Mise EU v čele s šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem, která tento týden cestovala po Blízkém východě, má první konkrétní výsledek.
Podle prohlášení českého předsednictví je propuštění několika set cizinců výsledkem diplomatického úsilí, u jehož počátku stál osobní apel ministra zahraničí Karla Schwarzenberga na ministryni zahraničních věcí Izraele Cipi Livniovou a ministra obrany Ehuda Baraka během mírové míse delegace EU.
Akce se podle prohlášení českého předsednictví uskutečnila za pomoci Mezinárodního výboru Červeného kříže a součinnosti izraelských úřadů, koordinovala ji velvyslanectví Kanady a České republiky jakožto předsednické země EU.
Vycestovat z pásma šlo jen na osobní žádost
Izraelci pustili cizince z obklíčeného pásma Gazy naposledy 2. ledna. Tehdy opustila pásmo i jediná Češka v oblasti Pavlína Reš. - přečtěte si Šest nocí jsme nespali, řekla Češka při odchodu z pásma Gazy
Od té doby už Izraelci, kteří kontrolují všechny přístupy do pásma Gazy kromě krátké hranice pásma s Egyptem, takovou možnost cizincům nedali. "Nyní to funguje tak, že musíte požádat oficiální cestou izraelskou stranu a ta vám to může s přihlédnutím k aktuální bezpečnostní situaci také zamítnout," uvedla Pavlína Reš.
AKTUÁLNÍ VÝVOJ V GAZEIzrael rozšířil operaci v Gaze. A padají na něj rakety z Libanonu |
Další možností je kontaktovat mezinárodní organizace, například Červený kříž, a zkusit se z pásma dostat s jejich pomocí. Ale ani v takovém případě není cesta z pásma jistá.
Konvoj Červeného kříže měl smůlu
To si včera ráno vyzkoušeli cizinci, kteří seděli v konvoji Červeného kříže a chtěli oblast opustit přechodem Erez. Izraelci jim to zakázali s ohledem na špatnou bezpečnostní situaci.
Dva malí Palestinci měli štěstí. Mají dvojí občanství, a tak mohli 2. ledna opustit pásmo Gazy. Kromě nich odešlo v ten den ještě 441 cizinců.
"Jen co jsme dostali jiskřičku naděje, všechno je jinak a my jsme opět bez naděje," řekla Švédka Fadia Aiad, která byla v Gaze se svými pěti dětmi. "Zatím čekáme ve Francouzském institutu na okraji Gazy a možná budeme evakuováni zítra, ale nic není jisté," uvedla dříve. "Jen se chceme dostat zpátky do Švédska," dodala.
Zpráva Izraelců o zamítnutí odjezdu cizinců překvapila především pracovníky švédského konzulátu v Jeruzalémě. "Mnoho z těchto lidí je v opravdové nouzi a každou minutu jim hrozí smrt," sdělila pracovnice konzulátu Anna Brodinová. Podle ní se nepodařilo vyjednat ani odjezd lidí přes Rafáh na hranici pásma Gazy s Egyptem.
V oblasti jsou uvězněni i Američané
Americká ambasáda z pásma ještě před další velkou vlnou odchodu cizinců dostala 27 lidí. Přesto v oblasti zůstali uvězněni i další Američané. Rada americko-islámských vztahů například požádala dopisem šéfku americké diplomacie Condoleezzu Riceovou, aby pomohla dostat z oblasti tříletou a šestiletou Američanku. Ty se prý v Gaze dostaly pod přímou palbu.
Oblast podle pozorovatelů sužuje humanitární krize. Přes 700 tisíc lidí z 1,5 milionu trpí nedostatkem vody. Chybí ale i potraviny a základní zdravotnický materiál. Izrael včera zřídil humanitární koridor a každý den na tři hodiny zastavuje bombardování. Klid zbraní lidé využívají především k doplňování zásob vody a potravin nebo k pohřbívání mrtvých příbuzných.
