Přestože se v televizích a rádiích koncem srpna reportéři předháněli s oznámením, že Joe Biden byl vybrán jako demokratický kandidát na viceprezidenta Spojených států, v žebříčku populárních osobností v internetových vyhledávačích se musel spokojit s druhým místem.
Předběhla ho šestatřicetiletá herečka Anna Farisová, hvězda filmu Domácí mazlíček (House Bunny), na který má v Česku distribuční práva společnost Falcon, ale zatím ho neplánuje uvést. Přitom jde o film relativně úspěšný - po světě zatím vydělal na 60 milionů dolarů, přitom rozpočet byl poloviční.
Do salonku hotelu Four Seasons v Beverly Hills vešla drobná blondýnka v černých šatech s bílým náprsníkem. Přestože byly staženy širokým opaskem, tvary jejího těla nezaostávaly za postavou zajíčka ze stránek populárního pánského časopisu Playboy. Možná za to mohl i náhrdelník, jehož dominantou byly právě uši tohoto savce.
Jaký vliv měl na vaši kariéru filmový seriál Scary Movie?
Nikdy předtím jsem nehrála v komediích. Natočila jsem několik nezávislých filmů a v Seattlu, kde jsem vyrůstala, bylo v té době vše dramatické. Nikdy jsem si nepřipadala jako komediantka. Když jsem se později ptala režiséra Keenana Ivoryho Wayanse, proč mě angažoval, suše odpověděl: "Protože jsi vůbec netušila, co budeš dělat." Hodně jsem o tom přemýšlela a díky tomu vím, že to znamenalo odvahu. Odvahu zkusit cokoliv.
Scary movie i role v PřátelíchPopularitu Farisové zajistily především komediální role ve filmu Ztraceno v překladu a Scary Movie. Zahrála si i v televizním seriálu Přátelé, v němž ztvárnila náhradní matku dítěte Moniky a Chandlera. "Nejhrdější jsem na cenu Stonette of the Year," prohlásila herečka, když jí loni cenu udělili redaktoři časopisu High Times věnujícího se marihuaně. Ocenění získala za hlavní roli ve filmu Smiley Face (2007). |
Anna Farisová ve vystřižené scéně z filmu Scary Movie 2
Většina amerických hereček odmítá nahotu. Znamená vaše odvaha, že vy byste se pro roli svlékla?
Pokud by to bylo pro příběh nutné a nevypadala bych trapně, proč ne. Moji rodiče by asi byli šokováni, ale udělala bych to.
Na stránkách časopisu Playboy jste sice byla na titulu, ale v kostýmu z filmu.
To bylo jiné. Při focení jsem se cítila velmi sexy a skutečně jsem se do toho dostávala. Byly okamžiky, kdy jsem přemýšlela nad tím, že si sundám všechno, ale ještě nejsem připravená být nahatá na hlavních stránkách časopisů. Myslím si, že bych si raději vzala jen zástěru a umývala talíře (směje se).
Dokážete si dělat legraci sama ze sebe. Pomáhá vám to při výběru rolí?
Určitě. Snažím se najít nové neobvyklé postavy, abych se s nimi dokázala pobavit. Je řada rolí, které jsou psány pro obyčejné holky. Ty je těžké hrát. Baví mě role potrhlých žen, v nichž mohu improvizovat a nemusím být vždy sympatická jako v mém dalším snímku Observe and Report. Do kin by měl přijít v příštím roce.
O roli ve filmu Observe and Report
|
"Hraji prodavačku kosmetiky a s hlavním hrdinou Sethem Rogenem máme problémy s drogami. Ve filmu je mužská nahota, dokonce i zvracím, prostě šílenství. Má postava je odporná, ošuntělá, neklidná, prostě úděsná, ale zahrála jsem si ji ráda. Byla odměna ztvárnit někoho, koho diváci nemusí mít rádi. Obvykle se totiž snažíte o opak. Chcete, aby si vás veřejnost zamilovala a dokázali jste ji okouzlit."Dáváte přednost dramatům, akčním filmům, nebo jiným žánrům?
Ráda bych se zaměřila na komedie. Vypadá to, že jsou tím, co se líbí mým fanouškům, a sama jsem nejšťastnější, když si v nich můžu zahrát.
V Domácím mazlíčkovi jste si poprvé vyzkoušela i profesi za kamerou jako koproducentka.
