Objem dodávek v plynovodu pro Ukrajinu klesl na nulu. Ilustrační foto | foto: ČTK

Rusko zavřelo kohouty plynovodu na Ukrajinu, do Evropy plyn posílá

  • 372
Ruský plynárenský gigant Gazprom ukončil dodávky plynu na Ukrajinu. Splnil tak hrozbu vyslanou včera večer, kdy zkrachovala jednání o úhradě ukrajinského dluhu a cenách dodávek pro nový rok. Kyjev začal čerpat z rezerv a slíbil, že tranzit do středovýchodní Evropy neohrozí.

Zpravodajská televize Vesti v živé reportáži z jedné z přečerpávacích stanic u hranic obou států ukázala, jak se objem dodávek v jednom z plynovodů pro Ukrajinu snižuje zhruba o tři čtvrtiny.

"Pokud dříve ukrajinští odběratelé dostávali 1,6 milionu kubíků, nyní je to 400 tisíc," uvedl ráno Alexej Olejničenko ze společnosti Gazprom-Transgaz. Později se tok suroviny zastavil úplně.

"Od 8:00 SEČ byly dodávky Ukrajině zkráceny o 110 milionů krychlových metrů za den, tedy plně přerušeny. Dodávky pro evropské spotřebitele se zvětšily na 326 milionů krychlových metrů za den," oznámil na tiskové konferenci mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

Rusko vyzvalo k přímému jednání. Delegace ukrajinského podniku Naftogaz, která byla ve středu v Moskvě, podle Kuprijanova neměla mandát podepsat nový kontrakt. Ruská strana je k tomu prý připravena.

K dalšímu jednání ve společném prohlášení vyzvali také ukrajinský prezident Viktor Juščenko a premiérka Julija Tymošenková.

Co je příčinou sporu o plyn

Jablkem sváru se jeví ukrajinský dluh za dřívější dodávky, který Gazprom i s pokutou vyčísluje na 2,1 miliardy dolarů, nová cena plynu pro letošní rok a výše poplatků za tranzit plynu do Evropy.

Loni Ukrajinci platili 179,50 USD za 1000 metrů krychlových, tedy zhruba polovinu co zákazníci v Evropě. Gazprom zpočátku navrhoval cenu podstatně zvýšit, na 418 dolarů, ale během jednání podle ruského premiéra Vladimira Putina předložil nabídku 250 dolarů za tisíc metrů krychlových. To však Ukrajinci odmítli, protože Rusové požadovali zachovat tranzitní poplatky v dosavadní výši necelých 1,7 dolaru za tisíc krychlových metrů a 100 kilometrů. Juščenko a Tymošenková navrhli cenu plynu 201 dolarů za 1000 metrů krychlových při zvýšení poplatků za tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu na nejméně dva dolary za 1000 metrů krychlových a 100 kilometrů.

"Jejich" Naftogaz zatím bude čerpat z rezerv, kde má 17 miliard metrů krychlových zemního plynu, asi pětinu roční spotřeby.

Představitelé firmy se zavázali, že tranzitu pro další evropské země se opatření nedotkne, přiškrcen byl totiž samostatný plynovod.

Český RWE Transgas v souvislosti se sporem neočekává žádné problémy. "Skupina RWE momentálně disponuje významným množstvím zemního plynu v podzemních zásobnících plynu, což spolu s výhodou využití diversifikovaných dodávek z Norska zásadním způsobem snižuje rizika související s případným výpadkem dodávek zemního plynu z Ruska od společnosti Gazprom," uvedla firma v prohlášení.

K problému se také hned v první den svého funkčního období vyjádřilo české předsednictví Radě EU. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra zdůraznil, že obě strany sporu o plyn musí dodržet své závazky vůči EU.  

Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs ve společném prohlášení zdůraznil, že EU situaci na svých hranicích pozorně sleduje. "Evropská unie věří, že se může spolehnout na záruky, podle nichž dodávky plynu na její území nebudou ohroženy," řekl Piebalgs.

"Evropská unie v první fázi do toho konfliktu vstupovat nebude. V momentě, kdy dojde k poklesu tlaku plynu, ... budeme apelovat na obě strany, aby došly k dohodě," prohlásil premiér Mirek Topolánek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Jeden z rusko-ukrajinských sporů omezil dodávky plynu odběratelům ve střední a západní Evropě počátkem roku 2006. - čtěte více o tehdejší krizi zde

Dodávky pro Ukrajinu představují přibližně desetinu objemu plynu, proudícího na Slovensko a dále na Západ. Přes Ukrajinu přitom do Evropy putuje 80 procent ruského plynu, což představuje asi pětinu evropské spotřeby. Gazprom je důležitým dodavatelem zemního plynu i do České republiky, která dovozem z Ruska kryje více než 80 procent spotřeby.

,