I když se objevily spekulace, že podlehl tlaku nadřízených, Komorous trvá na tom, že svléká uniformu dobrovolně. "Od příštího roku se budu podílet na vládních protidrogových projektech v době našeho předsednictví. Zůstanu však na volné noze," uvedl Komorous.
. Drogám se budu věnovat jako civilistaKomorous zůstane ve spojení s Národní protidrogovou centrálou, které třináct let šéfoval, i po svém odchodu z funkce. |
Nedávno musel odrážet i kritiku týkající se jeho komunistické minulosti nebo členství v řádu Daniela Landy Ordo Lumen Templi.
Opravdu na vás nikdo netlačil, abyste z funkce odešel? Vždyť ministr vnitra Ivan Langer říkal, že všechny policejní šéfy vymění a přivede novou generaci.
Ministr Langer byl mým rozhodnutím překvapen. Myšlenka na odchod ve mně zrála dva roky. Mně se líbí ta symbolika, že protidrogová brigáda bude existovat osmnáct let. Až odejdu, dosáhne plnoletosti.
Vyrojila se spousta verzí, které váš odchod vysvětlují. Třeba že jeden váš agent vynášel informace ČSSD.
To jsou nesmysly, kterým jsem se skoro musel smát, když jsem je někde četl. Ne, opravdu. Přirovnal bych se k vrcholovému sportovci, který se prostě v jednom okamžiku rozhodne ukončit kariéru.
Vy jste komentoval svoji komunistickou minulost rozporuplně. Jednou jste ji zlehčoval větou: "Chodil jsem na škole patřící pod rozvědku jen na jazykový kurz." Jindy jste uznal chybu, ale dodal jste: "Už jsem si hříchy mládí odpracoval." Tak jak to tedy bylo?
To byly dvě různé reakce na dvě různé věci. Ta škola, to byl jazykový a operativní kurz. Podotýkám, že jsem se vrátil k policii a u rozvědky zůstat nechtěl. A ta odpověď o "hříších mládí" se týkala mého přístupu ke světu.
Víte, mě se třeba ptali, jestli jsem musel vstoupit do komunistické strany, protože jsem chtěl být policista. No, nemusel. Já jsem si myslel, že ten systém lze zlepšit zevnitř. To beru jako svoji mladickou chybu. Neměl jsem dostatek informací. Myslel jsem, že to kazí jednotlivci, ale až později jsem pochopil, že celá ta ideologie je špatná.
Proč jste se vůbec do kurzu rozvědky přihlašoval?
Po dvou letech mě přestala bavit práce vyšetřovatele. Těšil jsem se na akční práci detektiva, ale místo toho jsem seděl pořád v kanceláři. Ale nechtěli mě odtamtud pustit a jedinou možností byl důstojnický internátní kurz rozvědky. K tomu jsem samozřejmě napsal ty hlouposti (dopis, kterým oslavoval okupaci 1968 - pozn. red.).
Použiju přirovnání. Když chcete k firmě IBM, také nenapíšete do žádosti, že do IBM nechcete. Strávil jsem tam dva roky. Ale nebyla to služba u StB, to odmítám. Byli jsme po dobu studia v záloze rozvědky. Po skončení té školy jsem měl možnost vrátit se k policii, či pokračovat v rozvědce. Já se vrátil k policii.
Údajně jste se připravoval na vysazení někde ve Francii, kde byste pracoval jako rozvědčík...
Myslíte, že by nějaká tajná služba udělala špiona z policisty, jehož obličej je známý? Chodil jsem třeba veřejně k soudu. I čtrnáctiletý kluk, který čte špionážní romány, by vám řekl, že je to nesmysl.
Nereagujete někdy na kritiku na vaši minulost podrážděně? Narážím na vaše SMS novinářům, v nichž jste jim spílal, že patří k silám zla?
Ta esemeska zněla jinak. Nepsal jsem, že novináři jsou zlí. Ale že se mohou někdy nechat ze strany zločinců zneužít - třeba i nevědomě. Některé mé esemesky pro novináře ovšem nebyly určeny ke zveřejnění. Jejich otištění považuji za ránu pod pás.
Co považujete za největší úspěch vaší protidrogové centrály?
Podnikli jsme celkem 1 398 operací a zadrželi 2 736 pachatelů. Vyzdvihl bych zatčení mezinárodního drogového bosse "Prince Dobrošiho". Žádný policista z našeho útvaru se nikdy nenechal uplatit a nikdy od nás neunikly informace.
Závislých na tvrdých drogách ubývá. Znamená to, že vy jste na protidrogové policii přežil celou tu epochu a válku s drogami vyhrál?
Pokud jde o heroin, tam se situace opravdu zlepšila. Vyvíjeli jsme roky silný tlak, a když to přeženu, otravovali jsme ty kosovské Albánce pořád, zatýkali jsme i docela vysoko postavené bossy a dostali je do druhotné platební neschopnosti. Turečtí překupníci jim přestali dodávat na dluh. Takhle začala klesat nabídka heroinu na našem trhu.
Pomohlo i to, že hodně dospívajících vidělo, jak drogy ničí jejich kamarády. Ale na druhou stranu teď zase přibývá velkopěstíren marihuany.
Marihuana se stává stále víc součástí středního proudu. I ministr školství Ondřej Liška přiznal, že "nějakého toho jointa" už vykouřil. Ustoupíte někdy z názoru, že marihuana by se neměla legalizovat?
