VIDEO: Němý Bobeš aneb Cos to udělal, Pepíku?!

Cimrmanovský DVD cyklus v deníku MF DNES završuje hra Němý Bobeš. O chlapci, jehož máma byla věčně na malinách. Nestarala se o něj, dala dítě do jeslí... V lese ho našly srny a chlapce vychovaly.

Ze hry Němý Bobeš aneb Český Tarzan | foto: Divadlo Járy Cimrmana

. Cimrman na DVD

Vše o cimrmanovských DVD za skvělou cenu ve speciální příloze www.idnes.cz/cimrman

O čem hra je
Originál hry Němý Bobeš zničil v roce 1911 Cimrmanův soused Padevět. Jednoho dne požádal Cimrmana, zda by mu nemohl půjčit nějaké noviny. Dramatik však noviny nečetl, tak sousedovi půjčil četbu hodnotnější, tedy svoji hru. Jenže nevěděl, že jeho žádost "nebyla motivována touhou číst". Padevět na vypůjčeném papíru chtěl sušit houby, kterých se toho léta urodilo rekordní množství. Pro budoucí badatele se tak dochovalo jen pár stran textu ze slepených listů a slova pod zátěžemi, které nevyšisovalo slunce.

Jak si hra vede u fanoušků
"Ta hra se mi líbí hlavně proto, že to vlastně ani žádná hra není," říká Cimrmanův osmnáctiletý fanda Jakub Frydecký z Uherského Hradiště. Ostatní příznivci vědí, o čem hovoří. "Herci se ji přímo na jevišti pokouší rekonstruovat na základě neúplných informací a v každém pojetí vyzní úplně jinak. Scéna s vesničanem Papouškem, jehož ve vídeňské verzi hraje pták v kleci, patří k nejvtipnějším vůbec. Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju - to je zase moje nejoblíbenější hláška. A moc mě baví rozplétání spleti několikanásobných, až nepřehledných retrospektiv."

Oblíbené hlášky

* Je na malinách.
* Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju.
* Cos to udělal, Pepíku?!
* Nemohu si stěžovat, svědí to jako čert. Vyřizuje Štruncová.
* Děvčata, kam nemůže slunce, tam musí lékař.
* Lopuchové listy hustě popsané neviditelným písmem.

Tenkrát poprvé
Představení Němý Bobeš výjimečně není rozděleno na dvě části - odborný seminář a vlastní hru, ale obojí se zde poprvé mísí. Diváci sledují jevištní rekonstrukci (až na pár řádků textu) zcela nedochované hry. Úplnou verzi českých restaurátorů i konkurenční pojetí vídeňského cimrmanologa Fiedlera.

Proč má rád Němého Bobše
Genadij Rumlena: "V této hře jsem, dá se říct, kariérně rostl. Začínal jsem jako starej Papoušek, pak jsem povýšil na Bobše. A teď hraju dokonce pana doktora. 'Vejš' už nic není. Bobeš je kouzelná hra, skoro filmová, jsou v ní vracečky a prostřihy do minulosti a hned zase zpátky, je to živé představení, vůbec ne statické."

Když se řekne Němý Bobeš

Jaké pasáže fanoušci rádi citují

Malé hvězdičky, kol nichž se velké točí
Do her Divadla Járy Cimrmana nepřehlédnutelně prosakuje inkoust z per členů - bývalých kantorů, a to ve formě "opáčka" školních znalostí. V Němém Bobši si publikum může oprášit, co ví o velkém básníku 19. století. Badatelé totiž vypátrali v Národních listech z roku 1891 kritiku tohoto představení podepsanou trojúhelníkem a domnívají se, že autorem je Jan Neruda. Popisuje v ní svůj zážitek z představení. "Divadelní sál byl slušně obsazen. Zvláště poté, co se příchodem nás dvou počet diváků zdvounásobil," píše. "Děj vyprávět bych nesvedl, autor vracel jej hned do minulosti, hned zase zpátky, takže jsem brzo nevěděl, kde vlastně jsem. Hvězdou celého dramatu je Bobeš. Jsou tam však i malé hvězdičky, jako farář a lékař, kol nichž se velké točí," pokračuje Neruda.
Pak se v něm probudí jízlivý, ironický divadelní kritik. "Největším zážitkem uměleckým byl pro mě výkon pana Živného. Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště a co chvíli nám zmizel v kulisách." Neruda prý nezapomene ani na paní E. K. G. v roli údajně krásné paní hajné. "Nechtěl bych ji věru potkati sám v lese. Skutečnost, že s ní pruský důstojník baron Walter sdílí lože, jen znovu ukazuje, kam až člověka může dohnat válka."
Na frigiditu potměchuť
Cimrman proslul i jako přírodní lékař díky několika originálním recepturám. Například zácpa. "Tam je to hezky vidět," říkají cimrmanologové. Ta se léčila směsí řepíku, pampelišky, zeměžluče a hořce. Cimrmanovi však stačil na zácpu rozrazil. Na ženskou frigiditu s úspěchem ordinoval potměchuť. A konečně sám si často nasazoval vstavač polní.