Zároveň české politiky zrazoval od státní pomoci, která by mohla mířit do bank či podniků. To od premiéra, který posvětil mnohasetmiliardovou veřejnou pomoc bankám, znělo poněkud překvapivě.
"My už jsme pomoc poskytli, podruhé je to zbytečné,“ nenechal se vyvést z konceptu Zeman. Za vznik krize podle něj mohou „šílení bankéři“. "Tlustí bankovní kocouři - čím neschopnější, tím měli větší platy,“ uváděl na adresu Wall Streetu, ale vzpomněl přitom i na někdejší šéfy Komerční banky Richarda Salzmanna a Radovana Vávru.
Tvrdě jste vystoupil proti jakémukoli lití veřejných peněz do bank a soukromých firem. Proč nesouhlasíte s tím, co se děje v USA a Evropě?
Já jsem nevystoupil proti samotnému faktu státní pomoci, jen jsem konstatoval, že v české ekonomice už k tomu došlo v rámci sanace bank a podniků na přelomu tisíciletí a je zbytečné to opakovat. Už to splnilo svůj efekt. Těší mě, že i konzervativní ekonomičtí analytici konstatují, že náš bankovní sektor je zdravý.
Pouze zapomněli poznamenat proč -je to díky naší sanaci a pozdějšímu prodeji solidním zahraničním investorům. Jediný experiment, který byl málo úspěšný, byla IPB. Tu mizerně, jako vše, co dělal, zprivatizoval Ivan Pilip, tehdejší ministr financí.
Vy jste ale také řekl, že lít peníze do ekonomiky umí každý idiot. Vy jste jen do bankovního sektoru nalili podle některých odhadů až 700 miliard korun.
Já bych dal trochu nižší číslo. Něco také vynesly pohledávky bank prodané přes konsolidační agenturu. Ale jak vidíte, tak na ekonomické dynamice Česka se to negativně prakticky neprojevilo. Máme dnes zdravý bankovní sektor a Američané a Západoevropané dělají přes kopírák to, co jsme tehdy dělali my. Včetně konsolidační agentury. Nemají jiný recept, než který jsme my nasadili.
Máte ještě jiný recept, jak vyřešit současnou ekonomickou krizi?
Navrhuji úvěrovou disciplínu a regulační opatření spočívající v tom, že banky nebudou nabízet toxické produkty. Za toxické považuji vše, co nepočítá se spoluúčastí žadatele o úvěr či půjčku.
Zavedl bych procentní limit, který by musel z vlastních zdrojů splnit každý, kdo žádá banku o peníze. Toxický je také rostoucí objem spotřebních úvěrů a podvodnických společností, které je kromě bank poskytují. Už jich je tolik, že člověk ztrácí přehled o tom, kdo za nimi stojí.
Spotřební úvěry poskytuje například také Home Credit, za nímž stojí Petr Kellner, nejbohatší Čech.
Ale klidně. Já tyto instituce považuji za potencionální nebezpečí jak pro finanční trh, tak následně pro reálnou ekonomiku. Ale to není jen Home Credit. Úvěry, které jsou bez ručitele a bez zástavy, jsou nesmírně nebezpečné pro lidi i celou ekonomiku.
Taková regulace by však mohla znamenat podstatné snížení spotřeby a tím další problémy ekonomiky.
Ekonomika by rostla pomaleji, ale na druhou stranu by nepodléhala rychlým výkyvům a zamezilo by se ztrátám. Ty nakonec stejně zaplatí daňový poplatník. Z toho vyplývá, že by lidé nebyli zatěžováni neúměrným objemem výdajů, jako je tomu dnes, kdy se tlustým kocourům z bank, lidem, kteří vydělávají o to více, čím jsou neschopnější, pustila volná uzda.
Ze vzniku krize viníte jen bankéře?
Ano, je to krize nového typu. Šílení bankéři na jejím počátku přesvědčili většinu veřejnosti, že jsou finanční géniové, aby se nakonec ukázalo, že jsou finanční hlupáci. V Česku to známe. Měli jsme tady bankéře, který býval označován za geniálního, a ten si nechal od jakéhosi Baraka Alona ukrást osm miliard korun (jde o kauzu špatných úvěrů poskytnutých v devadesátých letech Komerční bankou, v jejímž čele stál tehdy Richard Salzmann -pozn. red.).
Měli jsme tady také bankéře, který sám sebe označoval za toho nejlepšího, ale když převzal vedení Union banky, tak ústav zkrachoval (Radovan Vávra, jenž předtím dovedl Komerční banku k úspěšné privatizaci - pozn. red.).