Díky racionálnímu přístupu protidrogové centrály nedošlo v Česku nikdy k žádnému honu na kuřáky marihuany. Jenže teď se tu pěstuje marihuana s vysokým obsahem THC. To není žádná lehká droga. Vadí mi také, že marihuanu kouří i dvanáctileté děti. Dneska jsou náctiletí málem přesvědčeni, že marihuana je zdravá. Proto si to myslím, že by měla zůstat mimo zákon.
Ale někteří policisté zatýkají i babičky, které z konopí vaří mast...
To jsou výjimečné případy. Tam, kde se aktivní policisté "urvou" a nějakou babičku zatknou, tak to se pak posuzuje jako přestupek. Ale máme tu i lidi, kteří se hájí tím, že vařili mast, jenže ve skutečnosti distribuovali marihuanu dál.
Dostal jste od kolegů otázku, jestli pořád existuje řád Ordo Lumen Templi a co v něm děláte. Reagoval jste, že se musíte poradit s radou, jak odpovědět. Už jste se poradil?
Nedivte se, že jsme s prezentací váhali, když se o řádu vyrojily různé mýty. Nikdy jsme neměli žádné bílé kápě, jak to někde napsali, a nemáme je. Ty jen jednou použil pro dokreslení divadelní scény Dan Landa. Nemáme ani žádné rituály. V řádu se setkávají chlapi, kteří věří v Boha a chtějí dělat něco navíc.
Hmatatelným výsledkem naší práce byla stavba dětského hřiště pod Vyšehradem. Jinak třeba připravujeme ve spolupráci s premonstráty z Teplé zřídit komunitní centrum pro narkomany, kteří se chtějí léčit. Řád má pár desítek členů. Scházíme se jednou za týden nebo jednou za čtrnáct dní. Oficiální sídlo však nemáme, scházeli jsme se třeba u karmelitánů, to je církevní řád.
. "DO POLITIKY NECHCI"Je chyba, když se zhrzení policisté napojí na politickou stranu a těší se na návrat do funkcí, říká Jiří Komorous. |
Vzpomenete si ještě na svoje začátky? Jak vypadala drogová scéna na začátku devadesátých let?
Já měl výhodu, že jsem vyšetřoval drogové kauzy už na obvodě v roce 1984 a pak na začátku devadesátých let, kdy jsem už operoval v celé Praze. To byla éra "zlatého žižkovského trojúhelníku", jak jsme tomu říkali. To ještě nebyl žádný organizovaný zločin, ale uzavřené party dvanácti třinácti narkomanů, kteří vařili drogy pro vlastní potřebu.
Nenarážel jste někdy u policie se svou pověstnou extravagancí? Máte tetování, chodíte na tiskové konference oblečený jako rocker...
Šéfové si zvykli. Já byl vždy takový. Na počátku devadesátých let se mi líbil army styl, tak jsem chodil v martenskách a zelených kalhotách. Jen jednou jsem si říkal, že mám možná namále, když mě pozvali na křest kapely Arakain. Zpěvák Aleš Brichta mi najednou oznámil, že budu kmotr desky. To jsem si v duchu říkal, jestli tohle generál (policejní prezident Jiří Kolář - pozn. red.) "vydýchá". Ale prošlo mi to.
Nejde mi do hlavy, že na jednu stranu takhle veřejně vystupujete a na druhou stranu často říkáte, že vám podsvětí vyhrožuje likvidací?
Nebojím se likvidace. Po vraždě soudce Falconeho v Itálii mafie zjistila, že podobná vražda se obrátí proti ní, a odstoupila od podobných metod. Začala policisty korumpovat a mediálně diskreditovat. Ale fakt je, že když se policista nechá uplatit, tak už na něj rázem pasují pravidla podsvětí včetně rizika, že ho zabijí. Podsvětí ovšem ví, že v našem útvaru nejde nikoho uplatit.
V policii se říká, že protidrogová policie funguje jako uzavřená sekta. Prý nováčky pasujete mečem...
Nejsme sekta. Naopak jsme jako první zavedli věci, které pak převzal zbytek policie - třeba kodex cti. My jsme četnickou šavlí nepasovali nováčky, ale důstojníky při povyšování. To je starý zvyk. Ale od doby, co se zrušily hodnosti, už to neděláme.
Neskončíte nakonec v politice? Už jste ji ovlivňoval, když jste navrhl zákon, aby nebyly volně dostupné léky, ze kterých se dělají drogy?
Ne, to určitě ne. Je chyba, když se zhrzení policisté napojí na politickou stranu a těší se, že se s ní vrátí do funkcí.
. JIŘÍ KOMOROUSK tehdejší Veřejné bezpečnosti nastoupil v roce 1984 jako vyšetřovatel pro Prahu 9, hned po absolvování právnické fakulty. Dva roky strávil v důstojnickém kurzu komunistického ministerstva vnitra. Škola patřila pod komunistickou rozvědku (považovanou za součást StB, i když Komorous to odmítá). Vede Národní protidrogovou centrálu od jejího vzniku v roce 1995. Před pár dny oznámil, že odejde do civilu. Od Bse bude podílet na vládních protidrogových projektech. Je členem řádu Ordo Lumen Templi založeného Danem Landou. Ve volném čase se zajímá o motorky a rockovou hudbu. |
