Mirek Topolánek věří, že konzervativcům se nyní podařilo ukázat lidštější tvář. | foto: Soňa Lechnerová, iDNES.cz

Zahrabejme příkopy, říká znovuzvolený Topolánek

  • 1331
To nebyl souboj idejí, ale vítězství rozumu. Byť si značná část ODS Mirka Topolánka v čele strany nepřeje, dobře si uvědomují, že není chytré měnit šéfa, jenž je zároveň premiérem, a riskovat tím pád vlády – navíc v okamžiku, kdy bude Česko předsedat Evropské unii.

V takovou chvíli vítězí čirý pragmatismus. Mirek Topolánek tak nebyl ze svého zvolení příliš překvapen, což přiznal i v krátkém, pětiminutovém rozhovoru exkluzivně pro MF DNES.

Byl jste znovuzvolen předsedou. Čekal jste to?
To, že jsem znovuzvolen, je možná pro někoho překvapení, ale já jsem měl jedenáct nominací ze čtrnácti regionů a asi pětačtyřicet z oblastí. Takže pokud by mě volila členská základna a nevolili mě delegáti, tak jsem byl možná zvolen přímo. Ale samo zvolení je spíš zodpovědnost. Je hodně problémů, které nás čekají a které budeme muset řešit, tak nevím, jestli se to dá nazvat výhrou.

Co myslíte těmi problémy? Je to například rekonstrukce vlády?
Ne, to je jen prostředek pro řešení, to není cíl. Musíme však zahrabat vykopané vnitrostranické příkopy. 

Jak to chcete dokázat?
Média budou určitě poslední, kdo se cokoliv dozví. Vnitrostranické věci já zásadně nezveřejňuji.

S čím vyhrál?

Co řekl premiér v projevu

"Nepřinesli jsme vlastní témata do kampaně, v lepším případě jsme se bránili kampani ČSSD, v horším případě jsme mlčeli. Přijímám podíl na všech chybách kromě vířivky." (aféra poslance Vlastimila Tlustého s kompromitujícími fotkami)

"Možná udělám jednu chybu, kterou by politik standardně dělat neměl. Já se za své chyby omlouvám."

"Nechci alibisticky tvrdit, že stejně nikdy nic nedosáhneme, ani trucovat. Potřebujeme i v Evropě své síly spojit, ne je štěpit. Potřebujeme i v Evropě zvýšit svůj koaliční potenciál, ne se dostávat do izolace. Potřebujeme i v Evropě realismus, ne doktrinářství."

Správný politik má jako šachista vždycky promyšlené nejméně další dva tahy dopředu.
To je sice pravda, ale je to interní stranická záležitost. Teď jsme se trochu otevřeli diskusí na kongresu, která byla takovou, řekněme, katarzí. Veřejnost mohla vidět, že jsme normální lidé. A že někteří dokonce neumějí ani pořádně mluvit. Trochu jsme se z toho piedestalu – těch nahoře – v očích veřejnosti dostali někam dolů. Řekl bych, že jsme se trochu polidštili. Vytekl ten hnis, frustrace z prohry ve volbách a deziluze, to všecko zlé. Teď musíme provést takové vnitřní změny, abychom fungovali lépe.

Jaké vnitřní změny to budou?
ODS je poměrně široce názorově postavená strana. Teď jde o to, pokusit se najít takové kompromisy, abychom mohli fungovat dál. Ale to zdaleka není jediná krize, která je před námi. Tou jsou třeba očekávané a už téměř jisté problémy v ekonomice, v důsledku snížené poptávky v zahraničí. Jsme v situaci velkého tlaku na vládu, na její přežití, máme odpovědnost danou předsednictvím a je tu řada dalších problémů. Diskuse o Lisabonské smlouvě, diskuse kolem radaru a 150 dalších věcí. To znamená, že v dané chvíli musí ty vnitrostranické věci přestat stranu zatěžovat.

Tak první změna by tu byla: ve vedení ODS je nová, neokoukaná tvář. Myslíte, že tohle je sebereflexe, tak často skloňovaná po prohraných volbách?
Jakou má mít politická strana sebereflexi? Já si myslím, že tady to padalo celkem jasně v diskusi: je to o odcizení se voličům, straně, která je arogantní, je to strana pro určitou vrstvu lidí, strana, která neposlouchá to, co lidé chtějí...

Jako kdybych teď slyšela Jiřího Paroubka.
Dobře, tak jestliže někdo vyvolal tento pocit a voliči to na základě toho politické straně spočítají, tak sebereflexe spočívá v tom, že tyto věci pojmenujeme a pokusíme se najít nástroje, a nejen personální, abychom obraz strany změnili. Takže to, že přišla nová, neokoukaná tvář, je strašně dobře.

Jistě, uspokojili jste také Prahu.
Ano, svým způsobem to řeší problém regiony versus Praha. Takže máme člověka z komunální politiky, ale ne neznámého, on není v Praze žádná nová, neznámá tvář. Není úplně nový člověk, i když ho nezná celá veřejnost. To přece neznala ani mě, když jsem v roce 2002 nastupoval do funkce předsedy ODS.

Co od něj čekáte?
Je to člověk, který může přinést určitou dynamiku. Bude odpovědný za chod hlavní kanceláře. Já jsem s tou volbou spokojený. Ale samozřejmě to nebude dělat sám. Jsem rád, že mu bude pomáhat Ivan Langer.

A co teď čeká ODS?
Kongresem jsme uzavřeli či potřebovali uzavřít nějakou etapu po prohraných volbách. A já tu etapu posledních šesti let pokládám za dokončenou. Změna, o které všichni hovoří, a sebereflexe se musí promítnout do konkrétních kroků, které však vůbec nemíním popisovat a které se týkají práce profesionálního aparátu strany, komunikace ODS atd.

Takže mimo jiné získat zpět své ztracené voliče. Jak to chcete dokázat?
Já se přiznám, že vůbec nemám po třech dnech kongresu chuť ani myšlenky nad tím přemýšlet.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video