Multiplayer je dnes samozřejmou součástí drtivé většiny her bez ohledu na žánr. Drcení protivníků po internetu třeba přes půl světa dnes již není nic, z čeho bychom 
si sedli na zadek. Vše je ale jen o bitvách jednotlivců či týmů a pořádná kooperace nikde.
Vždyť jaká to byla tenkrát paráda sejmou v legendární střílečce Doom Cyberdemona ve čtyřčlenném týmu nebo společně létat pomocí jetpacku nepřátelům na hlavami v neméně slavném Duken Nukem 3D.
Bohužel kooperace už tak nějak nejsou podle vývojářů in, a tak je tento multiplayerový mód v nových projektech vzácný jako vychlazená Plzeň uprostřed Sahary. Někteří si však tento nedostatek uvědomili a vypadá to, že se blýská na lepší časy. Vždyť vzpomeňme na parádní kooperaci třeba v Gears of War či posledních Rainbow Six.
A bude ještě líp, Valve totiž právě vydávají Left 4 Dead. A je to bomba!
Základem jsou zombíci. Ale ne tak ledajací. Pokud si myslíte, že atmosféra hry je podobná té z hororů staré školy jako Noc oživlých mrtvol, rychle na to zapomeňte a 
raději se podívejte třeba na Úsvit mrtvých. Žádní zombíci, sunoucí se pomalým krokem, které je možné zabít pouze ránou do hlavy a infikují vás při sebemenším škrábnutí.
Tohle jsou pěkně rychlé mrchy, snažící se vás dohnat za každou cenu, nakazit vás nedokážou a na jejich eliminaci stačí pár nábojů z čehokoliv. Svoji malou výdrž však nahrazují kvantitou a není nic neobvyklého, když se jich po vás bude sápat několik desítek. Povězme si ale něco o základních principech hry.
Čtyřka v názvu není jen tak pro "kůl" efekt, ale symbolizuje čtyři přeživší, se kterými 
budete muset hru projít. Správně, se všemi. I pokud budete hrát pouze single player, ostatní tři postavy bude ovládat počítač, takže budete vždy ve čtyřech.
Pokud jste se teď zoufale chytli za hlavu a vzpomněli například na dementní parťáky ve stařičké Daikataně, můžete v klidu vydechnout. Umělá inteligence spolubojovníků je na vysoké úrovni, nikdy vám záměrně nevlezou před hlaveň, sami se umí celkem dobře ohánět a pokud jste v nouzi, pomůžou.
Přeživší jsou tedy čtyři. Ajťák Louis, tak trochu psychopat Francis, studentka Zoey a válečný veterán Bill. Bohužel je úplně jedno, za koho se rozhodnete hrát, protože postavy nemají vůbec žádné speciální schopnosti, což je škoda. Mnohem lepší by 
bylo, dkyby měl každý nějakou specialitku, např. někdo by mohl mít dvě lékárny najednou, někdo zase dva granáty apod. Je to sice drobnost, ale potěšila by.
No a kde se tihle čtyři vzali? To nikdo neví, hra prakticky nemá skoro žádný příběh. Odehrává se na fiktivních místech a vy jen víte, že udeřila jakási infekce a proměnila lidi na živé mrtvoly. Proč zůstali hlavní hrdinové infekcí nedotčeni, to už se nedozvíte. Není to ale důležité, důležité je uniknout.
Hra je rozdělená do čtyřech nezávislých kampaní. Každá obsahuje stejný počet misí a závěrečné finále, kde se bráníte obrovským hordám nemrtvých a čekáte na 
záchranu v podobě vrtulníku/lodě/letadla či obrněného transportéru. Tyto mise jsou z celé hry asi nejzábavnější a nejdůležitější na kooperaci.
Na vyšší obtížnost už musíte přesně vědět, kde co je a hlídat si všechny zbývající spolubojovníky, kdyby náhodou někdo potřeboval pomoc. Bohužel každá kampaň se dá v klidu dohrát za jednu až dvě hodiny, takže celková délka hry nic moc. Naštěstí má hra velkou znovuhratelnost, takže vám to tak nepřijde. A jednu či dvě kampaně navíc bychom se ale vůbec nezlobili.
Pojďme si teď povědět něco o zombících. Těch potkáte skutečně hromady a není nic neobvyklého, když jich v jedné kampani zabijete i přes tisíc (hra vám na konci 
každé mise zobrazí statistiky). Jejich umělá inteligence je nulová (což není výtka hře, takhle je to správně) a svoje nedostatky nahrazují kvantitou. Často jich bude kolem vás tolik, že budete jen držet prst na spoušti a otáčet kolem dokola.
Polezou za vámi na střechy, vynoří se z propadlé podlahy, rozboří zeď, prokopou dveře, zkrátka chvilku klidu si užijete pouze v tzv. safehousu, kde končí a začíná každý level a kde je možné doplnit střelivo či se vyléčit.
Nejsou to ale jen obyčejní zombíci, kdo vám půjde po krku, to by byla za chvíli nuda. Mezi nimi se totiž objevují i jakési silnější varianty se specifickými schopnostmi.
První a nepřehlédnutelný je Boomer. Tento obrovský tlusťoch je plný toxické břečky, 
které se neváhá po dávkách zbavovat mohutnými šavlemi i do vzdálenosti několika metrů. Po jeho zabití se efektivně rozprskne a pokud budete poblíž, budete mít na chvíli omezenou viditelnost a sesype se na vás všechno živé mrtvé v dosahu.
