Předvánoční chaos má svou krásu. Půvabná Barry jí umí ocenit a pobíhá ulicemi, okukuje a pochopitelně nakupuje. A samozřejmě, jako každá žena lamentuje nad svým partnerem. Není divu, ten místo běhání po nákupech a pochybných akcích s ní, raději běhá s princem.
Tentokráte má Loading samá esa. Tím trumfovým je FPS Killzone 2, jí těsně v patách se drží jak akční adventura Prince of Persia, tak rytmická akce Guitar Hero: World Tour. Pro každého tedy dostatek kvality.
O FPS Killzone 2 se mluví od jara 2005, kdy její tvůrci předvedli trailer, který se posléze ukázal být pouze CGI filmečkem. Od té doby zmítá hráči spor. Dokáží vývojáři na PS3 dosáhnout kvality předvedené v traileru? Neměli jsme finální kód, ale zatím můžeme říct s jistotou jedno. Po stránce válečné atmosféry nebude mít Killzone 2 vážné protivníky. Preview kód možná nemá finální podobu textur, ale šílené přestřelky s tvrdě se bránícími Helghasty nepřestávají ani na minutu. Pro milovníky FPS lahůdka. A první boss v podobě Heavy Troopera stál za to.
Prince of Persia má ve své poslední inkarnaci úplně jinou podobu, než na jakou jsme u dosavadních titulů, vycházejících z původní 2D klasiky,
byli zvyklí. Jednak tu má princ půvabnou partnerku Eliko, dále bylo upuštěno od co nejvíce realistické grafiky a hlavně tentokráte je výrazně větší svoboda pohybu a rozhodování.
Efektní jsou protivníci, kteří nejsou tak početní, zato každý z nich je vlastně bossem. Kdo si dříve stěžoval na linearitu, bude spokojen rozsáhlými lokacemi, tvůrci si také půjčovali inspiraci u mistrů, takže sice samy o sobě leckteré poutavé prvky originální nejsou, ale v celku hra působí výborně.
Guitar Hero: World Tour. Popadnout ovladač v podobě kytary a postupným mačkáním tlačítek na jejím hmatníku oživovat na pódiu například virtuálního Ozzyho Osbourna stojí za to. Jakmile se totiž dostanete do situace, kdy vás obecenstvo za přehmaty přestane vypískávat a naopak získáte pocit rockera v akci, jste pohlceni. Kolega z idnesTV, který se při točení tohoto dílu přeměnil na běsnícího kytaristu (O Michaelu Mlynářovi ani nemluvě - viz video), je toho zářným příkladem.
