Po stopách Mladiče, který před spravedlností utíká již několik let, pátraly elitní protiteroristické jednotky. Desítky mužů v maskách a neprůstřelných vestách zahájily akci nad ránem. Muži prohledali například bělehradský byt Mladičova syna Darka, který podle policie řídí síť lidí, již exgenerálovi na útěku poskytují finance.
"Není to žádná akce směřující k zatčení Ratka Mladiče, jedná se o hledání důkazů, které by mohly k Mladičově zatčení vést," popsal dnešní akci srbský ministr Rasim Ljajič, který je pověřen spoluprací s haagským tribunálem. "Další akce se uskuteční na různých místech v následujících dnech a budou pokračovat tak dlouho, dokud nebude Mladič dopaden a předán spravedlnosti," dodal ministr.
Tribunál oznámkuje Srbsko za spolupráci
Mladič byl v roce 1995 obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Žalobci soudu věří, že řídil i obléhání Sarajeva nebo masakr v Srebrenici, při kterém bylo zabito více než 7 500 bosenských Muslimů.
Ratko Mladič (vlevo) a Radovan Karadžič se stali symboly srbských etnických čistek zaměřených proti Chorvatům a Muslimům.
Srbská vláda pátrá po Mladičovi již léta. To, že je stále na svobodě, je však pro Bělehrad stále větší problém. Dopadení obviněných válečných zločinců - kromě Mladiče také někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče - je totiž jednou z klíčových podmínek, které musí Srbsko splnit, pokud se chce posunout na cestě k členství v Evropské unii. A to je hlavní cíl současné proevropské srbské vlády.
Rozsáhlá pátrací akce také přichází týden před klíčovým hodnocením hlavního žalobce ICTY Serge Brammertze. Ten by měl během jednání Rady bezpečnosti OSN zhodnotit, jak Srbsko spolupracuje s tribunálem.
Srbské úřady letos dokázaly, že snahu o dopadení obviněných válečných zločinců začaly brát vážně. V červenci dopadly po třinácti letech prominentního uprchlíka, bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče. O měsíc dříve do Haagu předaly někdejšího bosenskosrbského policejního velitele Stojana Župljanina.
