Bývalý finský prezident Martti Ahtisaari získal letošní Nobelovu cenu za mír.

Nobelovu cenu za mír získal finský exprezident a vyjednavač Ahtisaari

  • 62
Letošní Nobelovu cenu za mír získal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari. Nobelův výbor 71letého politika ocenil za mnohaleté snahy urovnávat mezinárodní konflikty na několika kontinentech. Podle institutu přispěla Ahtisaariho práce k většímu klidu ve světě a k bratrství mezi národy.

Mezi jeho největší zásluhy patří to, že zprostředkoval jednání mezi indonéskou vládou a Hnutím svobodného Acehu. Znepřátelené strany tam v roce 2005 podepsaly po 30 letech ozbrojeného konfliktu příměří.

Samotný Ahtisaari považuje za svůj největší úspěch působení v Namibii. Jako diplomat OSN měl velké zásluhy na tom, že země v roce 1990 získala jako jedna z posledních v Africe nezávislost.

"Namibie byla nejdůležitější, protože cesta k její nezávislosti byla tak dlouhá," prohlásil po získání Nobelovy ceny Martti Ahtisaari s tím, že za úspěšnou práci považuje také mise na Balkáně.

Návraty na Balkán
Na Balkáně působil nejprve v roce 1999, kdy přispěl k tomu, že tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič přistoupil na podmínky Severoatlantické aliance.

O několik let později se na poloostrov vrátil a až do loňského března působil jako zprostředkovatel mezi Srby a kosovskými Albánci. Navrhl plán na uspořádání Kosova. V tomto případě se však nedočkal úspěchu. - čtěte Roční jednání o Kosovu skončila bez dohody

Ahtisaari se mimo to angažoval například při řešení krize kolem palestinského uprchlického tábora v Džanínu či dohlížel na odzbrojení Irské republikánské armády v Ulsteru.

Čerstvý laureát Nobelovy ceny si ocenění převezme spolu se zlatou medailí a 10 miliony švédských korun (25 miliony korun) v den smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela - 10. prosince.

. Ahtisaari si cení mandely

Z dosavadních laureátů Nobelovy ceny za mír si Ahtisaari podle ČTK nejvíce cení bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. V budoucnu by ocenění rád viděl v rukou amerického filantropa a finančníka George Sorose.

Rozčarovaná Moskva
Západ přivítal letošní volbu Nobelova výboru s nadšením. Například bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan řekl, že nikdo lepší nemohl cenu vyhrát. "Je to jediný člověk, kterého znám, jenž se zasloužil o mír na třech kontinentech." 

Oproti tomu Moskva udělení ceny Ahtisaarimu zkritizovala. "Nemohu pochopit, za co dostal Nobelovu cenu ani jiná ocenění," prohlásil podle německého listu Spiegel ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin s tím, že se Finovi podařilo jeho plánem pro Kosovo rozdělit Srbsko.

Udělení Nobelovy ceny Ahtisaarimu si Moskva vykládá i jako snahu Západu urychlit proces uznání samostatného Kosova.

"V porovnání s jinými si tu cenu nepochybně zaslouží, odvedl určitě dobrý kus práce," řekl ČTK vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Současně míní, že by výbor měl více vybírat z kandidátů, pro něž není boj o mír přímo v popisu práce.

"Já jsem si vždy myslel, že ta cena přísluší spíše lidem, kteří bojují o lidská práva s nasazením nějakého rizika. Prostě že to nedělají jako diplomaté, kteří to mají v popisu práce, ale jako lidé, kteří tím riskují kriminál nebo život."

. NOBELOVA CENA V MINULOSTI

2008 - bývalý finský prezident Martti Ahtisaari

2007 - bývalý viceprezident USA Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny

2006 - bankéř Muhammad Junus z Bangladéše a jeho banka

2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její generální ředitel Mohamed El Baradej

2004 - Keňská ekologická aktivistka a náměstkyně ministra životního prostředí Wangari Maathaiová

2003 - Íránská právnička a bojovnice za lidská práva Širín Ebadiová

2002 - bývalý prezident USA Jimmy Carter

2001 - Organizace spojených národů a generální tajemník OSN Kofi Annan

Loňskou Nobelovu cenu si vysloužil klimatický křižák
Loňskou Nobelovu cenu za mír si rozdělili bývalý americký viceprezident a "klimatický křižák" Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny. Výbor je vybral ze 181 kandidátů. Ocenil jejich snahu šířit povědomí o klimatických změnách a položení základu pro opatření k boji proti těmto změnám. - o loňské Nobelově ceně za mír se dočtete zde

Prestižní ocenění se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vynálezce dynamitu - vědce a průmyslníka Alfreda Nobela. Letos už má Nobelův výbor za sebou udělování cen v oblastech medicíny, fyziky, chemie a literatury. V pondělí ještě udělí zvláštní cenu za ekonomii.

Nobelova cena za mír se jako jediná vyhlašuje v Oslu, ostatní ceny se udělují ve Stockholmu.

Nobelovku za chemii získal objev světélkujícího proteinu
Letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Američané Martin Chalfie, Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura. Ocenění si vysloužili za objev a výzkum "světélkujícího" proteinu z medúzy, který lékařům pomáhá odhalovat těžké nemoci jako rakovinu či Alzheimerovu chorobu. - přečtěte si Chemici dostali Nobelovu cenu za protein, který "rozsvítí" rakovinu

V oblasti literatury ocenil výbor Nobelovou cenou francouzského spisovatele Jeana-Marie Gustava Le Clézia, který se proslavil dobrodružnými knihami, eseji a příběhy pro děti. - čtěte Nobelovku za literaturu dostal francouzský „průzkumník“ Le Clézio

Za fyziku získali prestižní ocenění japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec Yoichiro Nambu za jejich objevy v subatomové fyzice. - více se dočtete zde

Letošními laureáty Nobelovy ceny v medicíně se v pondělí stali tři virologové. Němce Haralda zur Hausena výbor ocenil za důkaz, že lidský papillomavirus způsobuje rakovinu děložního čípku. Francouze Francoise Barréovou-Sinoussiovou a Luca Montagniera za to, že objevili vir HIV - o ceně za chemii naleznete více informací zde

. Martti Ahtisaari

Narodil se 23. června 1937 ve městě Viipuri. Po absolvování univerzity pracoval jako učitel na základní škole.

V roce 1965 se zapojil do finské zahraniční politiky. Mimo Finsko strávil 20 let, nejdříve jako velvyslanec v Tanzanii a poté v OSN v New Yorku.

V roce 1990 jako představitel OSN působil na získání nezávislosti Namibie.

O čtyři roky později se stal finským prezidentem. Úřad zastával až do roku 2000. V době jeho prezidentování země vstoupila do Evropské unie.

V roce 1999 přispěl k tomu, že Slobodan Miloševič přistoupil na podmínky NATO. Ahtisaari si za to vysloužil první nominaci na Nobelovu cenu.

V roce 2005 organizoval jednání mezi indonéskou vládou a Hnutím svobodného Acehu, která vyvrcholila podpisem příměří. 

Do března 2007 působil jako zprostředkovatel mezi Srby a kosovskými Albánci. Navrhl plán na uspořádání Kosova, který však neprošel.

Je ženatý, má jednoho syna.

Kromě finštiny ovládá také švédštinu, francouzštinu, angličtinu a němčinu.

Zdroj: Reuters a BBC

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue