Ruku v ruce s tím se hudebně otevřeli žánrům, jež stojí mimo hip hop a které milují. Výsledkem je prvotřídní komediální album. Nejsilnější momenty si na něm pro sebe uzmul James Cole, který teprve na téhle desce začal naplno objevovat svůj vlastní hlas a jeho možnosti.
S přehledem tak nejen rapuje, ale také zpívá, což dělá s náruživostí a radostí. Je vidět, že ho to nikdo nikdy moc neučil, ale že pro to má ohromný talent a hlavně vůli rozbíjet klišé. Místy jeho razance připomene šílenství legendárního Ol’ Dirty Bastarda z Wu-Tang Clanu. Také Orion se dostal do nebývalé formy – přestože jeho rýmy jsou oproti parťákovi doslovnější, pobaví jako už dlouho ne.
Písničky ze života
Důležité jsou tu samozřejmě samy písničky, které mají společné to, že jsou ze života. Pro Hvězdnou star obstaral perfektní, funkem nasáklý hudební podklad Roman Holý. Ve slokách oba rapeři vykreslují vlhké sny o úspěchu v hudebním byznysu, ironii vygraduje skvělý refrén, v němž hostující Matěj Ruppert se smyslem pro dvojsmysl zpívá: "Najdi si radši slušnou práci. Já vím, to se lehce říkává. Na ty tvoje píčoviny už nemám čas. Ptáš se mě proč? Na to už jsem příliš star..."
Podobně v prvním singlu Lůzr převracejí Orion s Colem všechna hiphopová klišé o životě v blahobytu: "Jestli máš blbou práci, tři tisíce v bance, pět let si neměl holku, tak zvedni obě ruce. Jseš lůzr jak my, dobrý na tom je, že na tom někdo je hůř než my."
Roztočila se orikouleProjekt, v němž se spojili přední čeští rapeři ze SuperCrooo a Penerů Strýčka Homeboye nese neoficiální podtitul: Tohle jste nečekali. |
To, že se rapeři vzdali předsudků, je nesmírně osvěžující, protože přitom nepřišli o vlastní osobnosti a rozhodně ne o ego. Jen se věnují osobním tématům, která se do domácích hiphopových songů zas tak často neprobojují, a jejich upřímnost ve skladbách i v posluchači rezonuje. Esencí je skladba Už nechci být sám, která je vulgární, je v ní pořádný kus chlapáckého sobectví, a přesto skoro dojme.
Navíc vedle sexistických kousků, jako je skoro zbytečná Slečny, paničky nebo naopak povedená rozverná hříčka Švihák lázeňský, v níž s odkazem na klasiku Jiřího Schelingera pomohl hostující Oto Klempíř z J.A.R., působí album jako upřímné přiznání: Přes všechny ty silácké řeči jsme vlastně obyčejní kluci z Prahy, kteří milují rap, chodí do klubů a dělají muziku.
Města ve tvaru pípy
Vrcholný moment přichází v druhé třetině Orikoule, kdy se rozezní zrychlený riff známého hitu Michala Pavlíčka Země vzdálená. Tu rapeři v dotažené produkci čím dál šikovnějšího beatmakera Penerů Strýčka Homeboye Mike Traffika proměnili z poněkud patetické balady v dotažený vtip o fantaskním místě za duhou, kde se celý den pije a jí, města mají tvar pípy, politici jezdí MHD a "můžeš provozovat nechráněný styk a nikdy nedostaneš žádnou nemoc – Juchů!"
Ano, Orikoule určitě není žádná milá nahrávka pro ty, co chodili ze školy rovnou domů pomáhat rodičům umývat nádobí. Ne všechny skladby jsou tu stoprocentní a její protagonisti jsou špínou města a ulic kojení spratci, kteří se ze všeho nejradši baví a bezhlavě užívají přítomnost.
Jenomže i z poněkud destruktivní atmosféry, kdy "každý den je sobota" a každá sobota znamená bary, koncerty a mejdany, vykřesali desku, která má přesah i mimo hiphopový žánr. A navíc je nehorázně zábavná.
ORION A JAMES COLE - Orikoule
CD 63:36 min., cena 299 korun
Hodnocení MF DNES: 80 %
