Jedním z druhů hominidů byl i Australopithecus (Parantropus) boisei, dvounohý tvor, který se díky mocným čelistem mohl na zdejších savanách dobře živit kořínky trávy a dalších rostlin. Stoličky, jimiž svou tuhou potravu drtil, byly čtyřikrát větší, než mají moderní lidé. Vědci, kteří první našli neobyčejně masivní čelisti a zuby tohoto tvora, mu proto dali přezdívku Louskáček.
Dalším důležitým dvounožcem, který žil na zdejších pláních, byl Homo habilis. Seriál BBC nám ho představuje jako hlučné stvoření měřící o něco více než metr, které společně se svými soudruhy neustále slídí ve stepi po něčem k snědku. Oblíbenou potravou jsou mršiny zvířat, které tito pralidé dovedli najít podle koncentrace supů kroužících nad místem s uhynulým tvorem.
Kromě toho se zde ve stejné době vyskytoval i o něco větší Homo rudolfensis, který "habilisům" konkuroval. O tomto druhu však dosud mnoho nevíme. Před dvěma miliony let na východě Afriky pravděpodobně žili i další druhy australopiteků.
Proč se však v této době objevilo na jednom místě tolik druhů našich dvounohých příbuzných? Podle BBC za to dost možná může Slunce a oběžná dráha naší planety. Před třemi miliony let se začala narovnávat zemská osa, což mělo za následek ochlazení polárních oblastí. Začaly narůstat zdejší ledovce a Země vysychala.
Místo lesa, který do té doby pokrýval většinu afrického kontinentu, se začaly objevovat savany a na nich tráva. S nimi se objevili i noví živočichové, kteří se travinami živili, a zároveň i noví dravci, kteří se na "pojídače trávy" specializovali.
Vědci každým rokem nacházejí v Africe i jinde na světě kosterní pozůstatky našich příbuzných. Každý nějakým způsobem rozšiřuje znalosti o vzniku člověka.
Byli pralidé chlupatí?
Mnoho důležitých věcí se však nezachovalo, například nevíme, jakou barvu kůže naši předkové měli a třeba i jakou měli srst. Otázku ochlupení u pralidí řešil již slavný antropolog Richard Leakey. V knize Lidé od jezera klade otázku: "Byl Homo habilis o něco méně chlupatý než starší australopitek? Třeba právě jen o tolik, aby se projevilo jeho lidské důstojenství?"
A odpovídá: "Všechny podoby našich předchůdců, které byly kdy namalovány, nás o tom zajisté přesvědčují. Ale protože žádný umělec nikdy neviděl dávného hominida živého a protože nemáme vůbec žádnou možnost zjistit, zda byl srstnatý nebo nahý, zůstane tato otázka navždy vděčným předmětem salonních rozhovorů a fantazií."
Tvůrci seriálu BBC se rozhodli toto dilema chlupatosti řešit tradičním způsobem. Louskáček, který patřil do vývojové řady rodu Australopithecus, byl proto podle představy odborníků z BBC porostlý hustou rezavou srstí. Jako vzor pro jeho rodinný život posloužili dnešní gorily.
Ne náhodou. Nalezené kosti louskáčků mají velmi rozdílnou velikost. Odborníci se domnívají, že velké patří samcům, kteří byli dvakrát větší než samice. To je jako u goril. Vědci proto usuzují, že i jejich rodinné uspořádání bylo podobné: malý harém, kdy ve skupině žil vedoucí samec, několik samic a jejich mláďata. Vůdce si pak své samice před konkurenty tvrdě hájil.
Člověk zručný
Druh Homo habilis je v mnoha ohledech louskáčkův protiklad. Rozdíl ve velikosti pohlaví není tak dramatický, z čehož lze vyvozovat, že žili ve větších skupinách s několika samci a samicemi. Chrup neměl specializovaný a byl oportunista a všežravec.
Homo habilis je také pravděpodobně první, kdo vyráběl kamenné nástroje. Tato vlastnost inspirovala vědce, když mu před lety vybírali druhové jméno. Habilis totiž znamená zručný.
Nástroje přinesly více potravy, pomohly se dostat k novému zdroji kvalitních bílkovin a tuků - morku. Silné kosti ulovených zvířat totiž nedokázali velké kočkovité šelmy ani supi rozbít, a tak se pro člověka vyzbrojeného pazourkovými pěstními klíny stal morek poměrně snadno dostupnou potravinou.
Po takové kvalitní potravě se malým lidem zručným zvětšovaly nejen jejich svaly, ale především mozek. Ke konci svého vývoje ho měli o polovinu větší než jejich specializovaný bratranec Louskáček. Proto také nakonec přežili.
Unikátní dokument BBC V MF DNES
Další DVD z řady dokumentů BBC, které přináší MF DNES, vychází v úterý 25. listopadu. Po předložení kuponu z MF DNES ho získáte za 49 korun.