Další pán na holení je Smoker. Ten se strategicky drží vzadu případně na těžko přístupných místech. Jeho síla je v několik metrů dlouhém jazyku, který dokáže vystřelit s neomylnou přesností a přitáhnout si oběť. Pokud vás Smoker zasáhne, máte jen okamžik na jeho eliminaci, poté už budete bezmocní a odkázáni na své kamarády ve zbrani.
Hunter je největší rychlík mezi zombíky a poznáte ho už z dálky díky jeho pronikavému řevu. Moc toho nevydrží, ale dokáže velmi rychle a hlavně daleko 
doskočit. Pokud vás trefí, začne vám okamžitě drásat obličej a bez pomoci kamarádů se opět neobejdete.
Witch je zvláštní bytost. Je to zombice s trochu tužším kořínkem, ale jako jediné stvoření ve hře vám nepůjde po krku. Prostě někde sedí a pláče. Můžete ji v klidu obejít, ale pokud ji vyrušíte střelbou či jen světlem baterky, připravte se na pořádné peklo.
Poslední, ale rozhodně ne nejmenší, je Tank. Obrovská hromada svalů schopná odkudkoliv vyrvat kus betonu a s obdivuhodnou přesností ho hodit na vás. Pokud se k vám dostane, dostanete takovou ťafku, že odletíte několik metrů a naž se stihnete 
probrat, máte vedle sebe Tanka zase. Vydrží neuvěřitelné množství zásahu a jeho skolení vyžaduje kooperaci celého týmu a soustředěnou palbu.
Jak už jsem psal výše, umělá inteligence nepřátel není nejvyšší, přeci jenom jsou to tupé oživlé mrtvoly, ale to by nebyli Valve, aby si s tím neporadili. Ve hře umělou inteligenci zastupuje tzv. AI Director, což není nic jiného, než algoritmus ovládající polohu a množství jednotlivých zombíků, umístění lékáren či granátů apod. Vcelku dobře také reaguje na to, jak dobře vám jde hra od ruky.
Pokud budete sehraní a stáda zombíků před vámi budou padat jako švestky ze stromu, můžete očekávat, že jednou takhle zabočíte za roh a budete stát tváří v pěst 
Tankovi. Pokud si dáte tutéž mapu znova, Tank se objeví úplně někde jinde a tam kde byly minule granáty, je leda tak kulo hulo.
Proti hordám zombíků samozřejmě nestojíte jen s vystrašeným pohledem, ale do pazour se vám dostane i nějaká ta zbraň. Těch je bohužel zoufale málo a i přestože plní svou funkci dobře, několik kousků navíc by bodlo, třeba taková motorovka.
K dispozici je kromě pistole s neomezeným střelivem také odstřelovačka (která je dle mého názoru celkem zbytečná, uvážíme-li, že s sebou lze kromě pistolky tahat jen jednu zbraň), dvě brokovnice a dva samopaly.
S sebou můžete mít také jeden granát a to buď klasický zápalný Molotov či tzv. 
pípák. S tím si užijete asi nejvíce srandy. Tato trhavina je opatřena blikající diodou a po hození pípá.
Zombíci jsou velice náchylní na tyto zvuky (schválně si zkuste střelit do auta s alarmem a rázem kolem sebe budete mít tak početné obecenstvo, že by třeba Madonna zbledla závistí) a za granátem se ženou jako chrti za atrapou zajíce. Na šikovně hozený pípák lze nalákat i několik desítek zombáků. Následnou krvavou explozi si zaručeně vychutnáte.
Multiplyer v Left 4 Dead ale není jen o kooperaci. Ve hře je totiž zajímavý mód Versus, který lze hrát na dvou ze čtyř epizod. Funguje to tak, že proti čtyřem 
přeživším se postaví další čtyři hráči a ti hrají za infikované. Konkrétně lze v jejich kůži osedlat Boomera, Smokera, Huntera a Tanka. Celá hra tak nabere zcela jiný rozměr, když příšeráky neovládá AI, ale jiný tým hráčů.
Bohužel jednou z hlavních vad na kráse je naprosto stupidní browser, kde si vybíráte hru. Klasický seznam dostupných serverů, které šly seřadit např. podle pingu už zde nenajdete (přestože jde neoficiálně zprovoznit přes konzoli), místo toho je zde lobby, kde se vám parťáci hledají sami. Prostě jen zadáte typ hry, obtížnost a kampaň a to je vše. Tohle chlapíci z Turtle Rock Studios nevychytali.
Hra jede samozřejmě na upraveném Source enginu, což s sebou nese nízkou hardwarovou náročnost a vcelku hezkou grafiku. Není to sice žádná technologická 
špička (i když třeba takové realtime stíny reagující na vaši baterku jsou vskutku luxusní), ale také to není nic, nad čím byste museli hned ohrnout nos.
Modelů zombíků je slušná řada, prostředí je nadesignováno na jedničku a pokud se rozhlédnete po internetu, zajisté zanedlouho najdete mnoho nových map. Modifikovatelnost Source enginu je na tohle přímo stavěná.
Když se to vezme kolem a kolem, je Left 4 Dead vynikající počin, který na trhu již 
dlouhá léta chyběl. Umožňuje naprosto fantastickou kooperaci proti vlnám umrlců a nutí vás do týmové spolupráce. Sami totiž neujdete ani několik desítek metrů, je nutné si všechny hráče z týmu neustále hledat.
Jistě, najde se pár chybiček, ale není to nic, co by vám vyloženě kazilo požitek z hraní. Milovníci multiplayeru s tímto kouskem rozhodně neudělají chybu.
