bychom chtěli během výletu přemazávat.
Zažehluje se i tehdy, když víme, že nás na výletě čekají kombinované podmínky - tzn. různé druhy sněhu. Často to bývá tehdy, když máme zmrzlou stopu, na níž leží jen tenká vrstva prašanu. Pak je dobré nanést nejprve vhodný klistr (nechat vychladnout) a opatrně překrýt tenkou vrstvou tuhého vosku.
Zatímco tuhé vosky na skluznici rovnoměrně rozetřeme nejlépe syntetickým "korkem", tekuté vosky v tubě se na lyži nanesou po kapkách a pak se roztírají dlaní, případně stěrkou.
Ještě před tím, než budeme mazat stoupací vosky, vyplatí se mít lyže upravené pro skluz. Tedy nanést na špičky a patky - mimo voskovou komoru - kluzný parafín, a to opět podle teploty a druhu sněhu. Pro turistiku a sportovní ježdění stačí mít tři druhy - parafín na teploty nad nulou, kolem nuly a pod nulou. Speciální běžecký parafín lze nahradit voskem na sjezdovky, je však třeba počítat s tím, že na skluznici nevydrží tak dlouho.
Parafín je třeba zažehlit žehličkou (buď speciální nebo i z domácnosti) - teplota záleží na druhu parafínu a pohybuje se přibližně mezi 110-150 °C (u každého parafínu je většinou uvedena teplota).
Pak necháme parafín zatuhnout, vymrznout, strhneme přebytečný vosk, který se nevsákl do skluznice (včetně žlábku) tvrdou plexisklovou škrabkou a vydrhneme nejlépe speciálním běžeckým kombikartáčem (měděný + silonový). Přes celou plochu skluznice přejedeme měděnou částí 10-20x a nakonec překartáčujeme do finální podoby silonem. Vždy po směru jízdy.
Základní vosky do stopyNapř. od u nás nejrozšířenější firmy Swix - tuhý červený speciál + fialový + modrý extra + modrý, případně ještě zelený. Tekutý červený + univerzál + žlutý na čerstvý mokrý sníh. |
U lyží kombi musíme samozřejmě kombinovat oba způsoby mazání. Je přitom dobré vědět, že pokud je budeme používat pro oba styly a nanášet na ně stoupací vosky, lyže už nikdy nepojedou tak dobře, jako stoupacím voskem netknuté speciály na bruslení - to je nutná daň za zjednodušení.
Parafín by bylo ideální znovu mazat před každou jízdou, ale v praxi to bude asi dělat málokdo. Pak stačí jednoduchý návod.
1) Skluznice by na žádném místě nikdy neměla být suchá – vybělená, což je jasná známka naprosté absence vosku
2) Parafín měníme tehdy, když se výrazně změní podmínky
Jak vosky sundávat - stahovat
Stačí nám hadr, stěrka, která se prodává s klistry, a smývač vosků. Stoupací vosky nemusíme stahovat po každé jízdě. Když i druhý den zůstávají stejné podmínky, stačí většinou jen vosk přimazat. To platí i pro klistry, jen je třeba se přesvědčit, že klistr není špinavý, například od spadaného jehličí. Parafín stahujeme jen pomocí hadru a stahovače.
Běžky se šupinami
Mnoho turistů si dnes pořizuje běžky se šupinami v domnění, že se o ně nebudou muset vůbec starat. Je to pravda jen částečná. Běžky se šupinami se skutečně většinou nemusí mazat na stoupání pod patou - stoupací vosk nahradí právě šupiny. Na některé druhy sněhu se však doporučuje speciální vosk. Zároveň je vhodné alespoň občas upravit výše zmíněným způsobem skluzné části lyže - patky a špičky. Běžka pak mnohem lépe klouže a lyžař se lépe a snadněji sveze. Z běžkování je prostě větší radost.