Nebylo to jen tím, že na rozdíl od ostatních bank už Vávra nedostal na její záchranu veřejné peníze?
Prohlašovat se za nejlepšího bankéře se státními penězi v zádech, to není umění.
Tři největší americké automobilky teď žádají 34 miliard dolarů na svou záchranu. Dal byste jim je?
Zaručeně ne. Domnívám se, že dotovat podniky má smysl jen tehdy, pokud je záruka jejich perspektivy. U amerických automobilek taková záruka není, protože vyrábějí křižníky silnic s vysokou spotřebou v době, kdy i přes momentální nižší ceny stále pokračuje ropná krize.
Američané si je kupují jen proto, aby dokázali svůj sociální status, což je dle mého názoru perverzní. Proto bych jim peníze do automobilek nedal, ale poradil bych jim, ať nejprve změní sortiment. Vezměte si, že kolínská automobilka TPCA vyrábějící miniauta žádné problémy dnes nemá. Na rozdíl od Mladé Boleslavi.
To, co říkáte, je hodno tvrdého pravicového politika. Desítky tisíc nezaměstnaných za pádem amerických automobilek nevidíte?
Pravicový politik se od levicového liší tím, že chce snižovat daně nejbohatším lidem. To já bych nikdy neudělal.
Jako první ovšem dostává v Česku ránu právě autoprůmysl, který je na ekonomické cykly velmi citlivý. Nebylo chybou na něj orientovat české hospodářství? Hodně tomu pomohla právě vaše vláda.
Nemyslím, že to byla chyba. Autoprůmysl v Česku je na tom relativně dobře. TPCA vyrábí naplno, Hyundai začíná a také neočekávám, že bude mít větší problémy, protože dělá spíše menší auta. Mladá Boleslav se díky výrobě střední třídy nakonec také nějak uživí.
Nastane totiž substituční efekt - lidé na Západě budou opouštět obří limuzíny a koupí si raději menší vozy. Teď jsme samozřejmě v další etapě ekonomiky a investiční pobídky by se měly redukovat jen do výrob s vysokou přidanou hodnotou, ne do montoven. Ale nezapomeňte, že tenkrát jsme potřebovali srazit nezaměstnanost, která byla deset procent.
Pokud vámi přilákané montovny skončí, očekáváte opět návrat nezaměstnanosti k někdejším deseti procentům?
Myslím, že tak hrozné to nebude. Trh práce je o něco flexibilnější díky lepším dopravním možnostem a díky určité rekvalifikaci. Ale tak na sedm osm procent se nezaměstnanost asi vrátí.
Na koho v Česku krize nejvíce dopadne?
Samozřejmě na lidi s nižším příjmem a nižší kvalifikací. Ti byli postiženi reformou této vlády zrůdností, která se jmenuje zrušení progresivního zdanění. To byl daleko větší ekonomický zločin než třicetikorunové poplatky ve zdravotnictví. Dopadne také na rodiny s malými dětmi, relativně chráněni budou důchodci, kterým se ze zákona valorizují důchody. To těžko nějaká vláda změní - důchodců jsou dva miliony, což jsou dva miliony voličů.
Kdy očekáváte, že ekonomika opět obrátí směr a začne růst?
Za normálních okolností bych horizont zlepšení viděl nejpozději v průběhu pěti až šesti let.
Jak se díváte na nejednotnost Evropské unie při jejím řešení krize?
Rozvolnění paktu stability je chybou, protože byl postaven právě pro krizové období. V nekrizových časech byla hračka ho splnit. Rozhodně jsem proti dvourychlostní Evropě prezidenta Sarkozyho, tedy aby v eurozóně byla jiná pravidla než ve zbytku Evropské unie.
Domnívám se, že bychom euro měli přijmout co nejdříve. To, že nás koruna proti krizi chrání, je absurdní tvrzení Roberta Holmana z ČNB. Měl by se zeptat Islanďanů, jak je jejich islandská koruna ochránila před krizí.
Tušil jste jako bývalý prognostik, že krize takových rozsahů může přijít?
Ne. To netušil nikdo. Jestli současná krize něco znamená, tak je to pohřeb neoliberalismu (ekonomické teorie propagující minimální zásahy státu do ekonomiky - pozn. red.), který se celý zhroutil. Teď by vlastně měli všichni neoliberalisté chodit kanály a nějakou dobu se nezjevovat na veřejnosti.