Před třemi lety jsem přemýšlela o tom, co žena udělá, když se jí najednou změní život. Vdá se za bohatého manžela, nebo si najde novou práci? Týká se to i umění. S tím, jak herečky stárnou, rolí ubývá. Hledáme možnost něčeho dalšího. Snažila jsem se na to najít zábavnou formou odpověď. V ničem se své postavě nepodobám, ale byla legrace představovat si přihlouplou blondýnku. Měla jsem schůzky se studiovými šéfy a snažila jsem se jim nabídnout scénář. Tenhle proces byl pro mě novou zkušeností a také jsem při něm zjistila, že si řada lidí pořád myslí, že když jsem opravdová blondýna, nemůžu mít intelekt a bavit se o politice nebo hospodářských problémech. Když jsem byla obarvená na brunetu při Scary Movies, měli ke mně všichni větší respekt.
Jaké bylo natáčení v "playboyském" sídle Hugha Hefnera?
Nikdy před tím jsem se necítila tolik zodpovědná. Dostala jsem kredit producentky, protože jsem pracovala na projektu Domácí mazlíček od začátku. Byl to vlastně můj nápad, který jsem nabídla scenáristkám filmu Pravá blondýnka. Vše mi připadalo neskutečně surreální s nádhernými dívkami všude kolem, početnou ochrankou a oslnivými auty na příjezdové cestě.
TRAILER K FILMU DOMÁCÍ MAZLÍČEK
A co zakladatel a vydavatel Playboye?
Prohlížel si moje poprsí. Vypadalo obrovsky, ale nevěděl, že se v něm skrývalo hodně inženýrství. Řada drátěných konstrukcí, umělých hmot. Pokaždé, když jsem za ním přišla, měla jsem na sobě jiný kostým, celkem jich bylo třiapadesát. Abych se do nich vešla, musela jsem vstávat už v pět ráno. Nevěřil byste, kolik vlasového spreje na mě použili, jak jsem musela mít sešněrované břicho, vycpaná ňadra… Nestěžuji si. Jsem nadšená, že se projekt, který byl svým způsobem mým dítětem, realizoval. To vyvážilo všechny útrapy. Hef byl milý a šarmantní. Ve filmu hraje sám sebe a myslím si, že v tom je dokonalý. Moje maminka je velice konzervativní, takže Playboy je pro ni zcela nepřijatelný. Když jsme měli premiéru filmu a večírek v Hefnerově rezidenci, sledovala jsem, jak mu po několika drincích gratulovala: "Pane vydavateli, jste úžasný člověk vším, co jste dokázal." V duchu jsem si říkala, že si tohle musím zapamatovat a později jí to připomenout.
Dvaaosmdesátiletý vydavatel teď žije se třemi přítelkyněmi, jejichž život je součástí televizní reality show Girls next Door. Co si o tom myslíte?
Nedokázala bych si představit být jednou z nich. Snad každý večer se účastní mejdanů a vždy musí vypadat co nejlépe. To musí být náročné, ale víte co, připadalo mi, že jsou velice šťastné a že je baví, co dělají.
Vypadáte ve filmu dokonale. Musela jste nějak speciálně trénovat?
Ještě před natáčením a během něho jsem hodně cvičila podle Pilatovy metody. Nenáviděla jsem to, ale pomohlo mi to pochopit funkci svalů a naučit se je ovládat tak, že pohyby byly koordinované a plynulé. Přesto se přiznám, že jsem záviděla devatenáctiletým kolegyním. Vůbec se nemusely takhle namáhat, protože za ně pracoval metabolismus. Mohly jíst hamburgery, smažené hranolky, zmrzlinu a vše, na co měly chuť. Já jim sice trochu uštipovala, ale převážně jsem se musela držet jenom diety a salátů.
Anna Farisová hovoří o své roli ve filmu Domácí mazlíček
Bylo to k něčemu? Muži přece většinou tvrdí, že je nezajímá smyslný povrch ženských těl, ale to, co se nachází uvnitř, v jejich duši.
Speciálně tady, v Los Angeles, je řada lidí, kteří se berou kvůli vzhledu. Přejí si mít svůj sladký bonbonek v náruči. Já hledám vztah založený na vzájemné úctě a přátelství. Preferuji chlapa s mozkem, který má pivní mozol, než někoho s vypracovaným břišním svalstvem a dutou lebkou.
Proč je snem mladých dívek v Americe stát se "zajíčkem" v Playboyi?
Sama tomu nerozumím, ale nechtěla bych někoho kritizovat. Je to volba každé z nich, ať se týká promovaných žen na univerzitách, nebo profesí, kde příliš vzdělání není potřeba. Jedno jim všem však závidím. Cítí se velice spokojené se svým tělem a chtějí ho ukázat na veřejnosti. Sama to nedokážu.
Ženy touží být sexy. Některým stačí rtěnka, jiná musí mít speciální účes či minisukni. K čemu tíhnete vy?
Myslím, že k vysokým podpatkům.
Jak vysokým?
Takhle.
Anna Farisová se zasmála, sklonila se - a na stole přistála černá lodička s nejméně deseticentimetrovou podpatkovou jehlou.
