Švejnar předpovídá, že se země může s důsledky krize potýkat i několik let. "Jsem spíše optimista, ale v tomto případě jsem optimista spíše v pohledu několika let a ne několika příštích kvartálů," uvedl na konferenci, jejímiž hlavními mediálními partnery jsou MF DNES a iDNES.cz.
Dopady na USA podle Švejnara budou odlišné od Evropy. "V USA bych očekával, že recese bude mnohem hlubší, s přímými dopady do života obyvatel, ale bude kratší s rychlejším oživením. Evropa může mít mělčí recesi, ale bude delší než ve Spojených státech," tvrdí Švejnar.
On-line reportáž sledujte ZDE |
Vypočítal faktory, které předcházely krizi - uvolněná měnová politika, kdy centrální banky půjčovaly peníze příliš levně, přehnaný boom na trhu realit, riskantní hypotéky poskytované i méně solventním klientům (tzv. sub-prime hypotéky), komplikované finanční instrumenty, náhlý kolaps rizikových hypoték, problémy velkých finančních institucí, panika mezi investory, následné bankroty a nucené výprodeje.
"Odpovědnost padá i na ratingové instituce, které investičním balíčkům založeným na pochybných hypotékách dávaly vysoké ratingy," uvedl Švejnar. "Krize není u konce, jsme pořád v prvním poločase. Hedgeové fondy mohou ještě zahýbat trhy," dodal.
Expremiér Miloš Zeman srovnával současnou krizi s recesí, s níž se potýkal jako premiér v 90. letech. Tehdy podle něj tkvěla příčina hospodářských obtíží v kuponové privatizaci. "Primární příčinou krize byla zvolená technika privatizace, tedy kuponová privatizace. Ale v patnácti minutách nelze tuto příčinu dostatečně argumentovat. Zůstaňme v roku 1996, kdy centrální banka tzv. šlápla na brzdu," vzpomínal Zeman.
On-line videopřenos sledujte ZDE |
Kritizoval tehdejší vysoký podíl špatných úvěrů. "Bylo něco shnilého v bankovním systému. Některé hypotézy říkají, že to bylo korupcí v bankovním systému. Pak tu byla hypotéza politická, že tu byl zájem poskytovat úvěry, o nichž bylo jasné, že nemohou být splaceny, třeba proto, aby se udržela zaměstnanost, aby se zabránilo krachům podniků," uvedl.
Podle Zemana by se neměly vynakládat žádné další finanční prostředky na pomoc bankám ani podnikům, které už dostaly pomoc prostřednictvím pobídek.
"Jsem rád, že náš bankovní sektor je zdravý, ale za pět let už zdravý být nemusí. Vyvarujte se toho nalít další prostředky, ať už do bank, nebo do podniků. Dát peníze někam - a stát žádné vlastní prostředky nemá - dokáže každý idiot," poznamenal uštěpačně Zeman.
Navrhuje regulaci úvěrů v duchu "kofinancování", kdy by úvěrovaný subjekt nesl značnou část rizika pro případ, že nebude splácet.
Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, který byl v letech 1999-2001 také českým ministrem financí, předpovídá Česku hladší průběh krize než ostatním středoevropským zemím.
"Dopady finanční krize na Českou republiku by v příštích letech měly být méně drastické než na jiné země regionu mimo eurozónu," konstatoval Mertlík. Znovu ale připomněl, že v případě paniky vnímají investoři region jako celek a příliš mezi zeměmi nerozlišují.
"Krize je jasným připomenutím, že svět je globální ekonomikou," myslí si zase prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl. "Co ekonom, to názor. Ekonomie není exaktní věda," dodává.
Příčin krize i možných řešení lze proto nalézt celou řadu. "Často si stěžujeme, že jsme v EU nepochopeni. Ale možná by nebylo od věci začít u sebe. Krize je příležitost k realizaci řady opatření, ke kterým dosud často chyběla odvaha," dodal.
Američané mají rekordní dluhy
Daniel Stelter z Boston Consulting Group poukázal na prudce rostoucí zadluženost amerických domácností. Ta se v současné době blíží 400 procentům HDP. Prakticky celou druhou polovinu minulého století se přitom pohybovala mezi 100 a 150 procenty.
Současná krize je svým rozsahem podle Steltera mnohonásobně vyšší, než byla například asijská krize koncem dvacátého století. Uvádí také příklady kolabujících trhů. Například objednávky kamionů značky Volvo klesly za třetí čtvrtletí meziročně o 99,63 procenta - z 41 970 kusů na pouhých 155. Říjnové prodeje byly pro americkou automobilku GM nejhorším měsíčním výsledkem od konce 2. světové války.
"Přístup k financování bude obtížnější a nákladnější. Ti, kdo budou mít štěstí, se dostanou k penězům, budou to mít ale mnohem dražší," vypočítává Stelter dopady krize.
Usnadněte podnikání, vyzývá bankéř
V odpolední části konference vystoupil jako první ekonom Světové banky Anton Marcinčin, který byl nedávno hostem iDNES.cz. - více čtěte zde
Podle něj by země středoevropského regionu měly usnadnit podmínky pro podnikání. Jako příklad může podle Marcinčina sloužit Slovensko, kde zavedení rovné daně už nenásledovalo slibované zrušení značné části daňových úřadů.
"Mám trochu špatný pocit, že celá evropská reakce na krizi je geniální téma pro Monty Python, ale nevím, jak to může rychle a účinně ovlivnit trh," říká Anton Marcinčin, když zmiňuje návrhy jako celoevropské snížení DPH.
To na fóru naopak obhajoval Paul van den Noord z Evropské komise. Snížení DPH v kombinaci s daňovými úlevami, státními garancemi a finanční podporou je podle něj jeden z pilířů, který ekonomiku EU podpoří.
Druhým má být finanční injekce v hodnotě 200 miliard eur. "Pomoc musí být koordinovaná," zdůrazňuje van den Noord s tím, že tak bude nejúčinnější.
PROGRAM FINANČNÍHO FÓRAJan Švejnar, University of Michigan Business School Co způsobilo krizi a kam směřuje světová ekonomika? Robert Holman, ČNB Finanční krize a její dopady na regulační snahy vlád Miloš Zeman, expremiér Zkušenosti z finanční krize v České republice Miroslav Kalousek, ministr financí Finanční krize a CZ PRES Daniel Stelter, Boston Consulting Group Jaká opatření přijmout proti finanční krizi Anton Marcinčin, Country Economist, Světová banka Nové členské státy EU: euro a světová finanční krize Paul van den Noord, Evropská komise Reakce EU na finanční krizi Piercarlo Gera, Accenture Banky ve finanční krizi Luděk Niedermayer, Consulting Deloitte ČR Změní finanční krize svět financí a jak ovlivní naši ekonomiku? Pavel Mertlík, Raiffeisenbank Česká ekonomika v regionálním kontextu Josef Beneš, Asociace pro kapitálový trh Jací budou čeští investoři po finanční krizi? Karel Janeček, RSJ Invest Finanční krize a pokles cen aktiv Petr Kužel, Hospodářská komora Dopad finanční krize na podnikatelský sektor v ČR Radek Laštovička, Coface Czech Credit Management Services Dopady krize na platební morálku podniků Lubomír Rajdl, Českomoravská záruční a rozvojová banka Specializované finanční instituce a dopady finanční krize na MSP |
