Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování plzeňského Divadla J. K. Tyla

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování plzeňského Divadla J. K. Tyla - Pavel Pavlovský (vpravo) jako Vilém Rieger, Zdeněk Mucha v roli Vlastíka Kleina (uprostřed), Monika Švábová jako Irena (vlevo) a Václav Havel (na projekci v pozadí) při generální zkoušce | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Odcházení má další dvě verze: jednu průměrnou, druhou lepší

  • 1
V nebývalém lesku se konaly – těsně za sebou – premiéry v Českých Budějovicích a v Plzni. V obou případech šlo o Odcházení Václava Havla, který obě inscenace navštívil.

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování Jihočeského divadla v Českých BudějovicíchPředstavení však spojila víc než jen přítomnost autora. Jejich režiséři, Martin Glaser v Českých Budějovicích a jeho někdejší profesor režie Jan Burian v Plzni, využili jako stěžejní nápad projekce.

Glaserova inscenace se jeví ambiciózněji. V Havlových hrách je důležitý jazyk a právě na moci a významech slova Glaser založil svůj výklad. Autorský Havlův komentář zní nejen z reproduktorů, ale také je promítán na minimalistické, čisté scény.

Spanilá jízda Havlova Odcházení dorazila do Tel Avivu a Istanbulu

Václav Havel na premiéře slovenského OdcházeníV divadelním světě se letos ve všech pádech skloňovalo jméno jediného autora a jediné hry. Václava Havla a jeho Odcházení.

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování Jihočeského divadla v Českých BudějovicíchJako projekce se objevují na zdi také vysvětlivky – jakési poznámky pod čarou, které objasňují, kdo je ten v textu zmíněný Čankajšek, případně vysvětlují vsunuté pasáže z Čechovova Višňového sadu. Tento divadelní "hypertext" ovšem málokdo stihne přečíst a ještě se soustředit na souběžné dění na jevišti – úplně nejlépe tedy vychází, když projekce dodávají další významy právě vyřčenému. Jinými slovy – když je promítaný text přímo před očima diváků kurzorem mazán, upravován a nabízí tak pozoruhodný komentář.

Trochu mrzuté je, že herci s Havlovým textem občas zápasili a co chvíli se přeřekli, leccos však lze přičíst premiérové nervozitě. Glaser překvapivě vykládá i postavy –  snad kromě Riegrova nástupce Kleina, který je v nepadnoucím obleku s kožešinovou ušankou a buransky žoviálními způsoby aparátčíkem, jako když ho vyšije.

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování Jihočeského divadla v Českých Budějovicích

Stařičký sluha Osvald připomíná (i kostýmem evokujícím kimono) východního věrného obřadníka. Irena Věry Hlaváčkové je jistě žena milující, současně také manipulátorka, sladká a přitom drobnými gesty demonstrující převahu.

Nečekané řešení

Budějovická inscenace má velmi dobrého představitele Viléma Riegra (Jiří Šesták), postavu zvláštně chladnou a tajemnou. Vyhlíží jako pozér a těžko nazřít, co si opravdu myslí.

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování plzeňského Divadla J. K. TylaPři závěrečné řeči je to však on, kdo dává Kleinovi mat a věnuje mu posměšné pukrle královského šaška – tedy toho nejmoudřejšího z celého dvora. Glaser tak nalezl neočekávané řešení a nechává publikum odejít s hlavou plnou otázek.

Plzeňská inscenace je tradičnější a drží se co nejrealističtějšího zobrazení. I v tomto případě je škoda, že si herci neodpustili některé úpravy Havlova rukopisu, zejména představitel Riegra Pavel Pavlovský si mumlá pod vousy vlastní "přídavky" k textu ve větší míře, než by bylo záhodno.

Motivace postav v Burianově inscenaci jsou jaksi přímočařejší – Rieger je bodrý chlapík, poněkud chvástal a proutník, který ze své obdivovatelky Bey strhne sáčko málem i s podprsenkou.

Odcházení - divadelní hra Václava Havla v nastudování plzeňského Divadla J. K. Tyla

Nejvýraznějším nápadem je zpracování autorského komentáře. Ten se totiž děje velkoplošnou projekcí tváře Václava Havla. Vidíme ho, jak přichází do lóže, usedá a z ní pak jako by komentuje inscenaci. Plzeňské publikum tuhle hru přijalo s chutí (navíc Havel skutečně v dané loži o premiéře seděl), ale jinak považuji tento nápad za kontraproduktivní, neboť jak projekcí Havla přibývá, hra se zpomaluje, až zmrtvolňuje.

Obě divadla se s Odcházením vyrovnala poměrně suverénně. Příznačné je, že v obou případech se publikum smálo nejnápadnějším narážkám. Nuance, zejména havlovskou parodii jazyka fráze a newspeaku jako by nepostřehlo. Znamená to, že na otřesné floskule typu, že něco "je na stole, ale není to na pořadu dne", jsme si rychle přivykli?

HODNOCENÍ MF DNES

Jihočeské divadlo Č. Budějovice - 70 %
Divadlo J. K. Tyla Plzeň - 50 %