U pražských hasičů slouží Oldřich Klégr dvaadvacet let. Za tu dobu by už mohl být na tak velké požáry, jako byl ten v asijské tržnici v Libuši, zvyklý. Jenže tenhle se vymyká všemu, co doposud Klégr zažil.
Zkuste úplnému laikovi přiblížit, jak je takový zásah pro hasiče náročný.
Je to velký psychický tlak, těžká orientace v prostoru, horko, kouř, fyzická námaha. Jako poslepu posilovat v sauně.
Jenže v sauně bývá pořádek. Tady na vás čekalo samé haraburdí, že?
Sklady jsou plné beden se zbožím z vietnamských stánků. Když říkám plné, tak plné po střechu.
A všechno zboží snadno hoří...
Jen si to představte - látky, papíry, proutěné košíky, boty, kůže.
Jak vypadá požár zevnitř?
V ohnisku jsou opravdu velké plameny a všechno hoří. Jak se vzdalujete, všude je kouř. Kouř je tak hustý, že si dáte ruku pár centimetrů před obličej a už si na ni nevidíte.
Co žár z plamenů a dýmu?
V kouři už takové horko být nemusí. Někdy je ale i tam taková výheň, že vás donutí si kleknout nebo se plazit po zemi.
Plazili jste se v narvaných skladech?
V takových podmínkách ne, to je příliš nebezpečné. Hasiči mají pro průchod sotva metrovou uličku, nad nimi se tyčí ke stropu bedny. A ty jsou všude okolo. Hrozí, že se krabice, které jsou částečně prohořelé a jsou tam narovnané halabala, sesunou. Mohlo by se stát, že vejdeme do nekonečných katakomb a za námi by se celá hradba sesunula. Ven už bychom se nedostali.
V tom se nemůžete ani pohybovat...
Samozřejmě, pohyb je velmi obtížný. Navíc jsou bedny nacucané vodou - jakmile vám do nich zapadne noha, jen těžko ji vyndáte ven. Často ani nemůžeme chodit po pevné zemi, ale lezeme někde pod stropem. A v počasí, jako je teď, na nás kouř leží jako nějaká deka.
Je vůbec možné podobný zásah nacvičit?
Můžeme se připravovat, ale nacvičíme to stejně až přímo při zásahu. Pokaždé je to jiné, a i když se standardně připravujeme, pak pokaždé přijde série překvapení, na která musíme reagovat.
A na jaké překvapení jste natrefili v libušské asijské tržnici?
Že tady bylo všechno ve velkém.
Myslíte, jako že to byl tak rozsáhlý požár?
Jako že bylo potřeba tolika hasičů a tolik vody. Vždyť jí bylo jako v potoku, možná v řece. A tohle všechno jsme museli zásobovat, vozit vodu, dýchací přístroje, bez těch by to nešlo, světla, vysílačky. A ještě k tomu zajistit bezproblémový průjezd aut k požáru a od něj. Bylo to logisticky hodně náročné.
Nepletli se vám pod kola nepozorní řidiči a taky zvědavci, kterých bylo v Libuši plno?
Naštěstí tohle bylo dobře zajištěno - řidiči se nám vyhýbali, policisté odklonili dopravu a čumily odehnali za policejní pásku. Naštěstí se nám nestalo to co při předchozích požárech, totiž že obchodníci běhali v požáru a snažili se zachránit svoje zboží.
Autor: Magdaléna Nová, MF DNES
